Novákoviny

Podle starořeckého filosofa Platóna řekli o existenci Atlantidy athénskému zákonodárci Solónovi kněží z egyptského Sais. Nelze se tedy divit hledačům bájné civilizace, že své pátrání často směřují do země na Nilu. Oficiální archeologie sice existenci takové civilizace i jejího spojení s Egyptem vylučuje, některé stopy však jsou dost podivné.

"Všechno pak, co se stalo u vás, nebo zde i v jiné zemi, které známe z doslechu, jestliže to jest něco velikého nebo po jiné stránce pamětihodného, všechno jest od starodávna vypsáno zde v chrámech a uchováno," řekli podle Platóna egyptští kněží Solonovi (žil v 7. a 6. stol. př. n. l.) opatrující v chrámu města Sais knihovnu. A pak upřesnili, o jak dlouhé období se vlastně jedná: "Trvání zdejšího zřízení jest udáno v posvátných písmech počtem osmi tisíc let."

Právě v té době se měly do Egypta dostat zbytky velkolepé atlantské kultury zničené přírodní katastrofou.

Lodě v poušti

Archeologové ovšem s něčím takovým vášnivě nesouhlasí. Už samo datování považují za nesmysl - podle nich ještě v 5. tisíciletí př. n. l. byly v Egyptě nanejvýš první vesnice primitivních zemědělců, jejichž hmotná kultura byla neobyčejně chudá. Jednotný stát v povodí Nilu vznikl až někdy okolo roku 3100 př. n. l. a první písemné záznamy pocházejí z doby ještě o tisíc let mladší.

V poslední době se však pohled na vznik egyptské civilizace mění a posouvá v čase i prostoru - snad i směrem k legendární Atlantidě. Výzkumy prokázaly, že Sahara nebyla vždy jen vyprahlou pouští, ale že před několika tisíciletími zde vládlo mnohem příznivější klima. Archeologové tu na mnoha místech našli skalní kresby a rytiny staré nejméně 6 tisíc let.

Na mnoha z nich jsou vozy a lodě, což nasvědčuje tomu, že tam kvetla poměrně vysoká kultura. Když pak příznivé vlhké období pominulo, řeky a jezera vyschla a kraj začal pohlcovat písek, lidé patrně odešli na východ do údolí Nilu, aby tam dali základ jedné z nejúžasnějších starých civilizací.

obr: Tisíce let staré skalní kresby na Sahaře. Některé vyhlíží velmi moderně

Příchodu obyvatel s vyšší kulturní úrovní od západu nasvědčují i některé prvky staroegyptské mytologie. Jde zejména o uctívání božského sokola Hora jeho panovníkem Džoserem. Některé prameny totiž naznačují, že uctívači Hora přišli do Egypta z jakési vyspělé země kdesi na západě.

Není patrně náhodou, že se k nim počítal i panovník Džoser, který dal okolo roku 2700 postavit vůbec první pyramidu.

Je možné, že ctitelé Hora si po generace předávali vědomosti, které jejich předkové přinesli do země poté, co je příroda vyhnala z původní vlasti?

Tou vlastí zdaleka nemusí být jen poušť se skalními kresbami. Rovněž přibližně na západ od Egypta nedaleko afrického pobřeží leží ostrov Malta s megalitickými chrámy, které jsou patrně vůbec nejstaršími dochovanými stavbami z kamene.

Ještě západněji, na samém pobřeží Atlantiku pak se nachází tajemný Lixos, kde pod troskami staveb z antické doby jsou gigantické kvádry z časů mnohem starších. Někteří hledači Atlantidy považují Lixos za její základnu na africkém kontinentě...

Spojení přes Atlantik

Existuje celá řada indicií, nasvědčujících tomu, že Egypt mohl mít ve velmi dávné minulosti cosi společného s Amerikou na druhé straně Atlantiku. V některých egyptských mumiích byl například nalezen nikotin a kokain, tedy látky pocházející z plodin známých jen z Nového světa.

To ale není všechno. Rok nejstaršího egyptského kalendáře měl jen 360 dní - zvláštní shodou okolností stejně jako u Mayů ve starém Mexiku. Proč dvě kultury vzdálené v čase i prostoru se shodně mýlily právě o 5 dní? Nemá tento omyl nějakou dávnou společnou příčinu?

obr: Stupňovité pyramidy na kanárském ostrově Tenerife v Atlantiku

Foto: Jan A. Novák

Podobných tajemných spojení Egypta přes Atlantik existuje mnoho. Populární etnograf, archeolog a dobrodruh Thor Heyerdahl se je pokusil vysvětlit plavbou na replice staroegyptské papyrové lodi z Maroka do Ameriky. Člun však vždy vydržel nanejvýš jen jednu cestu tam. Příznivci Atlantidy se proto snaží shody vysvětlovat společným dávným vlivem mořeplavců z bájného kontinentu navštěvujících všechny světadíly. Možná není náhoda, že kněží v některých staroegyptských chrámech uchovávajících dávná vědění, se dělili na skupiny nazývané podle označení lodních hlídek a že loď měla v symbolice egyptských pouštních chrámů významnou roli.

Staroegyptský historik Manetho vytvořil soupis vládců této říše, který je základem dynastického dělení i pro současné vědce. Jen jeho úvodní část přehlížejí. Tvrdí se v ní totiž, že v nejstarších dobách Egyptu vládli bohové. Konec tohoto období se podivně shoduje s dobou zkázy Atlantidy uváděné Platonem.

Podle geologa Roberta Schocha z Bostonské university jsou na povrchu Sfingy stopy eroze svědčící o tom, že tato socha stála již v období velkých lijáků, které skončilo v 7. tisíciletí př. n. l. Tvrdí proto, že je o několik tisíc let starší, než připouštějí archeologové.

Další záhadou jsou stupňovité pyramidy na ostrově Tenerife v Kanárském souostroví v Atlantiku – právě na trase mezi Afrikou a Amerikou. Jejich datování je nejasné a mainstreamoví archeologové se je raději snaží vysvětlit jako kamenné zídky stavěné zemědělci v nedávné době – a to i navzdory tomu, že pyramidy mají impozantní rozměry a astronomickou orientaci.

Je to další článek spojující Egypt s civilizacemi budujícími pyramidy v Novém světě – a  se samotnou Atlantidou?

První architekt

Hypotézu o udržování jakési tradice pocházející od ztracené vyspělé kultury podporuje i záhadná postava stavitele již zmíněné první kamenné pyramidy faraona Džosera. Podle několika shodných pramenů jím byl jakýsi Imhotep.

obr: Vědec, architekt, lékař, učitel... Imhotep. Hlava staroegyptské sošky

Odborníci většinou nepochybují o tom, že stavbu nejen osobně řídil, ale i naplánoval. V Egyptském muzeu v Káhiře se totiž nachází nejstarší stavební plán vůbec - kus vápencové desky s vyznačením rozměrů některých částí stavby.

Samotná pyramida je zcela výjimečná. Do té doby se nechávaly významné osobnosti pohřbívat pouze v mastabách - nevelkých podzemních kobkách, nad nimiž stavitelé vršili nízkou mohylu. Všechny větší stavby byly z nepálených cihel, hlíny a dřeva. Proč Imhotep najednou postavil šedesát metrů vysokou stavbu z kamene, pod níž se rozkládal spletitý podzemní labyrint?

Imhotep byl považován rovněž za zakladatele lékařství, písemnictví a dalších věd i umění. Není přitom bez zajímavosti, že v téže době se monumentální stavby začaly stavět také v Mezopotámii a v západní Evropě vznikají megalitické stavby. V daleké Číně se objevuje legendární císař Fu-si a jeho ministr zvaný Král ohňů. Údajně znají tajemství letu a jsou rovněž považováni za zakladatele mnoha věd a umění.

Usoudili v té době strážci dávných tajemství, že nastal čas opět nasměrovat lidskou civilizaci k někdejší slávě? Nebo to všechno bylo úplně jinak?

Jan A.Novák

obr: Pyramidy v Egyptské Gize

Foto: Jan A. Novák

You have no rights to post comments