Novákoviny

Fieldsova medaile je považována za jakousi Nobelovu cenu pro matematiky - a až dosud jí získávali výhradně muži. Letos poprvé ji obdrží žena. Maryam Mirzakhami navíc pochází z Iránu, muslimské země, kde to s rovnoprávností pohlaví není jednoduché. Narodila se a vystudovala v Teheránu, nyní však přednáší v USA.

"Úspěch Maryam Mirzakhani je obrovský symbol a já doufám, že bude inspirovat i další ženy ke kariéře v matematických vědách, protože my ženy v matematice potřebujeme," komentovala udělení ceny íránské vědkyni Ingrid Daubechies, prezidentka Mezinárodní matematické unie (IMU). "To, že cenu dostala žena a já jsem také žena, považuji za náhodu, protože udělování těchto ocenění není součást mé agendy. Ale samozřejmě jsem ráda, že se tak stalo."

Společně s Maryam Mirzakhani Fieldsovu medaili letos obdrželi také profesor na Princetown University Manjul Bhargava narozený v Kanadě, Rakušan Martin Hairer a Brazilec Artur Ávila.

Historka z dětství

"Jako dítě jsem chtěla být spisovatelka, četla jsem všechno, co mi přišlo pod ruku," říká Mirzakhani, která se narodila roku 1977 v Teheránu. "Zájem o matematiku ve mě probudil bratr, když vyprávěl historku z dětství německého matematika Gausse. Učitel, který od něj chtěl mít na chvíli pokoj, mu nařídil sečíst všechna čísla od jedné do sta. Gaus mu obratem oznámil výsledek 5050, protože si rychle dokázal sestavit postup řešení. To mě fascinovalo."

obr: Maryam Mirzakhami, íránská matematička, která jako první žena v historii obdržela prestižní Fieldsovu medaili. V současné době přednáší na americké Princetown University

Mirzakhani pak studovala střední školu Farzanegad v Teheránu provozovanou Mezinárodní organizací pro podporu nadaných studentů. Už jako teenager začala sbírat medaile na mezinárodních matematických olympiádách - poprvé v Hongkongu roku 1994.

Poté následovalo studium na Sharif University of Technology v Teheránu a na americkém Harvardu, kde roku 2004 získala vědeckou hodnost PhD. Dnes působí jako profesorka na Princetown University.

Téma, za které Mirzakhani obdržela Fieldsovu medaili, většině normálních smrtelníků nic neřekne: "dynamika a geometrie Reimannových povrchů a jejich modulárních prostorů".

Sama vědkyně o svém výzkumu říká: "Nejčastěji souvisí s geometrickými strukturami povrchů a jejich deformacemi... Při jejich studiu je možné vysledovat i spojitosti s teoretickou fyzikou a topologií. Mě na tom ale nejvíc fascinuje hledat k jednomu problému různé metody řešení a různé úhly pohledu."

Pobídka pro mladé vědce

Když zakládal Alfred Nobel svou slavnou nadaci, na matematiku přitom nějak zapomněl, proto bývají za matematické Nobelovy ceny považovány dvě jiné pocty: Fieldsova medaile a Abelova cena.

obr: Fieldsova medaile je považována za jakousi matematickou obdobu Nobelovy ceny. Ocenění je limitováno věkem laureátů, protože je myšlena především jako pobídka mladým matematikům

Fieldsova medaile dostala své jméno podle kanadského matematika Johna Charlese Fieldse (1863 - 1932), který stál u zrodu tohoto ocenění. Poprvé byla udělena roku 1936 a od té doby je vyhlašována každé čtyři roky s výjimkou období druhé světové války. Na rozdíl od Nobelovy ceny je v jejích podmínkách zabudovaný věkový limit pro laureáty: nesmí být starší než 40 let, protože účelem má být probuzení zájmu o matematiku mezi mladými vědci.

Součástí pocty je finanční odměna, od roku 2006 ve výši 15 000 kanadských dolarů (285 000 Kč) - na rozdíl od Abelovy ceny, udělované norským králem, která je o poznání štědřejší: 6 milionů norských korun (skoro 19 milionů Kč). Ta také neobsahuje věkový limit, oceněný jen nesmí být po smrti - ke skutečné Nobelově ceně tedy má blíž. Jmenuje se po norském matematikovi Nielsi Henriku Abelovi (1802 - 1892).

Jan A. Novák

Psáno pro Hospodářské noviny

You have no rights to post comments