Novákoviny

Vyšehrad a Petřín jsou bezesporu nejtajemnější místa Prahy. K oběma kopcům nad Vltavou se vztahují pověsti o starých předkřesťanských kultech naznačující, že tu patrně stály jakési svatyně. Na Petříně po nich nezbylo nic, mnozí ale věří, že na Vyšehradě něco zůstalo: Čertův sloup v Karlachových sadech před proboštstvím. Představuje jedno z největších tajemství pražské historie a vzbuzuje pozornost nejen neobvyklým tvarem, ale i nápisem v neznámém písmu. Někteří dokonce věří, že jde o menhir - megalitickou památku patřící do podobné kategorie, jako slavné britské Stonehenge.

 

 

Čertův sloup ve skutečnosti není jedním sloupem ale jakousi trojnožkou tvořenou třemi kamennými válci. I jeden každý z těchto fragmentů Čertova má docela úctyhodné rozměry: 2,4 metry, 1,7 metru a 1,6 metru. Celková délka by činila téměř 6 metrů a hmotnost přibližně 2,5 tuny - pokud se něco při destrukci neztratilo.

 

Příliš vzdálený původ

Granodioritová stéla má pěkně opracovaný povrch do prakticky válcového průřezu. Pokud původně šlo o jeden kus který se později rozlomil (názory na to se různí), můžete si představit štíhlý a neobyčejně vysoký kamenný sloup, který se snad kdysi tyčil na vrcholu posvátné skály nad Vltavou, uprostřed české kotliny.

Kdo a proč ho tu postavil?

 

obr: Čertův sloup v Karlachových sadech na Vyšehradě.

Foto: Jan A. Novák

 

Hornina, z níž je Čertův sloup zhotoven, sama o sobě představuje dost netradiční kamenický materiál. Granodiorit je tvrdý a špatně se opracovává, a tak naši předkové, kteří v ranném středověku budovali románskou Prahu, dávali téměř bez výjimek přednost měkčí opuce. Měli ji ostatně také víc po ruce: zatímco opuky je v okolí Prahy dost, nejbližší granodiorit tohoto typu se nachází až v Posázaví, tedy několik desítek kilometrů daleko. Tam se ostatně začal kámen těžit až během 19. století.

Lidová křesťanská tradice má ohledně původu kamene jasno: něco takového nemohl spáchat nikdo jiný než čert. Podle pověsti se pekelník vsadil s jakýmsi knězem, že přinese sloup z římského kostela sv. Petra dřív, než velebníček odslouží mši. Nějak mu to ale nevyšlo a když zjistil, že se lopotil zbytečně, praštil tady se sloupem vztekle o zem. Kamenná stéla se rozpadla na tři kusy a už tak zůstala.

Další pověst tvrdí, že šlo o střely, které sem při obléhání Vyšehradu husité vystřelili katapultem. Velitel, který to měl na svědomí, se prý jmenoval Čert. Nejčastější vědecké vysvětlení tvrdí, že válce Čertova sloupu pocházejí z nějaké zaniklé románské stavby, která stávala přímo na Vyšehradě.

 

Nápis tajným písmem

Vyloučit se ale nedá ani mnohem starší původ. Sběratelka vyšehradských pověstí Popelka Biliánová (1862-1941) píše: "Praví se, že v místě kostela Panny Marie ve Slupech stával pohanský sloup se sochou bůžka rovněž pohanského. A tak tomu tedy asi bude nejspíš: při zavedení naší křesťanské víry byl pohanský sloup ve Slupech skácen a socha bůžka zničena."

I podle starých pověstí zde Slované při svém příchodu našli jakési opuštěné opevněné sídlo. A co víc, v jeho areálu byl prý také kamenný kruh (opět dílo čerta - jak jinak), především však nápadně podobný těm, jaké známe z megalitických observatoří západní Evropy.

 

obr: Záhadný nápis tajným písmem na vnitřní straně jižního sloupu.

Foto: Jan A. Novák

 

S Čertovým sloupem na Vyšehradě je spojena ještě jedna záhada. Do vnitřní strany jižního válce je vyryt nápis, jehož písmo se ze všeho nejvíc podobá velmi staré latince, ovšem i se znaky, které mají charakter řecké alfabety. S největší pravděpodobností pochází z románské doby, ovšem mohl být na kámen vytesán i velmi dlouho po jeho vzniku. Buď jak buď, jeho význam nám stále uniká, znaky tajné šifry určené pouze zasvěcencům však jsou dost zřetelné.

 

- - - - - - - - - - - -

 

UPOZORNĚNÍ:

 

Podrobněji se můžete s Čertovým sloupem, jinými českými megality i dalšími záhadnými místy naší země seznámit v knize Tajemné Česko, kterou vydalo nakladatelství XYZ

Pokud ji nenajdete u Vašeho knihkupce, lze ji objednat zde.

 - - - - - - - - -

 

Kolem Vyšehradu existuje celá řada dalších pověstí i faktů svědčících možná o tom, že zdejší kumulace církevních objektů měla na tomto kopci trumfnout cosi staršího, především ale ideologicky velmi nebezpečného. Rotunda sv. Martina údajně stojí na základech nebo alespoň na místě jakéhosi předkřesťanského objektu. K ní se také váže nejvíc strašidelných pověstí tohoto místa. Třeba o studeném světle, které se tu zjevuje, nebo o rejích kostlivců - zvláštní shodou okolností podobné již zmíněným legendám o Býčí skále. Před ústím dnešního vyšehradského tunelu prý bývala u stanoviště přívozu rozlehlá podzemní síň s pramenem pitné vody uprostřed.

Takových jeskyň se zde prý v minulosti našlo při různých stavebních pracích víc. Pověsti o nich nejsou zdaleka vycucané z prstu; vyšehradská skála představuje jeden z nejzápadnějších výběžků Českého krasu a přirozené jeskyně tu skutečně jsou.

Jan A. Novák

 

Souřadnice GPS

50°3,51′728″ N, 14°24′9,26″ E

 

Jak se tam dostat:

Ze stanice metra Vyšehradská podél Kongresového centra k Táborské bráně ve vyšehradském opevnění, dál ulicí V Pevnosti Leopoldovou branou a pak ulicí K Rotundě do Karlachových sadů. Čertův sloup stojí v jihozápadním roku parku.

- - -

 

You have no rights to post comments