Novákoviny

Pod pojmem megalitické památky si každý asi představí na prvním místě Stonehenge nebo bretaňský Carnac. Pár takových objektů se ale nachází i u nás, i když ne tak monumentálních. K nejpůsobivějším patří osamělý menhir nazývaný Kamenný pastýř (nebo také Kamenný slouha) nedaleko Klobuk u Slaného. Je vysoký úctyhodných 3,5 metru a stojí v rovinaté a bezlesé krajin?, takže už z dálky jej snadno zahlédnete. Ze zelených nebo zlatých polí se k nebi tyčí černý monolit na špici lemovaný bílými skvrnami ptačího trusu, který z určitého úhlu vypadá jako hrozící prst. A z jiného zase jako zlověstně temná nahrbená postava.

Už v předminulém století proběhl dramatický spor o to, zda je kámen přírodním výtvorem, nebo památkou na nějakou neznámou pravěkou kulturu. Geolog J. N. Wondřich tehdy vehementně tvrdil, že objekt je jen tvrdší jádro nějaké skály, jejíž zbytek podlehl zvětrávání. Naproti tomu historik a zakladatel české archeologie Josef L. Píč (1847-1911) věřil, že jej tu úmyslně vztyčili dávní lidé. Roku 1898 tu proto provedl vykopávky, při nichž se prokázalo, že železitý pískovec, z něhož se menhir skládá, se v blízkosti nenachází. Kopané sondy také potvrdily, že balvan není výčnělkem podložní horniny, ale je zasazen v jejím sypkém nadloží. Od té doby šlo o umělém původu pochybovat dost obtížně.

 

Pozůstatek většího objektu?

Přesto ještě v 90. letech minulého století známý popularizátor archeologie Karel Sklenář ve své knize Slepé uličky archeologie tvrdí, že "naše země nemají jedinou prokazatelnou památku tohoto druhu". Teprve v poslední době někteří archeologové váhavě přiznávají, že kámen tu v pravěku kdosi opravdu vztyčil.

 

obr: Největší český menhir Kamenný pastýř nebo také Kamenný slouha se nachází mezi Klobuky a Telcemi u Slaného. Je vysoký přibližně 3,5 metru - a jeho původ stále zůstává jednou z velkých záhad naší minulosti. Dnes už ale u skeptičtí vědci připouštějí, že je umělého původu.

Foto: Jan A. Novák

 

Vykopávky v okolí menhirů však nepřinesly nic, co by o nich prozradilo něco bližšího. Podle místních pověstí byl obklopen šesti až dvanácti menšími kameny a nazýván Pastýř se stádem. Tomu by nasvědčovalo sdělení účetního klobuckého cukrovaru V Sajbice z roku 1901, že "dvě stě až tři sta metrů severně od stojícího kamene byly vyorány dva kameny podobného materiálu a asi 28 kroků od stojícího kamene ve směru na Telce byl vyorán další větší kámen".

Místní pojmenování Kamenný pastýř se možná vztahuje právě ke skutečnosti, že velký kámen v tomto seskupení připomínal ovčáka pasoucího ovce - malé kameny. Podobně jsou uspořádány i jiné megalitické objekty, včetně nejslavnějšího v britském Stonehenge. Nelze proto vyloučit, že kámen u Klobuk je pozůstatkem stavby, která měla astronomický nebo kalendářní význam.

Další pojmenování klobuckého menhiru "Kamenný slouha" snad souvisí s pověstí o trestu zkamenění udělenému za blíže nespecifikovaný přestupek při výkonu služby. Jiná pověst zase tvrdí, že kámen je v pohybu - a až dojde do Klobuk, nastane konec světa. Zdá se, že dnes opravdu nestojí na původním místě, protože v minulosti byl několikrát povalen a znovu vztyčen.

 

Keltové to nebyli

Romantičtí amatérští badatelé menhiry často dávají do souvislosti s Kelty - ale zcela chybně. A to i navzdory tomu, že v okolí Klobuk se našly keltské hroby. Záhadná megalitická kultura, která stavby z obřích balvanů budovala po celé západní Evropě, totiž působila v rozmezí od 6. do 3. třetího tisíciletí před počátkem našeho letopočtu - tedy o mnoho dřív, než se Keltové objevili na scéně dějin.

 

obr: Pro představu o rozměrech menhiru - autor u Kamenného pastýře. Podle pověstí dřív velký kámen obklopovala skupina malých. Není vyloučeno, že menhir původně byl součástí jakéhosi objektu s astronomickým nebo kalendářním určením, možná vzdáleně podobného britskému Stonehenge.

Foto: Jan A. Novák

 

České menhiry jsou nejspíš nejzazším a možná i nejmladším výběžkem rozšíření podobných staveb v severním Německu. Kultura, která je budovala, se šířila podél mořských pobřeží a řek. K nám patrně přišla po Labi a pronikala i proti proudu Ohře a Vltavy.

Dnešní milovníci záhad ale přesto u Kamenného pastýře vytrvale slaví keltské svátky slunovratu. Tvrdí také, že menhir označuje místo s obzvlášť silnou koncentrací jakýchsi podzemních energií. Měření, která u menhirů proběhla, nedávají jednoznačné výsledky.

 

- - - - - - - - - - - -

UPOZORNĚNÍ:

Podrobněji se můžete s Kamenným pastýřem, jinými českými megality i dalšími záhadnými místy naší země seznámit v knize Tajemné Česko, kterou vydalo nakladatelství XYZ

 

Pokud ji nenajdete u Vašeho knihkupce, lze ji objednat zde.

 - - - - - - - - -

 

K takovému výzkumu došlo i u klobuckého menhiru roku během slunovratu 1999. Tehdy prý skupina amatérských badatelů zjistila, že v okolí kamene klesá intenzita magnetického pole a před východem slunce se toho dne dokonce výrazně změnila. Odborníci však - podobně jako u jiných takových pokusů prováděných v zahraničí - poukazovali na nedokonalou metodiku měření. Proto se měření několikrát opakovala. Na interpretaci jejich výsledků se však záhadologové s vědci nějak neshodli. První tvrdí, že výsledky jsou pozoruhodné, druzí na nich nic zvláštního nevidí.

 

Příchozí z moře

Skutečné důvody, proč byly tento monumentální kámen vztyčen, a kdo tak učinil, ale jsou dodnes neznámé.

 

obr: Mnozí amatérští milovníci záhad věří, že u menhiru se projevují tajemné telurické energie. Možná - ale světla na snímku jsou jen sluneční reflexy na čočkách objektivu.

Foto: Jan A. Novák

 

Také na to, kolik menhirů a dalších megalitických památek na našem území skutečně je, existují velmi rozdílné názory. Od jednoho extrému tvrdícího, že tu není žádná, až pro druhou krajnost, kdy samozvaní badatelé popisují stovky lokalit od Krkonoš až k Šumavě.

Pravda je (jak už to tak bývá) nejspíš někde uprostřed: české povodí Ohře, Labe a části Vltavy patrně byly nejjižnějším působištěm severoněmecké větve megalitické kultury, která zanechala své památky podél Labe. N

elze ovšem vyloučit, že v ojedinělých případech stojí (či spíše stávaly) megality i mimo tuto oblast.

Toto rozšíření také možná něco naznačuje o původu: záhadní stavitelé megalitů nejspíš přišli po řekách od severu. Vzhledem k tomu, že i v jiných zemích se tyto objekty vyskytují převážně podél řek a ještě častěji na pobřežích či ostrovech, snad šlo o potomky jakési námořní civilizace, jejíž kořeny lze vystopovat na atlantickém okraji Evropy někdy okolo 7. tisíciletí př. n. l. Zda se tam zrodila, nebo přišla odjinud, to je dosud velkou záhadou.

 

Jak se tam dostat:

Ze Slaného do Třebíze, zde odbočit doprava, projet Klobuky a z nich se dát po silnici na obec Telce. Nejvyšší český menhir je zdaleka viditelný v poli po pravé straně silnice přibližně na půl cesty mezi Klobuky a Telcemi.

 

Souřadnice GPS: 

50°18′39″ N., 13°59′44″ E

 

 

Jan A. Novák

 

 

 

You have no rights to post comments