Novákoviny

Bílé paní jsou jedním z nejhojnějších strašidel na našich hradech - při přípravě knihy Tajemství našich hradů, tvrzí a pevností, (Alpress 2022) jsem jich napočíta více než sto a to skoro jistě zdaleka nejsou všechny. Ne všechny fungují jako ochranní duchové v něž se proměnily historické šlechtičny. Jedním z hradů disponujících netypickou a velmi akční bílou paní, je moravský Bouzov dlouhou dobu patřící Řádu německých rytířů.

Sídlem tohoto přízraku je na Bouzově obraz, z něhož prý bílá paní občas v noci vystupuje a prochází se chodbami. Má sice klíče, jimiž si dokáže otevřít všechny komnaty, to jí ale nebrání procházet skrz zdi. Zjevení viděla řada svědků a někteří věří, že se zjevila i samotnému říšskému vůdci zločinecké organizace SS Heinrichu Himmlerovi.

obr: Bílá paní Bouzovská

Stalo se to, když za války nacisté hrad zabrali a svěřili SS. Tehdy tu nejvyšší šéf této zločinecké organizace prý přespal v komnatách, které dříve patřily velmistrovi Řádu německých rytířů – a ráno hrad podezřele rychle opustil. Pamětníci návštěvy si to vysvětlili tak, že přízrak se Himmlerovi v noci zjevil a dal výmluvně najevo nesouhlas s jeho pobytem na hradě. Jestli se to stalo doopravdy, nevíme, protože Reichsführer se nikomu nepochlubil a po skončení války spáchal sebevraždu.

Jisté je, že Himmler se o esoteriku a nadpřirozeno velmi intenzívně zajímal. Jestli něco viděl, určitě to nebral na lehkou váhu, ale od páchání masových zločinů ho to bohužel neodradilo. Na tomto místě je asi potřeba dodat, že Řád německých rytířů s nacismem nesouhlasil a jeho členové byli Třetí říší pronásledováni.

Koho představuje portrét bledé ženy, která má být bonzovskou bílou paní, se neví, je ale znám jeho autor. Nakreslil ho Gabriel Cornelius von Max (1840 - 1915), takže obraz vznikl až v moderní době. Rytíř von Max se narodil do pražské německé rodiny a studiem malířství pokračoval v rodinné umělecké tradici (otec a děd se živili jako sochaři).

Byl melancholik, introvert, samotář a tak trochu podivín, který se kromě malování zajímal o spiritismus, což se projevovalo mimo jiné pochmurnou až záhrobní tématikou jeho děl. Bledé dámy mu proto stály modelem často. Přesto (nebo možná právě proto) byla jeho díla ve své době velmi úspěšná, a tak se jedno z nich dostalo i na hrad Bouzov.

Tam se z jeho modelu stala bílá paní - a pověst začala žít vlastním životem: existuje řada svědectví o setkání s duchovitou ženskou postavou v hradních prostorách. Roku 1989 ji dokonce prý spatřilo pět lidí najednou. Někdy stačí zřejmě samotná pověst k tomu, aby některé osoby ve hře světla a stínu nebo jiném optickém klamu uviděly nadpřirozenou bytost.

Nebo se v každé příhodě, nehodě nebo poruše viděl zásah nadpřirozených sil. I tak je ale zajímavé, že v letech 1988 a 1989, kdy se dramaticky měnily osudy naší země, počet údajných patření Bílé paní na Bouzově nápadně vzrostl.

Jan A. Novák

- - -

UPOZORNĚNÍ

Text je ukázkou z knihy Tajemství našich hradů, pevností a tvrzí, kterou vydalo nakladatelství Alpress. Knihu si můžete se slevou objednat zde

- - -

obr: Jeden z dalších obrazů Gabriela Cornelia von Maxe

You have no rights to post comments