Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Tajemství Čertova stolu

certst1Upomínkou na dávné kulty provozované na hřebeni Moravskoslezských Beskyd by mohl být záhadný objekt zvaný Čertův stůl. Nachází se poblíž vrcholu hory Čertův mlýn, která je ještě o něco vyšší než Radhošť (1207 m n m.). Na konci podivného žlebu zvaného Čertova strouha je mohutný kamenný blok nápadně pravidelného tvaru, jehož váhu odborníci odhadují na 6,5 tuny.

 

Na tom by ještě nebylo nic tak divného - jenže tahle kamenná deska neleží na zemi, ale stojí na dvou menších hranolech, které jsou stejně nápadně pravidelné. Připomíná tak megalitický útvar zvaný dolmen, jaké s oblibou vztyčovala záhadná pravěká kultura, která si někdy před 6 až 4 tisíciletími libovala v žonglování s obrovskými kusy skal, s nimiž by dnes měla problém i moderní technika.

Útvar má jméno Čertův stůl, což souvisí s pověstí o ďáblovi, který se tu rozhodl postavit mlýn. Už to samo o sobě je trochu divné, protože vody na vrcholu hory moc není, ale čert to nedělal kvůli mletí mouky. Jak už to tak mají čerti ve zvyku, se s kýmsi vsadil, že to zvládne za jednu noc. Nepochybně to byl pracovitý pekelník, a tak se mu podařilo v časovém limitu do skály vytesat náhon, strouhu, která dnes po zásluze nese jeho jméno. Pak už to ale tak dobře nešlo a on sázku prohrál. To už se tak čertům stává, jenže oni se z toho nikdy nepoučí. Zůstala tu jen strouha a stůl na jejím konci. Důlky ve skále prý jsou otisky řetězů, jimiž si ďábel obří kamenné bloky přivazoval na záda, když je sem dopravoval...

certst2

 

 

obr: Čertův stůl v Beskydech - podle jedněch megalitická památka (dolmen), podle jiných geologický útvar. Přístup k němu je bohužel zakázaný

 

 

Zajímavý aspekt příběhů o čertovských sázkách je úloha kohouta, který svým zakokrháním hlásí vyčerpání časového limitu. Tak tomu bylo i tentokrát, jenže pekelník se pojistit: skoupil všechny kohouty v okolí. Jenže sedlák, s nímž se vsadil, také nebyl hloupý a jednoho si schoval. Když za úsvitu zakokrhal, měl jeho majitel sázku v kapse.

Není přitom bez zajímavosti, že podobné zkazky o čertovi a kohoutovi se vyprávějí i v souvislosti s jinými takovými objekty, v této knize se s nimi setkáme například u Čertova sloupu na Vyšehradě. Má to nějaký hlubší smysl?

Názory na skutečný původ Čertova stolu se různí. Geologové většinou tvrdí, že on i "strouha" vznikly v důsledku pohybu skalních bloků, které se tu rozsedají od sebe a místy opravdu tvoří soustavy puklinových jeskyní. Dokládají to i tím, že menší bloky, na nichž deska leží, nejsou vztyčené, ale také vlastně leží v původní vodorovné poloze, jen jsou (na rozdíl od desky) krátké). Pak by Čertův stůl vlastně byl jen jednou z nich. Což ovšem pořád ještě neznamená, že přírodní objekt výtvor být upraven a využíván ke kultovním účelům. Na jiném místě této knihy (viz Obří hrad) vidíme nápadně podobnou Čertovu branku na Šumavě, která byla součástí záhadného keltského objektu.

Koncem minulého tisíciletí se Čertovým stolem zabýval badatel Jan Folprecht, který se zaměřil především na proměření jeho os. Zjistil, že "náhon" sice žádnou astronomickou orientaci nevykazuje, zato osa Čertova stolu ano. Míří přímo na bod, kde zapadá slunce při rovnodennosti - a to už náhoda nejspíš není. Tím spíš, že takovou orientaci vykazují i mnohé další megalitické stavby v jiných částech Evropy. A ještě ke všemi je tím bodem právě vrchol Radhoště, který tedy pro pozorovatele sedícího v dutině Čertova stolu ukazoval tento významný astronomický směr v kterémkoliv období roku. Prostým zjištěním jak daleko od Radhoště slunce zapadlo, bylo možné určit měsíc, týden a snad i den v roce, jako v papírovém kalendáři, plánovat zemědělské práce i náboženské obřady...

Pak by dostala nový smysl i pověst o čertovi a kohoutovi, který mu zkazil sázku. Měl symbol kohouta něco společného s východem slunce, s měřením času, s kalendářní a astronomickou funkcí megalitických objektů?

kopce-smx

 

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

TIP:

Text je ukázkou z knihy Hory a kopce opředené tajemstvím, kterou vydalo nakladatelství Alpress

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

 

Dá se dokonce předpokládat, že na vrcholu Radhoště mohl kdysi stát podobný dolmen s astronomickým určením, který byl druhou polovinou této pravěké observatoře nebo kalendáře. Pro něj zase byl záměrným bodem megalitický objekt na vrcholu Čertovy hory, který ukazoval místo východu slunce ve dnech jarní a podzimní rovnodennosti.

Dnes už je těžké to ověřit, protože vrchol Radhoště (stejně jako vrcholy mnoha dalších posvátných hor) byl v pozdějších dobách zcela přeměněn - možná i se záměrem odstranit památky na "pohanskou" minulost. Čertova hora je zase v současnosti zcela zalesněná, takže bez jakéhokoliv výhledu. I to je ale důsledek činnosti člověka. Megalitický objekt sám je teoreticky nepřístupný, protože leží mimo značené turistické cesty, kam se v Beskydách pod hrozbou pokuty nesmí.

Kompromisní hypotéza se snaží sladit geologický původ s astronomickou orientací a tvrdí, že kněží či šamani megalitické kultury si upravili přírodní objekt ke kalendářním a astronomickým účelům. Vzhledem k poloze na slunovratové ose společně s Radhoštěm v úloze mušky hledáčku by při tom museli mít z pekla štěstí. A to téměř doslova: čertovské pověsti a názvy silně naznačují, že v předkřesťanských dobách tu jakési kultovní středisko skoro určitě byl. Je velmi pravděpodobné, že ve dnech slunovraty u dolmenu (nebo dolmenů) probíhaly i jakési náboženské obřady. A nedá se vyloučit ani to, že objekty využívaly i pozdější kultury, včetně Keltů, jimž bývá Čertův stůl někdy přisuzován. Archeologický průzkum tu ale zatím nikdo neprovedl.

 

Jan A. Novák

 

obr: Vrchol Radhoště,kam míří osa Čertova stolu. Stály i tady megalitické objekty, které byly po příchodu křesťanství odstraněny?

Foto: Ivana Nováková

 

You have no rights to post comments

 
Joomla Templates from JoomlaShack