Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Vylepšování člověka: od Platona k Hitlerovi a dál

eugenic1

Šlechtí se ovoce, obilniny i psi - jen lidé zůstávají stranou. Někteří vědci tvrdí, že je to chyba, a tak se zrodila eugenika, věda o vylepšování člověka, jeden z nejkontroverznějších oborů souvisejících s i tak dost kontroverzní genetikou a genetickým inženýrstvím. Vychází mimo jiné i z představy, že civilizace jde vlastně proti evoluci, takže bez umělých zásahů lidstvo zdegeneruje.

 

"Těžko se dá vyjádřit hrůza, kterou v člověku vzbuzují tyto doktríny, tak nebezpečné pro lidstvo," napsal roku 1936 biochemik Joseph Needham poté, co nejprestižnější vědecký časopis Nature zveřejnil článek o nutnosti státní podpory pro projekty, které by umožňovaly plodit děti jen kvalitím rodičům. Zdaleka ne všichni ale Needhamův odpor sdíleli, eugenika v té době naopak měla mezi vědci i politiky silnou podporu. V Hitlerově Třetí říši se pak dokonce stala státní doktrínou - a tehdy se jí podařilo nadlouho zdiskreditovat. S novými možnostmi, které přineslo genové inženýrství, se dnes stává ještě aktuálnější, jenže hnědá minulost z ní stále dělá téměř tabu.

Praotec nacismu byl Platon

"Pověz mi tohle, Glaukone, vidím v tvém domě honící psy i velké množství ptáků ušlechtilých druhů, zdalipak chceš mít mláďat od všech stejně, či snažíš se, aby jich bylo co nejvíc od nejlepších?" ptá Platon (427-347 př. n. l.) ve svém dialogu Ústava a pokračuje: "Je-li tomu tak i s lidským plemenem?"

eugenic2

 

obr: Platon je povyžován za jednoho z nejvýznamnějších myslitelů antiky. V jeho dialozích jsou přitom myšlenky, které nemají daleko do eugenické politiky Třetí říše

 

Největší filosof antiky o správné odpovědi nepochybuje: "Jest třeba aby nejlepší muži obcovali s nejlepšími ženami co nejčastěji, kdežto s nejhoršími ženami naopak a děti oněch mají být vychovávány, těchto však ne, má-li být chov co nejdokonalejší. Provádění všeho toho musí zůstati tajemstvím vyjímaje správce společnosti..."

To, co v dialogu Ústava následuje, by asi bez výhrad podepsal i říšský vůdce SS Heinrich Himmler, který se zřejmě právě u Platona inspiroval pro své pokusy pěstovat ve speciálních zařízeních modrooké plavovlasé nadlidi. Platon navrhuje, aby správci společnosti organizovali zvláštní oslavy, které by nenápadně přiváděly dohromady "nejlepší muže" a "nejlepší ženy" a chce, aby nejstatečnější bojovníci odměnou za udatnost dostávali "hojnější dovolení obcovat s ženami". Navrhuje také zřizování ústavů pro vybrané potomky "nejlepších" určené k vykonávání řídích funkcí ve státě.

"Pak vezmou děti dobrých rodičů a zanesou je do oddělení pro chov novorozeňat k jakýmsi pěstounkám ubytovaným zvlášť v některé části města..." To napsal muž považovaný za jednoho z nejvlivnějších myslitelů všech dob před čtyřiadvaceti stoletími. A pokud se pořád ještě vzpíráte uvěřit, že kořeny nacismu sahají až k Platonovi, pak si poslechněte tohle: "Děti horších rodičů a narodí-li se co neduživého z oněch prvních, ty se odstraní na místě tajném a nezjevném. Ano, tak se má stát, aby třída strážců zůstala čista." (Ústava II, 460c)

Nucené sterilizace

Antika ovšem měla jiné starosti, než budovat Platónův "ideální stát" a pozdější křesťanství tyto myšlenky na dlouhá staletí pohřbilo úplně. Šlechtění člověka spadalo zcela a bezvýhradně do pravomocí samotného Boha a církve bděly pro případ, kdyby On snad nějakého samozvaného šlechtitele ve své nekonečné shovívavosti přehlédl.

eugenic3

 

obr.: Osvědčení potvrzující, že majitel je schopen plodit klvalitní potomky

 

Začaly se znovu drát na světlo v polovině 19. století, zejména jako důsledek svérázného uchopení evoluční teorie Charlese Darwina: pokud tedy člověk není dílem Božím, pak by zřejmě Nejvyšší nemusel ani protestovat, kdyby ho vědci zkusili trochu vylepšit. Další mocný impuls představovala populační exploze v dělnických ghettech zrozených průmyslovou revolucí. Nebylo těžké prostou extrapolací dojít k závěru, že po nějakém čase svět zaplaví imbecilní kriminálníci, protože rodiny na okraji společnosti byly (a stále jsou) populačně nejzdatnější.

Za zakladatele a současně i kmotra moderní eugeniky (což by šlo přeložit jako věda o dobrém zrození) bývá považován Darwinův bratranec Sir Francis Galton (1822-1911). Poprvé tento termín použil ve svém spise Dědičný génius z roku 1869. Na rozdíl od Platona byla jeho eugenika ještě velmi krotká; doporučoval například zavést bezplatné svatby a další úlevy pro páry, které by splnily určitá kritéria.

V období před druhou světovou válkou měl Galton celou řadu následovníků, kteří postupně přitvrzovali. Řešila se například otázka prospěšnosti války pro zlepšování genetického základu národa, nebo metody, jak nevhodným osobám bránit v plození potomků. Eugenika se promítla do státní politiky zejména v USA. Nejen při přijímání imigrantů, kteří na základě příslušných testů procházeli přísnou selekcí, ale třeba i v povinné sterilizaci "méněcenných" jedinců prováděné například v Indianě a dalších státech Unie. Roku 1912 se v Londýně uskutečnil Mezinárodní eugenický kongres, jehož se zúčastnil i Winston Churchill. Naproti tomu katolická církev proti eugenice stále protestovala - nejmohutněji v encyklice Casti connubii, kterou vydal papež Pius XI roku 1930.

Pramen života

Britská a americká eugenika devatenáctého a první poloviny dvacátého století těsně souvisela s teoriemi o nadřazenosti bílé rasy a v této podobě přišla do Německa. Tady už měla půdu připravenou četnými hlasateli vyvolenosti Árijců - a především traumatem z výsledků první světové války.

eugenic6

 

 

obr.: Eugenická a rasová politika Třetí říše byla zdůvodňována tím, že méněcenní jedinci představují pro národ ekonomickou zátěž. Vznikla zde celá "rasová věda", která nakonec vyústila do programu usmrcování "nevhodných" jedinců i celých skupin obyvatelstva

 

 

 

Přední osobností německé eugeniky se stal Philalethes Kuhn (1870-1937), lékař a hygienik s bohatou praxí u vojenských jednotek v někdejší Německé jihozápadní Africe. Roku 1905 byl zakládajícím členem Německé společnosti pro rasovou hygienu, propagoval účast Německa v první světové válce, protože to mělo vylepšit genofond Němců a už roku 1923 vstoupil do nacistické strany.

Dalším významným představitelem eugenické školy byl genetik a od roku 1923 profesor rasové hygieny na mnichovské univerzitě Fritz Lenz (1887-1976). Britský historik vědy John Cornwell tvrdí, že jeho práce četl Hitler během svého pobytu v landsbergském vězení po neúspěšném mnichovském puči a právě to vedlo k zabudování eugenických principů do oficiální politiky nacistů.

Kromě všeobecně známých vyhlazovacích programů se nacistická eugenika nejvýrazněji projevila v již zmíněném Himmlerově programu cíleného šlechtění árijské rasy s názvem Lebensborn (Pramen života).

eug-frida

 

obr.: Z nacistického programu Lebensborn pochází i zpěvačka populární švédské skupiny Abba Anna-Fryd Lingstat (Fryda)

 

Zpočátku šlo jen o podporu nastávajících matek, které splňovaly nacistické představy o nordické rase, později ale vznikly i domovy Lebensborn, které jsou jak opsané z Platonovy Ústavy. Dokonalí Árijci tu měli být pěstováni i z nemluvňat odebraným matkám jiných národů - samozřejmě jen těch, které disponovaly vhodným "rasovým profilem". Prošlo jimi i několik lidických dětí, které pak byly adoptovány německými rodinami.

Skutečné výsledky programu Lebensborn nejsou známé, protože SS většinu dokumentace na konci války zničilo a potomci matek, které jím prošly, nemají moc důvodů se tím chlubit. Anna-Fryd Lyngstat, zpěvačka populární skupiny Abba, například odhalila své kořeny z Lebensborn až roku 2006. Jiní se o svém původu v podivném experimentu ani nedověděli.

Konec géniů?

Nacistické pojetí eugeniky toto učení jako celek smetlo pod stůl. S prodlužujícím se časovým odstupem od konce války ale stále častěji zaznívá otázka, jestli s vaničkou nebylo vylito i dítě. Jedním z důvodů je nepříznivý populační vývoj ve vyspělých zemích. Ty na jednu stranu trpí poklesem porodnosti ve skupinách obyvatel s vyšší inteligencí a vzděláním, kteří před dětmi dávají přednost kariéře, a na druhou stranu čelí zneužívání plošných mateřských podpor mezi nepřizpůsobivými jedinci.

eugenic5

 

obr.: Ústavy Lebensborn

 

Dalším impulsem je pokrok genetiky a genového inženýrství, které eugenice dávají nové možnosti - a zcela novou dimenzi. "Technologie překoná evoluci a vývoj člověka se dramaticky urychlí," tvrdí například kalifornský podnikatel v oblasti biotechnologií Gregory Stock. "Lidé začnou vědomě přetvářet sami sebe."

K tomu zřejmě ještě zbývá ujít hodně dlouhý kus cesty, protože vztahy mezi jednotlivými geny a vlastnostmi jejich nositelů jsou zatím nejasné a zřejmě velmi komplikované - rozhodně to není tak, že by existoval gen chytrosti nebo gen zločinnosti, přestože to tak z některých novinových článků může vypadat. Jisté ale je, že v okamžiku, kdy půjde osobnost cíleně měnit, tak to někdo zkusí. I navzdory protestům, zákazům a technickým překážkám. O etických ani nemluvě.

Eugenika zdánlivě může vyřešit celou řadu problémů - přesto ale existují nejméně dva zásadní argumenty proti. Tím prvním je, že mimořádní jedinci, kteří posouvali pokrok kupředu, málokdy představovali ideál, ke kterému eugenika směřuje. Spíš naopak: obvykle šlo o lidi hodně nestandardní; řada historických osobností pocházela z rodičů, kteří by eugenickým sítem nikdy neprošli. Plošným uplatněním eugeniky bychom zřejmě přišli o většinu géniů.

Tím druhým pak je možnost snadného zneužití, jak to názorně předvedla právě Třetí říše.

Jan A. Novák

Psáno pro Hospodářské noviny - Víkend

eugenic4

 


Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 
Joomla Templates from JoomlaShack.com