Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Lytro: oko mouchy a fotografie budoucnosti

lytro0Udělat správně ostrý snímek vždycky patřilo k největším tajemstvím fotografické alchymie - a zůstává jím i v časech digitálních fotoaparátů prošpikovaných rafinovanými senzory. Ani s nimi není snadné docílit, aby bylo ostré zrovna to, co ostré být má. Když se na našem trhu nedávno objevil podivný fotoaparát Lytro, zdálo se, že problém je vyřešený; podle reklamního sloganu s ním nejdřív mačkáte spoušť a teprve dodatečně v počítači si vyberete, na co bude zaostřeno. To vypadá jako naprostá revoluce ve fotografování. Je něco takového vůbec možné?

 

 

Ano, je. Ale...

Říká se tomu plenoptická fotografie a nejde o nic nového, protože její základy vymyslel už Michael Faraday v 19. století. Klasický fotoaparát vytvoří snímek z konkrétního obrazu, který objektiv vykreslil na film nebo čip, takže s výsledkem už toho nejde moc dělat. Plenoptický přístroj na to ale jde úplně jinak. Před jeho čipem je ještě soustava velkého množství malých čoček (něco jako oko hmyzu), takže výsledek se fotografii moc nepodobá a nejspíš byste ho rychle smazali. Ale to by byla velká chyba, protože v té nechutné mazanici jsou zakódované úplné informace o světelných poměrech a tocích světelných paprsků v zorném poli fotoaparátu. Ano, podobně jako je tomu u hologramu a ani k tomu nemusíte mít laser. Pomocí dalšího zpracování - dnes už výhradně pomocí speciálních programů - s tímto záznamem můžete dělat skutečné fotografické zázraky.

lytro2Kamera Lytro nejčastěji předvádí jeden z nich: na snímku zobrazeném počítačem můžete ukazovat kam chcete a on se do tohoto místa zaostří. Nedávno společnost Lytro přišla s další vychytávkou díky níž je možné její kamerou vytvářet 3D snímky. Plenoptická fotografie ale dokáže také pořídit obrazy s absolutní hloubkou ostrosti, tedy takové, které jsou správně zaostřené od bezprostřední blízkosti objektivu až do nekonečna. Stejně tak jde udělat z jednoho snímku sérii obrázků, z nichž každý je zaostřený v jiné rovině. To se dá využít například při vyhodnocování rozmístění objektů ve fotografovaném prostoru. Z plenoptického záznamu můžete také dělat efektní videosekvence, v nichž měnící se hloubka ostrosti postupně "ohmatává" celou scénu. A tak dále...

Nic na světě ale není dokonalé a ani plenoptická fotografie není výjimkou. Jejím prvním problémem je malé rozlišení výsledných fotografií. Na zaznamenání komplexní informace o zorném poli je pochopitelně potřeba mnohem víc pixelů než na pořízení obyčejného snímku, takže kvalita výstupu je podstatně horší než by odpovídalo použitému čipu. Lytro rozlišení snímače ve své kameře ani neuvádí, výsledné obrázky ve formátu JPEG ale mají rozměr jen 1080 x 1080 bodů. A to je opravdu málo. Další problém pak je, že většina jejich výhod má smysl jen ve spojení s počítačem a příslušným softwarem.

To však vůbec neznamená, že by se nad plenoptickou fotografií měla lámat hůl - právě naopak. Rozlišení optických čipů dramaticky roste a nejspíš se hned tak nezastaví. Už dnes je v mobilech a levnějších fotoaparátech často tak vysoké, že vzhledem ke "kvalitám" použitých objektivů ani nemá význam. Lze si představit, že použití principů plenoptické fotografie dá vzniknout atraktivním a komerčně vděčným aplikacím, které by jim smysl zase vrátily. A že s dalším vývojem snímacích čipů se princip uplatní i ve fotoaparátech pro náročnější nebo dokonce hodně náročné uživatele.

Plenoptické kamery existují na trhu už více než jedno desetiletí, většinou ale šlo o komplikované a drahé přístroje pro speciální využití. Společnost Lytro založená roku 2006 byla první, která nabídla kameru za přijatelnou cenu 400 dolarů (u nás se prodává za 10 tisíc Kč), která je malá a snadno ovladatelná, takže si jí mohou kupovat i amatérští zájemci. Později k tomuto modelu s pamětí 8 GB přibyl další s 16 GB za 500 dolarů (u nás za 13 až 14 tisíc Kč). Proslýchá se, že na něčem podobném pracuje i Apple a další firmy.

Lytro také provozuje datová úložiště, kam mohou majitelé jejích kamer své snímky nahrávat a sdílet s ostatními. Na facebookovém profilu firmy je velké množství ukázek. Jsou zajímavé - a některé i hodně. Ale to je tak asi všechno.

Komerční plenoptická fotografie se dnes nachází někde tam, kde byla digitální v polovině 90. let: záležitost pro speciální využití a pro technologické nadšence s hodně nepříznivým poměrem mezi cenou a kvalitou výstupu. Jenže i o digitálních kamerách tehdy mnozí experti soudili, že přístroje na klasický film nikdy nepřekonají - a kde je dnes filmu konec. Lytro je zatím jen drahá hračka, navíc s  pochybnou ergonomií, která má do prakticky použitelného fotoaparátu dost daleko. Ale současně je možná také začátkem revoluce, výstřelem z Aurory, který ohlašuje, že za deset let už může být všechno úplně jinak.

Jan A. Novák

Psáno pro Ekonom

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Ze stejného soudku

 
Joomla Templates: from JoomlaShack.com