Novákoviny

Umělý výtvor pocházející od neznámé civilizace v dávné minulosti, nebo přírodní div? Takové otázky vzbuzují kamenné koule, které je možné vidět v lesích kolem Čadce na slovenských svazích Moravsko-slezských Beskyd. Záhadology na nich přitahuje i to, že podobné se vyskytují také na druhé straně planety, v daleké Kostarice.

Pradávné kamenné stavby udivující dokonalou technikou i manipulací s obrovskými kusy skály jsou rozesety po celém světě, od jihoamerických velehor až po slavné Stonehenge. Do této kategorie záhad patří i mimořádně přesné koule zhotovené z žuly, které se nacházejí v Kostarice. Zdejší záhadologové pak nedávno přišli s tvrzením, že něco velmi podobného se nachází i na Slovensku. Zprávy o podivných objektech se objevily v časopisech specializovaných na tuto tématiku i v bulvárním tisku. Na rozdíl od tajuplných objektů v exotických zemích však je v tomto případě snadné si ověřit fakta přímo na místě.

Inspirace až v daleké Kostarice

Kostarické kamenné koule zřejmě představují skutečnou záhadu. Vzrušují archeology, lovce záhad i příznivce mimozemských návštěv typu Ericha von Dänikena dlouhou řadu desetiletí. Když ve 30. letech 20. století začala ovocnářská společnost United Fruit Company ve středoamerické Kostarice rozšiřovat plochy banánových plantáží do bažinaté delty řeky Diquís, její dělníci v hustém porostu a bahnitých nánosech objevili velké množství přesně opracovaných kamenných koulí. Brzy se ukázalo, že jich tam leží tisíce. Ty největší z nich váží okolo 16 tun a mají průměr bezmála půldruhého metru.

obr: Jedna z kamenných koulí v Kostarice. Hornina i přesně opracovaný povrch nasvědčují umělému původu, civilizace, která je stvořila, není známá

Foto: archiv

Na místo se vypravili kvalifikovaní archeologové. Největší kus práce odvedl americký archeolog dr. S. K. Lothrop se svou kolegyní a pozdější manželkou dr. Doris Stoneovou. Ve 40. letech minulého století oblast důkladně prohledali, zdokumentovali místa nálezů záhadných objektů a v okolí některých provedli vykopávky.

Postupně se však začalo ukazovat, že koule představují pro archeologii tvrdý oříšek. Nenašly se o nich žádné zprávy z doby příchodu Španělů do Ameriky, zdá se proto, že už tehdy byly dávno zapomenuty a pohřbeny džunglí. Koule se také nepodařilo dát do souvislosti s jinými nálezy, a tedy ani datovat, tím méně pak zjistit způsob a účel jejich zhotovení. Přestože Lothropovi a jejich tým zde působil řadu let, museli se nakonec spokojit s konstatováním, že jde o megalitickou záhadu světového významu srovnatelnou s britským Stonehenge.

Tajemné koule zůstávají záhadou dodnes. Nejasný je už důvod k výběru suroviny, protože žula představuje jeden z nejobtížněji opracovatelných kamenických materiálů. Navíc nejbližší vhodná žula se od bažinaté říční delty nachází ve vzdálenosti mnoha kilometrů. Dá se předpokládat, že koule byly vytesány v místě těžby suroviny a teprve pak přepravovány na místo určení. Dodnes se však nepodařilo najít lomy, kde vznikaly, ani odhalit metodu práce dávných kameníků. Dr. Lothrop pouze soudil, že k dosažení tak přesného tvaru museli používat jakýchsi šablon a nakonec jejich povrch přesně vybrušovat.

- - - - - - - - - - - - -

UPOZORNĚNÍ:

Víc o kamenných koulích u Čadce i dalších záhadách na území našeho východního souseda se dočtete v knize Putovanie po najvačších záhadach Slovenska 

- - - - - - - - - - - - -

Pozdější výzkum záhady jen rozšířil. Například v 80. letech minulého století přinesl objev mnoha koulí i na ostrově Cano, který je od pobřeží vzdálen asi 30 kilometrů. Tvůrci koulí tedy museli být nejen technicky zdatnými kamenosochaři a dopravci těžkých nákladů, ale i zručnými staviteli lodí a námořníky.

Nejčastější hypotéza tvrdí, že koule souvisejí s některou z předkolumbovských kultur Střední Ameriky z období přelomu letopočtu. Přesvědčivé důkazy však chybí. A tak nechybí ani "skeptikové" tvrdící, že vznikly kutálením rozžhavené lávy po svazích sopek, nebo že jde o konkrece vzniklé v usazeninách přirozenými geologickými pochody. Takové útvary zvané konkrece sice někdy skutečně mívají kulový tvar, rozhodně však nevznikají ze žuly.

Tajemství Klokočovských skal

Jsou tedy kamenné koule ve slovenských Beskydech podobnou záhadou, jak opakovaně tvrdí některé zdejší tiskoviny a jak věří amatérští lovci záhad?

obr: Kamenné koule u Čadce jsou vrostlé v hornině staré miliony let. Geologové se kloní k jejich přírodnímu původu

Foto: Jan A. Novák

Vesnička Klokočov leží nedaleko Čadce - a najít tu první kamennou kouli není vůbec těžké: nachází se na křižovatce silnic hned u vjezdu do obce. Popravdě řečeno, jde spíš o zklamání; "koule" není ani moc kulatá, ani moc velká. Zjevně sem byla dopravena lidmi odjinud a na první pohled nejde o umělý objekt, ale o přírodní výtvor.

O kus dál už je to ale lepší. Na počátku naučné stezky přírodní rezervací Klokočovské skály je k vidění velmi pěkná pravidelná koule zčásti zapuštěná do skalního masivu. Překvapivě hladký povrch skutečně připomíná snímky z Kostariky. Ještě větší a zajímavější koule se nacházejí na lokalitě Megoňka několik kilometrů odtud.

Současně je ale zřejmé, že podobnost s koulemi z Kostariky je jen náhodná a povrchní. Zatímco středoamerické objekty kdosi uměle vytvořil z tvrdé žuly dopravené z velké dálky, beskydské mají složení totožné s okolní skálou. Otisky ve skalních stěnách také ukazují, že koule byly součástí horniny, z níž se v procesu zvětrávání uvolnily. Musely tedy vzniknout v době, kdy tu žádní lidé ještě být nemohli. Geologové totiž odhadují stáří zdejších hornin na 60 milionů let.

Také informační tabulka na počátku stezky jasně naznačuje, že neznámé civilizace, ani mimozemšťany tu nenajdeme: "...jde o ojedinělý výskyt primární kulovité odlučnosti sedimentů". Přesto celá záležitost není tak docela bez záhad.

Některé prameny udávají, že na Slovensku byly nalezeny jakési kamenné koule i u Prievidze a v okolí Liptovského Mikuláše. U všech se odborníci shodují, že jde o přírodní výtvor, kolem přesného mechanismu vzniku však panuje řada nejasností. Podle jedněch jde o jakousi formu krystalizace v naplavené hornině, podle druhých postupné obrušování mořským příbojem, přičemž voda současně kámen vhodným směrem pootáčela, podle dalších o jakési nabalování horniny při opakovaném zavodňování a vysoušení. Věřit ale, že tímto způsobem vznikne pěkná pravidelná koule, je přinejmenším obtížné. Nezbývá než konstatovat, že příroda občas dokáže věci, nad nimiž zůstává rozum stát. Lidé ostatně také, o čemž svědčí mimo jiné i kamenné koule z Kostariky.

Jan A. Novák

Psáno pro slovenské Hospodárske noviny

obr: Jedna z kamenných koulí ve skalách nedaleko Klokočova. Foto: Jan A. Novák

You have no rights to post comments