Novákoviny

Početná skupina mladých lidí před vchodem do Trojhalí v ostravské Nové Karolíně mi připomněla, že jsem cestou sem viděl několik technických škol. Jak to spolu souvisí? Uvnitř se na rozlehlé ploše haly odehrával první ročník elektrotechnické výstavy Volty.cz. A právě zájem mladých o moderní technologie je v současném složitém a dramaticky se proměňujícím světě mimořádně důležitý, protože nikoliv politikové, manažeři, obchodníci, úředníci nebo sociální pracovníci, ale právě technici suverénně ovládající vše, co souvisí s elektřinou a daty, jsou základním předpokladem, aby jakýkoliv stát v takovém světě obstál. Ne jako montovna přežívající díky levné pracovní síle, ale jako vítěz.

Skalní hrad Valečov nedaleko Mnichova Hradiště je dnes už spíš zřícenina, ale pořád malebná a proto turisty velmi oblíbená. Jeho budovatelé s výhodou využili zdejší pískovcové skalní věže a protože hornina k tomu přímo vybízela, opatřili hrad i mnoha podzemními prostorami. Dodnes jsou k vidění, což představuje mocný doping pro fantazii každého návštěvníka - dnes, stejně jako v časech dávno minulých. Nepřekvapuje proto řada temných pověstí, které se k nim vztahují.

Objev uměle vyrobeného prvku většinou vzruší jen fyziky – první z nich ale zásadním způsobem ovlivnil moderní dějiny lidstva. Roku 1941 byla na University of California at Berkeley vědecky potvrzena existence plutonia, které se tam podařilo připravit o dva měsíce dřív, v roce 1940. Nový prvek pak otevřel cestu k mírovému i válečnému využití a zásadně ovlivnil další vývoj lidské civilizace

Trosky si o nějaké ty podzemní chodby přímo říkají - a pověsti, které se k nim vztahují, jimi opravdu nešetří. Podle nich majitelé hradu tušící příchod nejistých časů nechali razit několik velmi dlouhých únikových štol na všechny strany. Měli při tom ulehčenou práci, protože už dřív si v podzemí vyhloubili základnu čerti, kteří z nápadné skály podnikali průzkumné lety při pátrání po adeptech na umístění v pekelných kotlích. Proto tu někde - někteří dokonce vědí, že na jižním svahu pod hradem - má být jáma vedoucí přímo do pekla, kterou občas prozrazuje plamen unikající z přetopených kotlů. Ta je také zdrojem negativní energie neblaze ovlivňující lidskou psychiku. A kdyby vám ani tohle k mrazení v zádech a husí kůži nestačilo, tak tu prý najdete i bránu vedoucí do jiných časoprostorových dimenzí.

Asi nejvýznamnější český archeolog a speleolog, pravděpodobně první moderní popularizátor vědy u nás - to byl profesor Karel Absolon. Objevitel Věstonické venuše, muž, který prorazil cestu k podzemní řece Punkvě a na dno propasti Macocha. A především vědec, který před kabinetním tichem dával přednost terénní práci a komunikaci s veřejností. Nejspíš i proto má česká věda se vztahem k němu dodnes problémy.

Tradice přestárlých senilních prezidentů je v naší zemi velmi dlouhá. Tomáš Garrigue Masaryk sice všechny své následníky na prezidentském postu intelektuálně i vzděláním vysoce předčil, nakonec ale ani jemu se tento smutný osud nevyhnul. S jeho smrtí je navíc spojené znepokojující tajemství, které dodnes zůstává nezodpovězené. Co odkázal v zapečetěném dopisu "tatíček Masaryk" svému národu?

Navečer 1. února 1620 otřásl Jičínem strašlivý výbuch.Z jičínského zámku zbyly jen trosky, v nichž ležela roztrhaná těla, další lidé umírali na následky zranění v následujících dnech. Celkem zemřelo 41 lidí, řada budov v okolí byla poškozena. Město zažilo explozi, jaká byla do té doby nevídaná a stala se realitou až mnohem pozdějších válek. Tentokrát ale ještě o žádnou válku nešlo; na počátku tragédie byl příběh, kde šlo o majetky, lásku a další věci, které by se hodily spíš do nějakého pokleslého televizního seriálu.

Představa dvoumetrového bobra vyhlíží poněkud šíleně, přesto takoví tvorové žili v Severní Americe ještě ve stejné době, kdy lidé. Společně s nimi se kontinentem potulovali třímetroví pásovci (glyptodonti), obří lenochodi, mamuti a další velcí savci (tzv. megafauna), které dnes známe už jen z knih o paleontologii. Důvod, proč megafauna před nápadně rychle vymizela, je mezi vědci předmětem dlouhodobých sporů. Nechybí ani hypotéza, podle které šlo o stejnou katastrofu, která stála u vzniku legendy o tajemné Atlantidě.

Technické školy se potýkají s nedostatkem zájmu studentů a obsazovat místa kvalifikovaných techniků je stále těžší - současně ale roste obliba hnutí DIY (do it yourself, udělej si sám). Ty dvě věci spolu nesouvisí jen zdánlivě, protože tohle není o stloukání poliček nebo natírání plotů. Nadšenci DIY umí postavit plně funkční ponorku, robota, kosmickou raketu... České DIY je sice zatím mnohem skromnější, ale možnost spatřit jeho výsledky na veletrhu Prague Maker Faire není o nic méně zajímavá. Akce se bude konat od 7. do 9. října 2022 v Pražské tržnici v Holešovicích.

Počátky létání jsou většinou spojovány s prvními aviatickými pokusy na počátku 20. století. Ve skutečnosti všechno začalo mnohem dřív - už okolo roku 1796 začal Brit Sir George Cayley nejen s prací na teorii letadla těžšího než vzduch, ale i se stavbou prvních modelů a roku 1809 pravděpodobně i v praxi vyzkoušel první úspěšný kluzák.

Každý, kdo ve škole dával pozor, ví, že hmota a energie se nemohou ztratit, ale jen proměnit. Z toho také vyplývá, že je nelze vytvořit z ničeho, což je mimochodem důvod, proč jsou marné snahy sestrojit perpetuum mobile. Na první pohled proti tomu člověk se zdravým rozumem nemá co namítnout - dokud se neobjevila kvantová mechanika. Ta mimo jiné tvrdí, že (zjednodušeně řečeno) může síla vznikat z ničeho. A vědci později dokázali, že tomu tak skutečně je..

Malá letadla s kolmým startem pro provoz v městských aglomeracích se začínají přesouvat ze sci-fi do reality. Do oblasti, která se nazývá UAM (urban air mobility) vstoupili přední světoví hráči v leteckém průmyslu jako jsou společnosti Boeing, Airbus, Embrarer, stejně jako automobilové a elektronické firmy, například Honda, Toyota a Hyunday nebo americká kosmická agentura NASA. Malé letadlo s kolmým startem (VTOL - vertical take off and landing) vyvíjí i český start-up Zury, který roku 2017 založil podnikatel Michal Illich.

Meteorit ALH 84001 našli polárníci v Antarktidě už roku 1984, rozruch ale vzbudil až o 12 let později, kdy se prokázalo, že pochází z Marsu, na své domovské planetě přišel do kontaktu s vodou a obsahuje složité organické sloučeniny. Nechyběly ani hlasy, že konečně máme v rukou první nesporný důkaz o existenci mimozemského života. Brzy se ale z vědecké komunity ozvaly nesouhlasné komentáře, až nakonec převládlo mínění, že tvrzení o přítomnosti stop života v kameni je omyl. Rozruch časem opadl, spor ale doutná stále a ALH 84001 je pořád předmětem výzkumu.

Afrodisiaka vyhlížejí jen jako odlehčující téma na samé hranici bulváru, ve skutečnosti ale jde o závažnou problematiku. Především proto, že obchod s nimi má obrovský objem - téma se ale týká také zdravotnictví, ochrany ohrožených druhů rostlin a živočichů a v neposlední řadě i kriminality.

Trosky a Houska nejsou jedinými hrady, kde pověsti mluví o něčem na způsob časoprostorové brány, podobné pověsti se vyprávějí i o Blanseku v Moravském krasu. Jedním z projevů má být objevování se jakýchsi černých rytířů a dalších podivných postav z jiného světa.

Nobelova cena za některý z přírodovědných oborů je asi nejprestižnější ocenění, jakého může smrtelník dosáhnout. Na rozdíl od mnoha těchto cen udělených za mír, či literaturu se také většinou nestává, aby čas volbu zpochybnil. Jen jediný Čech v historii takové pocty dosáhl. Přesto na otázku, kdo byl Jaroslav Heyrovský (či dokonce její "záludnější" obměnu spočívající v dotazu čím se zabýval) umí odpovědět až znepokojivě málo jeho krajanů.

Důležitou součástí přípravy dlouhodobých misí do vesmíru je nutné posádky důkladně prověřit už na Zemi, protože při nich je rizikovým faktorem nejen technika, ale i samotní lidé- a tam nahoře je každé selhání nesmírně drahé. Nejvíc se kosmickým podmínkám blíží prostředí pod vodou. Česká republika se může pochlubit dlouhou tradicí ve výzkumech metod sledování duševního stavu astronautů a sociálních vazeb v posádkách kosmických lodí.

Virus SARS CoV 2 způsobující nemoc Covid 19 podle všeho přišel mezi lidi od zvířat - a zdaleka není sám. Takzvané zoonózy (nemoci zavlečené od živočichů) představují jedno z největších rizik pro vznik příštích pandemií; mnoho odborníků varuje, že mohou být mnohem horší než je ta současná. Proto jim věda věnuje mimořádnou pozornost.