Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Záhadné pyramidy v Řecku

pyrgr1

Kamenné jehlany pyramid si většina lidí nejspíš spojuje s Egyptem, faraony a mumiemi, ale není to tak docela přesné. Stejné nebo podobné prastaré stavby se nacházejí i na mnoha dalších místech světa. Ty v Americe nebo na Kanárských ostrovech už vědci a turisté objevili, jiné ale zůstávají dodnes stranou pozornosti, přestože jsou přinejmenším stejně tajemné. Platí to i o prakticky neznámých pyramidách nacházejících se na území dnešního Řecka.

 

Hrobka mýtických hrdinů

Údaje o počtu řeckých pyramid se u různých autorů liší, nejčastěji udávají 13 až 18 objektů. Skoro všechny leží na poloostrově Peloponés, jen jedna je na Krétě nedaleko Chanie. Zub času si na nich důkladně zahlodal a dnes většinou jde jen o těžko rozeznatelné hromady opracovaných kamenů. V zemi, kde prastaré památky trčí z každé meze, je archeologové až donedávna míjeli téměř bez zájmu.

O některých řeckých pyramidách se soudilo, že jde o hrobky či památníky padlých v bitvách, které byly postaveny v klasické době několik století před počátkem našeho letopočtu, jiné byly považovány za objekty pocházející z mykénské doby, tj. z druhého tisíciletí př. n. l. Teprve poslední dobou zájem o ně poněkud oživuje. A výsledky některých výzkumů přitom naznačují, že s jejich původem to možná nebude tak jednoduché.

pyrgr2Relativně nejzachovalejší a nejznámější řeckou pyramidou je objekt nacházející se u vesnice Hellinikon v peloponézské Argolidě.

 

obr: Pyramida u Hellinikonu. Foto: ARTina 

 

Do monumentálních rozměrů kamenných kolosů v egyptské Gize má hodně daleko: dnes je vysoká přibližně 3,5 metrů, dokud byla celá, tyčila se do výšky asi 7 metrů. Půdorys má rozměry 7 krát 9 metrů, vnější stěny se sklánějí pod úhlem 60 stupňů.

Poprvé se o této pyramidě zmiňuje ve svém díle antický zeměpisec Pausanias, který žil ve druhém století našeho letopočtu. Považoval ji za hromadný hrob bojovníků bitvy, o níž mluvily staré mýty.

"Na cestě z Argu do Epidauru uvidíš po pravé straně stavbu podobnou pyramidě," píše starověký učenec. "Tady se odehrála bitva o trůn Argosu mezi hrdiny Proetusem a Acrisiem, aniž by kterýkoliv z nich dokázal zvítězit... Pro padlé obou stran pak postavili společný hrob."

Tato zmínka utvrdila novověké archeology v domněnce, že objekt pochází z mykénské éry, tedy z časů, kdy vznikly například slavné opevněné paláce v Mykénách a Týrinthu. Původ v této kultuře, která se na Peloponésu rozvíjela mezi lety 1600 až 1100 př. n. l., také naznačovala technika stavby - stejně jako paláce i tuto pyramidu tvoří obrovské opracované balvany tzv. kyklopského zdiva. Navíc se stavba u Hellinikonu skutečně nachází na teritoriu této kultury, stejně jako všechny ostatní řecké pyramidy.

 

Ve znamení Orionu

Z novověkých vědců se pyramidou u Hellinikonu poprvé začal zabývat německý archeolog Theodor Wiegand (1864-1936), kterému se však do jeho smrti podařilo pouze odstranit nánosy zakrývající pobořenou stavbu. Ukázalo se přitom, že pyramidu netvoří homogenní masa kamene, jako je tomu v Egyptě, ale vnitřek vyplňuje jedna velká prostora tvořící čtverec s délkou strany 7 metrů. Vchází se do ní malým vstupem z chodby vedoucí podél jedné stěny a ústící ven na východní straně.

pyrgr3Roku 1937 na Wiegandovu práci navázali američtí archeologové vedení Louisem E. Lordem. Ti v nánosech uvnitř našli celou řadu předmětů z různých dob, z nich nejstarší pocházely z období 2500 až 2800 př. n. l. - tedy z časů o řadu století předcházejících mykénské kultuře.

 

obr: Půdorys pyramidy u Hellinikonu. Kresba: Wikipedia.de 

 

Někteří archeologové toto datování zpochybňovali, přesto se ale začaly objevovat další důkazy. Řecký archeolog Ioanis Liritzis například přišel s poznatkem, že chodba míří do míst, kde před čtyřmi až čtyřmi a půl tisíciletími vycházel nad obzor pás souhvězdí Orionu. Někteří badatelé přitom tvrdí, že ve tvaru pásu Orionu jsou uspořádány i velké pyramidy v Gize.

Koncem 90. let minulého století vědci z řeckého Demokritova výzkumného institutu a skotské University of Edinburgh pomocí metody optické termoluminiscence prověřili přímo stavební materiál pyramidy. Také jim vyšlo stáří přibližně čtyři a půl tisíce let - konkrétně 4720 let s možnou odchylkou 580 let na obě strany. Objekt je tedy přibližně stejně starý, nebo dokonce starší, než nejstarší pyramida v Egyptě! Džoserova stupňovitá pyramida totiž pochází z 27. století př. n. l. Chufevova pyramida je ještě mladší: byla vztyčena někdy okolo roku 2560 př. n. l.

Účel stavby je stále nejasný, víc by mohl napovědět až výzkum dalších řeckých pyramid. Zatím se má za to, že šlo o pozorovatelny, strážní věže nebo kalendářní astronomické objekty. Nechybí ale ani názory, že byly postaveny relativně nedávno z materiálu ruin nějakých dávných staveb.

 

Jan A. Novák

Psáno pro Hospodářské noviny

UPOZORNĚNÍ: Podrobnější informace o pyramidách v Řecku i na jiných nečekaných místech najdete v mé knize Největší záhady Středomoří. Víc informací o ní najdete zde: http://www.novakoviny.eu/component/content/article/15-publikace/117-zahady-stedomoi.

Objednat ji můžete zde: http://www.xyz-knihy.cz/nejvetsi-zahady-stredomori.html

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 
Joomla Templates by JoomlaShack