Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Psychotronická velmoc Československo - díl 2.

psycho0

V komunistickém Československu byla psychotronika vyhlášena za buržoazní pavědu odporující dialektickému materialismu - a běda tomu, kdo by se jí chtěl zabývat. Ovšem jen oficiálně. Ve skutečnosti se tajné služby o tento výzkum intenzívně zajímaly.A když papalášům přestalo zdraví sloužit, většinou šly poučky marxismu-leninismu stranou.

 

 

Psychotronika a další podobné směry se českých zemích mohly chlubit dlouhou tradici, kterou poprvé přerušila druhá světová válka. Nacisté měli k pronásledování hned dva dobré důvodů - jednak měly některé spolky s tímto zaměřením charakter tajných společností, jednak šlo vlastně tak trochu i o konkurenci. Vše, co se týkalo tajných vědění totiž mimořádně zajímalo šéfa SS, mocného Heinricha Himmlera. A i když ten, kvůli této zálibě občas sklízel posměch i od samotného Adolfa Hitlera, nenechal se zastavit.

psycho5

 

obr. Jan Mikolášek patřil mezi vyhledávané české léčitele. Během druhé světové války prověřovalo jeho léčitelské schopnosti i Gestapo, které mělo speciální oddělení zaměřené na okultismus a esoteriku

 

Také v protektorátu proto působila jeho společnost Ahnenerbe pracující na pomezí archeologie, etnografie a okultních věd. Nechybí ani názory, podle kterých za těmito aktivitami stál tajný řád Thule, který někteří pokládají za sílu skrytě kontrolující nacistické hnutí.

Pražské gestapo dokonce mělo speciální oddělení, které se zabývalo pronásledováním okultistů a zabavováním esoterických knihoven. Vedl je Fritz Kiesewetter, referent pro církevní záležitosti, který ale současně také příležitostně přesvědčoval některé české esoteriky ke spolupráci. Traduje se například, že v Petschkově paláci zorganizoval test, který měl prověřit schopnosti známého lidového léčitele Jana Mikoláška. Kiesewetter byl popraven v Praze roku 1947.

Po válce si milovníci světa tajemných sil mohli vydechnout - ale jen na krátko. Na pouhé tři roky, zbývající do komunistického puče, po němž noví vládcové bezprostředně navázali na to, co začal Heinrich Himmler.

 

Po vzoru Velkého Bratra

Období studené války se paradoxně stalo také renesancí studia paranormálních jevů. Obě strany se bály pustit ze zřetele jakkoliv možnost získat převahu, a tak soupeřily nejen v klasických zbraních, ale i v různých mimosmyslových, biotronických a jasnovidných výzkumech. I vybraní senzibilové východního bloku se pod státním dozorem činili, přestože oficiálně tu byla parapsychologie prohlášena za buržoazní pavědu. Existují náznaky, podle kterých tajné služby jedince zabývající se paranormálními jevy velmi aktivně vyhledávaly, sledovala a ty nejnadějnější nutily ke spolupráci.

psycho4

 

obr: Populárního léčitele Františka Bardona poslal komunistický režim roku 1949 do tábora nucených prací. Byl pak zatýkán opakovaně a roku 1958 ve vězení zemřel.

 

Stalin například už během války do svých služeb angažoval známého sovětského senzibila, jasnovidce a telepata Wolfa Messinga. Byl s ním zjevně spokojen, protože mu jako jedinému "specialistovi" tohoto zaměření dovolil pořádat veřejná představení. Když se Stalinově pozůstalosti našly seznamy, knih které si objednával, bylo mezi nimi i nápadně mnoho titulů týkajících se psychotroniky, hypnózy a okultismu. Podle některých zdrojů byl v Gulagu tábor, v němž se uvěznění odborníci intenzívně zabývali výzkumem telepatie a podobných jevů.

Sovětský svaz byl náš vzor, takže se totéž odehrávalo i v tehdejším Československu - přestože také zde samozřejmě platila oficiální linie, podle které jde o pavědy a jejich nositelé představují nebezpečné tmáře.

Tak se například stalo, že už roku 1949 byl do tábora nucených prací odsouzen uznávaný léčitel František Bardon, který si údajně uměl poradit i s rakovinou v pokročilém stádiu. Opakovaně zatýkaný a znovu propouštěný Bardon také nakonec ve vězení roku 1958 zemřel na neléčený zánět slinivky. Ve stejné době ale StB kontaktovala parapsychologa Břetislava Kafku a chtěla po něm, aby spolupracoval se sovětskými vědci. Pochopitelně tajně, aby rozpor mezi slovem a skutkem nebil do očí.

 

Ve stínu mocných

O trochu lepší časy psychotronikům nastaly po nástupu Antonína Zápotockého do prezidentské funkce roku 1953. Důvodem nebylo jen ukončení stalinského teroru, ale také to, že Zápotocký měl s léčiteli osobní zkušenost. Ještě před komunistickým převratem trpěl snětí, díky níž mu hrozila amputace nohy. Tam kde selhali přední odborníci, nastoupil legendární léčitel Jan Mikolášek a uspěl. Pomohlo to ale jen krátce: po Zápotockého smrti opět nastoupila tvrdá linie. Roku 1959 putoval na pět let do vězení i sám Mikulášek.

psycho6

 

obr: Josef Zezulka, asi nejznámější a nejvyhledávanější český léčitel

 

A tak to šlo pořád dokola: někteří léčitelé a psychotronikové měli problémy, zatímco jiní tu a tam došli i jakéhosi oficiálního posvěcení - situace se ovšem velmi rychle měnila, podle toho jaké zprávy přicházely z východu a který papaláš zrovna trpěl neduhy, jimž šlo "duchovní cestou" ulevit. I proto je patrně nejznámější postavou tohoto období léčitel a samorostlý filosof Josef Zezulka (1912-1992), který se údajně dočkal i jakési verbální podpory od nejvyšších představitelů Akademie věd.

Doba se ale zvolna měnila. V 60. letech se v tisku začaly objevovat v tisku zprávy o úspěších psychotronického výzkumu v SSSR, a tak došlo k uvolnění i u nás. Skutečná bomba ale přišla až na počátku 70. let: František Kahuda (1911-1987), někdejší náměstek ministra školství a osvěty, a později i jeho nástupce ve funkci se stal aktivním badatelem v oboru psychotroniky. To už je ale jiná historická etapa, kterou si necháme na příští pokračování článku.

Jan A. Novák

psycho7

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 
Joomla Templates: by JoomlaShack