Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Bumerang: záhada pravěkých inženýrů

bumerang1Zahnutý kus dřeva, který ve vzduchu opíše ladnou křivku a zase se vrátí do ruky vrhače, udivoval v Austrálii evropské cestovatele už v 19. století. Bumerang však nepřestává být tajemstvím ani dnes. Naopak - čím víc toho o něm vědci vědí, tím je tento předmět záhadnější.

 

 

"Když divoch došel do příhodné vzdálenosti, vrhl svůj nástroj vodorovným směrem asi dvě stopy nad zemí. Zbraň tak proletěla dráhu nějakých čtyřicet stop; potom se náhle, aniž se dotkla země, prudce vymrštila v pravém úhlu a vyletěla do výše jednoho sta stop, smrtelně zasáhla tucet ptáků a obloukem se vrátila zpět k nohám lovce..." Tak popisuje bumerang Jules Verne ve svém románu Děti kapitána Granta.

"Kus dřeva a nic víc," pokračuje pak francouzský romanopisec ústy svého hrdiny Paganela. "Proč se však po určité době vodorovného letu vymršťuje do výše a vrací se k rukám vrhače? Učenci a cestovatelé dosud nevysvětlili tento zjev."

Dnes už tajemství bumerangu známe, lépe řečeno známe tu část, která se týká principu jeho letu. Tím však jednu záhadu jen nahradila záhada ještě větší: zbraň australských domorodců žijících na úrovni doby kamenné totiž má profil křídla moderního letadla a při letu využívá jevů složitě kombinujících vyspělou aerodynamiku s dalšími fyzikálními zákony.

 

Umění leteckých inženýrů doby kamenné

Bumerang má profil vyvozující vztlak, stejně jako křídlo letadla - jenže to je jen polovina jeho tajemství. Ve skutečnosti je jeho let z aerodynamického hlediska ještě složitější. Jeho ramena (či spíše křídla), svírají navzájem tupý úhel (nejčastěji se při konstrukci moderních replik doporučuje 109 stupňů) a za letu se otáčejí kolem těžiště, které ovšem není v místě ohybu ale ve volném prostoru, několik centimetrů před ním.

bumerang2

 

 

obr: Bumerang ze starověkého Egypta

 

 

Kromě této rotace konají ještě jeden pohyb: letí ve směru, kterým byl bumerang vržen. Rameno, které se otáčí ve směru letu, je obtékáno vzduchem rychleji (rychlosti letu bumerangu a rotace ramene se sčítají) než druhé, otáčející se proti směru letu (rychlosti se odečítají). Vzniká tedy síla snažící se naklonit osu rotace.

Jenže to není tak jednoduché. Působí zde totiž ještě další jev, kterému se říká precese. Projevuje se u každého rychle rotujícího tělesa tím, že osa rotace se snaží mířit stále jedním směrem. Mimochodem, na tomto principu pracují třeba i moderní gyrokompasy v řízených střelách či ponorkách, které fungují nezávisle na zemském magnetickém poli a dalších vnějších vlivech. U bumerangu se však nepodaří ose rotace u své zásadové orientace setrvat, protože aerodynamické síly mají navrch. Ovlivní však jeho dráhu natolik, že se stane složitou křivkou končící na svém počátku.

V praxi to vypadá asi takto: Bumerang hodíte s přibližně 60 až 80stupňovým náklonem. Sklon se po vrhu vlivem asymetrického vztlaku ještě zvětšuje až je téměř kolmý k povrchu země. Současně ale precesní pohyb sklání osu rotace vzad a těleso začíná obloukem stoupat. Tím se ovšem jeho kinetická energie vyčerpává a rychlost rotace i dopředného letu zpomaluje. Na vrcholu křivky se vztlak a hmotnost na okamžik vyrovnají a gravitace nakonec zvítězí. Při klesání se ale bumerang vlivem aerodynamických sil opět roztočí rychleji a vztlak stoupne natolik, aby umožnil klouzavý let - právě do místa, odkud jste ho hodili.

- - - - - - - - - - - - - - - - -

UPOZORNĚNÍ:

Víc o podivnostech souvisejících s bumerangem i dalších neuvěřitelných znalostech v dávných dobách najdete v knize Záhadné vynálezy, kterou vydalo nakladatelství Alpress 

- - - - - - - - - - - - - - - - -

To se lehko napíše, ve skutečnosti to však chce cvik. I pak je ovšem třeba být opatrný, protože gagy z kreslených filmů, v nichž bumerang omráčí vrhače, nejsou tak úplně vymyšlené. Vím o čem mluvím: také jsem párkrát nestačil uhnout.

 

Australané od někoho opisovali

Záhadou tedy zůstává už jen "maličkost", jak australští domorodci bumerang vlastně vynalezli. Představa, že ofukovali různá tělesa v aerodynamických tunelech, přesnými přístroji měřili působící síly a odvozovali složité rovnice, které by pak prakticky aplikovali při výrobě svých zbraní, je na první pohled dost nepravděpodobná.

bumerang3

 

 

obr: Austalští domorodci nejspíš bumerang nevynalezli, znala jej řada pravěkých i starověkých kultur

 

 

Neméně absurdní ovšem je i běžně podávané vysvětlení - totiž, že na počátku byl prostý dřevěný kyj, který se některému lovci podařilo náhodou vyrobit a hodit tak, že se vrátil. Domorodci pak tuto událost správně zhodnotili (jak co do tvaru klacku, tak i co do způsobu jeho vrhu) a od té doby produkují bumerangy jako na běžícím pásu. To však je ještě méně pravděpodobné, než kdyby bratři Wrightové přišli na správný tvar křídel svého letounu opakovaným házením dříví do vzduchu. Ostatně, i s profesionálně vyrobeným bumerangem se hod povede až po dlouhém cviku - schválně si to zkuste.

Otázka "jak tedy na to ti prostí lidé přišli?" se stala ještě naléhavější, když se ukázalo, že bumerangy patrně nevznikly v Austrálii. Archeologové je začali nacházet na nejrůznějších místech naší planety a v kulturách navzájem vzdálených v čase i prostoru.

Málo se například ví, že bumerang používali domorodci v severovýchodní Africe, nebo severoameričtí indiáni na jihozápadě USA. Ukázalo se však také, že bumerang znali lidé ve starém Řecku, Egyptě (rituální bumerang ze slonoviny byl nalezen i Tutanchamonově hrobce z přibližně roku 1340 př. n. l.) a v Mezoptamii. Tam se od třetího tisíciletí př. n. l. vyskytuje jeho vyobrazení zejména jako symbolu božské nebo královské moci.

A co je ještě podivnější: jak postupujeme hlouběji do minulosti, dostáváme se stále blíž ke střední Evropě - a bumerangy jsou stále dokonalejší.

 

Létající zbraň stará 18 000 let

Na počátku šedesátých let minulého století vědci z univerzity v Griningen v Holandsku vykopali funkční dubový bumerang starý přibližně 2300 let. V Německu poblíž Magdeburgu byl nalezen v náplavech Labe dobře zachovalý jasanový bumerang, jehož stáří určila radiokarbonová analýza na asi 2500 let.

bumerang4

 

 

obr: Nejdokonalejší bumereng je ten nejstarší - nález z polské jeskyně Oblazowa je starý 18 až 20 tisíc let

 

 

Pokusy s jeho replikou ukázaly, že byl určen pro leváka. Skalní kresby v severní Skandinávii ukazují používání této zbraně před pěti tisíciletími. Hledači Atlantidy jistě ocení informaci, že už od 6. tisíciletí př. n. l. je na skalních kresbách zdokumentován bumerang také na Kanárských ostrovech a na africkém pobřeží Atlantiku od Maroka až po Kamerun.

Skutečný šok však představuje bumerang, který byl nalezen v jeskyni Oblazowa v polské části Karpat. Radiokarbonová analýza určila jeho stáří na více než 18 tisíc let, podle jiných zdrojů je starý dokonce 20 300 let. Ještě podivnější však je, že navzdory stáří zdaleka nejde o primitivního předchůdce dnešních bumerangů - právě naopak: jeho tvary jsou mnohem jemnější a výkony nesrovnatelně vyšší.

Bumerang z Oblazowe zhotovili neznámí tvůrci ze starší doby kamenné jako srpovitý oblouk nesmírně čistých tvarů, který váží asi 800 gramů. Jeho jeden konec byl opatřen jakýmisi rýhami, patrně pro snažší uchopení, zatímco druhý měl ostrou špici - sloužil tedy s největší pravděpodobností k zabíjení, k lovu nebo k boji.

Archeolog Dietrich Evers zhotovil přesnou repliku polského bumerangu a vykonal s ní řadu letových testů. Zjistil přitom, že se nehází skloněný, ale ve vodorovné poloze a že jeho dolet je oproti australským bumerangům více než dvojnásobný. Evers pokusy s tímto nástrojem zhodnotil slovy: "Na základě ohromujících výsledků našich experimentů si dovolujeme tvrdit, že bumerang z Oblazowe je výsledek dlouhé tradice ve výrobě a používání těchto zbraní."

Odkud se však bumerangy vzaly, jak se mohly rozšířit na všechny obydlené kontinenty a jak na ně lidé té dávné doby přišli, se dosud nepodařilo přesvědčivě vysvětlit. Podle jedné teorie se do Evropy starší doby kamenné dostaly z Blízkého východu, podle jiných odborníků vznikaly na různých místech světa v různých dobách nezávisle. Obě tyto teorie však mají své slabiny - a tak bumerang zůstává jednou z velkých záhad historie lidstva.

Jan A. Novák

Psáno pro Lidové noviny

obr: Válečné bumerangy australských domorodců

Komentáře   

-1 #1 Gimpel 2014-06-10 19:34
Další materia par excellant !!! :-) :-) :-)

Mně se tedy bumerang nevraceti ráčil k osobě moji vzácné nikterak přehnanně.
Natož aby mne snad do hlavy praštil. :-)

Btw ,,gyro,, ,že vlastně kompas inerciální, užívá se i v letadlech mnohých, například Cessny.

Jinak skutečnosti uvádíte co neznal jsem,díky inženýre. :-)
Citovat
+2 #2 Vlastimil Čech 2014-06-11 06:00
Hodně dobrý článek!!! Díky!
Citovat

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Ze stejného soudku

 
Joomla Templates: by JoomlaShack