Novákoviny

Většina hradů měla problém se zdrojem vody, ale Točník je v tomto ohledu zajímavou výjimkou - stojí přímo u nikdy nevysychajícího jezírka. Hluboká tůň na vrcholu vysokého kopce pochopitelně odjakživa dráždila fantazii, a tak je jezírko, nazývané také Černé, opředené řadou pochmurných pověstí. Údajně je nabité jakousi temnou silou (dnes je v módě tomu říkat negativní energie) a zjev4vují se tu nebezpečné přízraky.

Monumentální moravská propast Macocha bude jistě i toto léto cílem mnoha turistů. Ne každý si přitom uvědomuje, že její dno nebylo vždy tak snadno přístupné jako dnes. Pro celé generace zvědavců představovalo podobnou výzvu jako dnes vrcholy velehor. Poprvé se jej podařilo dosáhnout až roku 1723. Odvážlivcem, který sestup do propasti opředené ďábelskými pověstmi vykonal, byl minoritský mnoch Lazar Schopper

Počátkem září 1894 proběhl v Praze pohřeb nebožtíka proměněného v popel - událost dnes běžná, tehdy však budící pohoršení konzervativní veřejnosti. Rakouské úřady pro takovou výstřednost neměly pochopení, a tak muselo tělo nejdříve odcestovat do Saska. Jedním z prvních zpopelněných nebožtíků u nás nemohl být nikdo jiný než Vojta Náprstek, buditel, revolucionář, etnograf a muž mnoha zájmů, který takto i po smrti demonstroval své životní postoje.

„Karban, milostslečno, karban. Pošilháváním do cizích karet při chatrném osvětlení přišel jsem o zrak,“ tvrdí padouch Hogo Fogo ve filmu Limonádový Joe. Ale karty nemusí jen škodit, mohou i vzdělávat. Dokonale tak naplňují Komenského požadavek „škola hrou“. Platí to například o výtvarně velmi zdařilém kvartetu  Cyklus života  Markéty Šmalcové.  

Češi se rádi chlubí tím, co všechno dali světu, rádi však zamlčují, že se tak obvykle dělo navzdory ostatním příslušníkům tohoto národa a za stálého házení klacků pod nohy. A tak někteří odešli, aby svůj talent uplatnili v zahraničí, zatímco jiní na svou věrnost národu a vlasti doplatili. Ukázkovým příkladem je vynálezce gelových kontaktních čoček Otto Wichterle.

Pokud vám ve středověku chyběly prostředky na hladomornu, nic se nedělo: mohli jste nepřátele, nevěrné manželky, neposlušné dcery a další osoby, odstraňovat ze světa i způsobem méně náročným na hradní prostor. Stačilo je zazdít. Odvrácenou stránkou tohoto způsobu likvidace bylo, že zazděná osoba později často na hradě strašila. Ale ani nešťastnic, kterým se podařilo opustit zeď v podobě ducha, se prý nemusíme bát; dokonce prý občas pomáhají opilcům.

Supervulkán Yellowstone chystající se zničit civilizaci je tak známý, že se stal i tématem popkultury a do širšího povědomí pomalu proniká také stejně nebezpečná obří sopka Campi Flegeri u Neapole, o níž se dokonce soudí, že kdysi pomohla vyhubit neandrtálce. Někteří vulkanologové ale poslední dobou upozorňují, že tím výčet hrozeb ohnivé apokalypsy ještě nekončí. Mají podezření, že další supervulkán se ukrývá pod mořskou hladinou poblíž turisty oblíbeného řeckého ostrova Kós.

Zasvěcení považovali Armina Delonga za jednoho z nejpřednějších vědců někdejšího Československa, širší veřejnost ale o něm moc nevěděla. Přesto právě jemu země vděčí za to, že v mnoha oborech vědy a průmyslu alespoň trochu držela krok se světem, protože bez elektronových mikroskopů by to nebylo možné. V časech izolace od vyspělého zahraničí dokázal Armin Delong tyto přístroje konstruovat a vylepšovat tak zásadním způsobem, že obstály i v mezinárodní konkurenci

Bílé paní jsou jedním z nejhojnějších strašidel na našich hradech - při přípravě knihy Tajemství našich hradů, tvrzí a pevností, (Alpress 2022) jsem jich napočíta více než sto a to skoro jistě zdaleka nejsou všechny. Ne všechny fungují jako ochranní duchové v něž se proměnily historické šlechtičny. Jedním z hradů disponujících netypickou a velmi akční bílou paní, je moravský Bouzov dlouhou dobu patřící Řádu německých rytířů.

Mužů, kteří objevili mocnou a bohatou říši, není v historii mnoho. Svým způsobem mezi ně patří i český vědec Bedřich Hrozný. Rozluštil dávno mrtvý jazyk, díky kterému se před historiky otevřel ztracený svět dávných Chetitů. Je snad jediným Čechem, o němž lze říci, že zcela zásadním způsobem ovlivnil celý vědecký obor.

Početná skupina mladých lidí před vchodem do Trojhalí v ostravské Nové Karolíně mi připomněla, že jsem cestou sem viděl několik technických škol. Jak to spolu souvisí? Uvnitř se na rozlehlé ploše haly odehrával první ročník elektrotechnické výstavy Volty.cz. A právě zájem mladých o moderní technologie je v současném složitém a dramaticky se proměňujícím světě mimořádně důležitý, protože nikoliv politikové, manažeři, obchodníci, úředníci nebo sociální pracovníci, ale právě technici suverénně ovládající vše, co souvisí s elektřinou a daty, jsou základním předpokladem, aby jakýkoliv stát v takovém světě obstál. Ne jako montovna přežívající díky levné pracovní síle, ale jako vítěz.

Skalní hrad Valečov nedaleko Mnichova Hradiště je dnes už spíš zřícenina, ale pořád malebná a proto turisty velmi oblíbená. Jeho budovatelé s výhodou využili zdejší pískovcové skalní věže a protože hornina k tomu přímo vybízela, opatřili hrad i mnoha podzemními prostorami. Dodnes jsou k vidění, což představuje mocný doping pro fantazii každého návštěvníka - dnes, stejně jako v časech dávno minulých. Nepřekvapuje proto řada temných pověstí, které se k nim vztahují.

Objev uměle vyrobeného prvku většinou vzruší jen fyziky – první z nich ale zásadním způsobem ovlivnil moderní dějiny lidstva. Roku 1941 byla na University of California at Berkeley vědecky potvrzena existence plutonia, které se tam podařilo připravit o dva měsíce dřív, v roce 1940. Nový prvek pak otevřel cestu k mírovému i válečnému využití a zásadně ovlivnil další vývoj lidské civilizace

Trosky si o nějaké ty podzemní chodby přímo říkají - a pověsti, které se k nim vztahují, jimi opravdu nešetří. Podle nich majitelé hradu tušící příchod nejistých časů nechali razit několik velmi dlouhých únikových štol na všechny strany. Měli při tom ulehčenou práci, protože už dřív si v podzemí vyhloubili základnu čerti, kteří z nápadné skály podnikali průzkumné lety při pátrání po adeptech na umístění v pekelných kotlích. Proto tu někde - někteří dokonce vědí, že na jižním svahu pod hradem - má být jáma vedoucí přímo do pekla, kterou občas prozrazuje plamen unikající z přetopených kotlů. Ta je také zdrojem negativní energie neblaze ovlivňující lidskou psychiku. A kdyby vám ani tohle k mrazení v zádech a husí kůži nestačilo, tak tu prý najdete i bránu vedoucí do jiných časoprostorových dimenzí.

Asi nejvýznamnější český archeolog a speleolog, pravděpodobně první moderní popularizátor vědy u nás - to byl profesor Karel Absolon. Objevitel Věstonické venuše, muž, který prorazil cestu k podzemní řece Punkvě a na dno propasti Macocha. A především vědec, který před kabinetním tichem dával přednost terénní práci a komunikaci s veřejností. Nejspíš i proto má česká věda se vztahem k němu dodnes problémy.

Tradice přestárlých senilních prezidentů je v naší zemi velmi dlouhá. Tomáš Garrigue Masaryk sice všechny své následníky na prezidentském postu intelektuálně i vzděláním vysoce předčil, nakonec ale ani jemu se tento smutný osud nevyhnul. S jeho smrtí je navíc spojené znepokojující tajemství, které dodnes zůstává nezodpovězené. Co odkázal v zapečetěném dopisu "tatíček Masaryk" svému národu?

Navečer 1. února 1620 otřásl Jičínem strašlivý výbuch.Z jičínského zámku zbyly jen trosky, v nichž ležela roztrhaná těla, další lidé umírali na následky zranění v následujících dnech. Celkem zemřelo 41 lidí, řada budov v okolí byla poškozena. Město zažilo explozi, jaká byla do té doby nevídaná a stala se realitou až mnohem pozdějších válek. Tentokrát ale ještě o žádnou válku nešlo; na počátku tragédie byl příběh, kde šlo o majetky, lásku a další věci, které by se hodily spíš do nějakého pokleslého televizního seriálu.

Představa dvoumetrového bobra vyhlíží poněkud šíleně, přesto takoví tvorové žili v Severní Americe ještě ve stejné době, kdy lidé. Společně s nimi se kontinentem potulovali třímetroví pásovci (glyptodonti), obří lenochodi, mamuti a další velcí savci (tzv. megafauna), které dnes známe už jen z knih o paleontologii. Důvod, proč megafauna před nápadně rychle vymizela, je mezi vědci předmětem dlouhodobých sporů. Nechybí ani hypotéza, podle které šlo o stejnou katastrofu, která stála u vzniku legendy o tajemné Atlantidě.