Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Vražda podle horoskopu

valds1Názory na horoskopy se dramaticky liší, přesto existuje nejméně jeden případ prokazatelně předem předpovězené budoucnosti. Je to takzvaný Valdštejnův horoskop, který vypracoval jeden z nejvýznamnějších astronomů všech dob, objevitel zákonů určujících pohyb nebeských těles Johannes Kepler pro vévodu a vojevůdce Albrechta z Valdštejna.

 

Obvykle se uvádí, že horoskop sestavený roku 1608 anonymně (tedy na osobu, o níž učenec znal jen údaje týkající se jejího narození) přesně předpověděl zavraždění vévody 25. února 1634 v Chebu. Vzhledem k tomu, že vznik horoskopu 26 let před zločinem je svědecky doložený, zdá se, jakoby Kepler opravdu uměl předpovídat budoucnost - a jaksi mimochodem tím dokazoval i výpovědní sílu astrologických metod.

Jenže když se na celou podivuhodnou historii podíváme trochu víc zblízka, zjistíme, že zas tak jednoduché to přece jen není.

 

Císařův generalissimus


Vévoda Valdštejn, přesněji řečeno Albrecht Wenzel Eusebius von Wallenstein je jedna z nejpozoruhodnějších postav české a středoevropské historie. Narodil se roku 1583 v nijak zvlášť bohatém protestantském rodě Valdštejnů a už jako dítě ztratil oba rodiče. Přesto díky podpoře strýce Albrechta Slavaty vystudoval nejlepší univerzity, přičemž zřejmě poprvé přišel do styku s Keplerem a stal se jeho obdivovatelem.

valds2

 

 

obr: Císařský vojevůdce Albrecht z Valdštejna na vrcholu své kariéry. Mnozí se domnívají, že měl blízko k tomu stát se českým králem 

 

 

Další osudy ho ale zavedly do armády, kde při tažení proti Turkům vynikly jeho skvělé vojevůdcovské i organizační schopnosti. Roku 1606 konvertoval ke katolicismu a o pár let později se oženil s bohatou vdovou Lukrecií z Landeka. První mu otevřelo dveře ke kariéře v habsburských službách, druhé cestu k velkým majetkům, které mu definitivně spadly do klína po její smrti o pět let později. Obojího dokázal dokonale využít.

Valdštejn vynikl především jako vojevůdce během třicetileté války, za pozornost ale stojí i způsob, jakým spravoval svá panství, která pod jeho vládou neobyčejně vzkvétala a stala se téměř jakýmsi samostatným státem. Vévoda, který zjevně mířil hodně vysoko (zřejmě jednal i o své korunovaci českým králem) ale pochopitelně musel čelit také četným intrikám, obviněním a snahám o zbavení moci. K tomu se později přidal také úpadek osobnosti způsobený třetím stádiem syfilis, kterou se nakazil pravděpodobně už v mládí během tureckého tažení.

Pokusy dostat Valdštejna z funkce velitele císařských armád dobrovolně selhaly a na přirozenou smrt císař Ferdinand II. nehodlal čekat. Vyslal zplnomocněnce, kteří oficiálně měli vévodu dopravit do Vídně k soudu, ve skutečnosti ho ale - společně s věrnými důstojníky - fyzicky zlikvidovat.

To se také 25. února 1634 v Chebu stalo: setník Walter Deveroux generalissima překvapil ve spánku a probodl partizanou. Jedna z dobových kronik to líčí slovy: "Nešťastná fortuna na vévodu velmi prudce ukrutným způsobem dokročila a jej 25. dne měsíce února téhož léta 1634 s jinými pány vzácnými českými při pangetu ukrutně zamordovati dopustila."

K chebskému vraždění došlo v období, před kterým Keplerův horoskop opravdu varoval. Proto nepřekvapí, že příznivci astrologie jej dodnes používají jako jeden z nejpádnějších argumentů pro důvěryhodnost této metody. Tím spíš, že "fungující" horoskop pro vévodu sestavil jeden z nejvýznamnějších velikánů moderní vědy.

Znamená to tedy, že hvězdy skutečně mohou určovat osudy lidí v jejich znamení zrozených?

Ponechme si pokus o odpověď na tuto otázku do jiné kapitoly knihy, která se bude astrologií zabývat podrobněji. Zatím věnujme pozornost autorovi patrně nejslavnějího horoskopu - možná jedinému, který s velkým předstihem prokazatelně předověděl něco, co se pak stalo.

 

Syn čarodějnice a prorok kosmických lodí


Johannes Kepler (1571 - 1630) je osoba, která k mystickým úvahám přímo svádí. Jeho matka měla pověst čarodějnice a v jejím případě zřejmě nešlo o obvinění tak docela vycucané z prstu: živila se výrobou lektvarůa nejspíš i pokusy o věštění, což jí nakonec přivedlo do vězení. Na hranici neskončila jen díky tehdy už slavnému synovi. Představa, že něco z tajného vědění sdělila i jemu, se nabízí skoro sama.

V Keplerově rodině ostatně o čarodějnice a mágy nebyla nikdy nouze. Jeho matka brzy osiřela a vychovala ji teta Renate Streicherová, která na hranici opravdu skončila. Právě od ní měla Katharina Keplerová receptury, jež jí přivedly za mříže. Magií se prokazatelně zabýval také Keplerův strýc Sebaldus. Kepler o něm později napsal, že to byl "zločinec odporný svým spoluobčanům".

 

0-jasnovid

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

TIP: 

Text je ukázkou z knihy Okna do budoucnosti, kterou vydalo nakladatelství Alpress. Publikaci je možné objednat se slevou přímo u nakladatele

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

 

 

Jisté je, že matka malého Johannese opravdu ovlivnila - přinejmenším tím, že ho jedné jasné noci roku 1577 vyvedla na kopec za město Leonberg, kde tehdy žili, a ukázala mu hvězdné nebe, na němž zářila obrovská kometa. Kepler na ten pohled nikdy nepřestal vzpomínat jako na největší zážitek svého dětství, který pak nasměroval celou jeho životní dráhu. Hvězdy se mu doslova staly osudem - a stalo se tak v době, která mezi astronomií a astrologií rozlišovala skoro stejně málo jako někteří nedovzdělaní televizní moderátoři a žurnalisté dnes.

Keplerova rodina žila v podstatě na okraji společnosti, ještě ke všemu ji neurvalý a hrubiánský otec brzy opustil. Jedinou cestu ke vzdělání pro chudé, ale nadané dítě tehdy byla církevní škola. Univerzitní vzdělání získal na teologickém semináři v Tübingenu. Měl se stát luteránským pastorem a upřímě po tom toužil, jeho profesoři jej však z neznámých důvodů pro kněžskou službu nedoporučili. Místo toho jej poslali vyučovat matematiku na protestantskou školu do Grazu.

valdst3

 

 

obr: Johannes Kepler. Nejvýznamnější astronom všech dob byl syn čarodejnice

 

 

Astronomie byla Keplerovou vášní, přestože měl příliš špatný zrak, než aby mohl provádět vlastní pozorování. Byl zastáncem heliocentrického systému propagovaného Koperníkem, navíc věřil, že planety obíhají kolem Slunce ve vzdálenostech daných přesnými geometrickými pravidly. Publikoval svůj názor v díle Mysterium Cosmographicum a získal tím určitý věhlas. Díky tomu také dostal pozvání do Prahy od Tychona Brahe, tehdy nejslavnějšího hvězdáře a astrologa pracujícího tu pro císaře Rudolfa II.

Johannes Kepler zřejmě byl mimořádně komplikovaná osobnost - jak už tak géniové často bývají. Dokázal odhodit dobová dogmata a díky tomu viděl do budoucnosti mnohem lépe než většina jeho současníků. V časech plných pověr, kdy jen nemnozí dokázali v kosmických tělesech vidět světy jako je ten náš, napsal: "Jednoho dne budeme mít nebeské lodi s plachtami přizpůsobenými pro nebeský vítr" jež budou plout po nebi a budou obsazeny výzkumníky, kteří "nebudou mít strach z nesmírnosti prostoru". Kosmické lodi se staly skutečností až o celá staletí později - a dnes už někeré z nich opravdu pohánějí plachty, do nichž se opírá sluneční vítr.

Kepler byl také autorem sci-fi povídky s mystickým nádechem Somnium (Sen), v níž popisuje cestu na Měsíc zprostředkovanou démony. Vyšla latinsky až po jeho smrti roku 1634, protože za svého života se ji zřejmě bál vydat.

Kromě astronomických pojednání po sobě Kepler zanechal také podivné zápisky známé pod názvem Selbstzeugnisse (Svědectví o sobě samém), kde rozebírá i svá nejniternější hnutí mysli. To, co jiní nepřiznají obvykle ani sami sobě, on zde na věčnou paměť rozpitvává do nejmenších podrobností. Není to příjemné čtení. Selbstzeugnisse je ale také svědectvím o Keplerově skutečném vztahu k astrologii a sestavování horoskopů.

Většina autorů zdůrazňuje, že slavný autor pohybových zákonů bral věštění budoucnosti z hvězd čistě pragmaticky jen jako zdroj příjmů. Obvykle to dokládají Keplerovým výrokem: "Co by se stalo se ctihodnou matkou astronomií, kdyby jí neživila její bláhová dcerka astrologie?".

Skutečnost ale byla trochu jiná. Roku 1610 například podrobněji vyjádřil své názory na astrologii ve svém spise Tertius Interveniens, což by se dalo volně přeložit jako Třetí faktor (ovlivňující dění). Už podtitul této práce výmluvně vyvrací představu, že Kepler astrologii zavrhoval. Zní: "Varování několika teologům, medikům a filosofům, především doktoru Feseliovi, aby při povrchním zatracování astrologie s vaničkou nevylévali i dítě". Z textu Selbstzeugnisse vyplývá, že kromě horoskopů za peníze vytvořil obrovské množství dalších prakticky na každého, s kým trochu blíž přišel do styku, především si ale dělal horoskopy sám na sebe.

V jeho pozůstalosti se našlo okolo 800 nikým neobjednaných horoskopů, občasné objevy dalších ale naznačují, že to nejspíš nebude konečné číslo. Ledacos dokonce naznačuje, že i smysl podivné až sebemrskačské analýzy vlastního života Selbstzeugnisse byl vlastně astrologický: mohlo jít svým způsobem také o deník, který by umožňoval výsledky horoskopů zpětně kontrolovat.

Kepler také zcela dobrovolně (tj. nikoliv na objednávku) sepsal knihu O pevnějších základech astrologie (De Fundamentis Astrologiae Certioribus, 1601). Nese v ní kůži na trh s odvahou, kterou by mu mohli dnešní klimatologové a meteorologové jen závidět: předpovídá průběh roku 1602 po stránce teplot, srážek, úrody, ale i politických událostí. Mimo jiné tu píše: "Máme osm druhů přesně daných vztahů a účinek nebes na Zemi je vykonáván prostřednictvím hvězdných paprsků, které se na Zemi setkávají a tvoří úhly..."

Všechno tedy nasvědčuje tomu, že nepochyboval o astrologii jako takové, ale o metodách, které astrologové dosud používali. Jinak řečeno: chtěl předpovídání budoucnosti podle hvězd postavit na vědecký základ. To vrhá nové světlo i na případ Valdštejnova horoskopu.

 

Nejasná řeč hvězd

Úkol vypracovat horoskop pro vévodu Valdštejna údajně dostal Kepler anonymně roku 1608 přes Valdštejnova přítele Stromera, i když kolem okolností objednávky je mnoho nejasností. Přesto se zdá, že byla přinejmenším v první fázi provedena tak, aby astrolog nemohl z osobních vlastností vydedukovat příští pravděpodobné osudy dotyčné osoby. Pracoval tedy čistě na základě postavení hvězd v okamžiku jejího narození. Ostatně, i kdyby věděl, pro koho pracuje, moc by mu to nepomohlo: Valdštejnovi v té době bylo okolo 25 let svou zářivou kariéru měl teprve před sebou.

valdst4

 

 

obr: Originál Valdštejnova horoskopu vypracovaného Johannesem Keplerem

 

 

Přesto Keplerův horoskop mluvil jasně: jedná se o osobu mimořádně inteligentní, ale současně také pyšnou a pohrdající ostatními lidmi, která nikomu nevěří. Nikdy nepozná skutečnou lásku ani v manželství, ani od svých blízkých. Bude se zabývat jen sám sebou a svými vlastními cíli, aby při tom postupoval krutě a bezcitně.

Tedy nic lichotivého, nicméně Valdštejn se v předpovědi zřejmě poznal a udělala na něj dojem. Keplera roku 1626 angažoval jako svého osobního hvězdopravce a byl také jedním z mála zákazníků, kteří mu platili včas a nikdy nezůstali dlužni. To je také důvod, proč později Kepler tento horoskop několikrát upravoval již v době, kdy věděl, komu data patří.

Nejslavnější je především část horoskopu údajně předpovídající Valdštejnův konec. K jeho zavraždění došlo až čtyři roky po Keplerově smrti, takže autor předpovědi na ní nic upravovat nemohl. Ve skutečnosti však horoskop v tomto ohledu zdaleka nebyl tak konkrétní, jak se často tvrdí. Pouze vévodovi oznamoval nepříznivé období (nikoliv smrt) na březen 1634. Valdštejn ale byl zavražděn už 25. února, svého kritického období se tedy vlastně ani nedožil.

Teprve astrolog Giovanni Battista Seni, který u vévody Keplera nahradil po hvězdářově smrti, prý upozornil, že nepříznivé období se protáhne až do března. Jaksi mu ale při tom uniklo, že se to týká i jeho: nevyhnul se nepříjemným opletačkám souvisejícím s vévodovým údajným spiknutím a okolnostmi jeho smrti. Seni ale z problémů štastně vybruslil a zemřel až roku 1656.

Malá nepřesnost by přesto vypovídací schopnosti Keplerova horoskopu nemusela zpochybnit; těžko popřít, že nad vévodou se už v únoru stahovaly černé mraky, které nevěstily nic dobrého. Horší však je, že stejně nepříznivá období Kepler předpovídal i na některá dřívější data, ale generalissimovi se během nich nic zvláštního nepřihodilo.

Přesto zastánci astrologie z "případu Valdštejn" nevycházejí tak úplně s prázdnou - je prokazatelnou skutečností, že Kepler vytrvale odmítal vypracovat pro vévodu horoskop na roky po osudném letopočtu. Ale aby to nebylo tak jednoznačné, pro sebe naopak udělal horoskop na 60. rok svého života - a nedožil se ho.

Hvězdy zřejmě promlouvají jen někdy. A občas vodily za nos i velkého učence, který věřil, že ví, jak jim rozvázat jazyk.

 

Jan A. Novák

 

obr: Smrt Albrechta Valdštejna a jeho družiny v Chebu

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 
Joomla Template Tutorial: from JoomlaShack