Novákoviny

Megalitické chrámy na středomořském ostrově Malta vznikaly v době, kdy egyptské pyramidy ještě nestály - podle zatím posledního datování je tu kdosi vztyčil před 6,5 tisíciletími. Přesto jejich stavitelé hravě manipulovali s obrovskými kamennými kvádry, s nimiž by měla problémy i dnešní stavební technika. Nejpodivnější ale je, že maltské chrámy rozhodně nepůsobí dojmem, že by se na nich pravěcí stavitelé teprve učili. Stavěli je zkušení inženýři, o jejichž metodách i inspiraci se můžeme jen odhadovat.

Z několika desítek maltských chrámů nejsou ani dva stejné, přesto je zřejmé, že byly budovány podle jakési jednotné osnovy. Interiér působí na první pohled jako bludiště větších a menších sálů pospojovaných kamennými průchody, v nichž ještě zbyly otvory po jakýchsi veřejích. Teprve při pohledu na půdorysné nákresy se ukáže, že tvar a uspořádání místností obvykle připomíná jetelový list. Někdy je tento model doplněn dalšími "listy" - od trojlístku až po komplexy se sedmi sály. Někteří archeologové soudí, že jde o symbol ženské dělohy a místo kultu plodnosti.

obr: Architektura stará 6,5 tisíciletí. I dnešní technika by s těmito kvádry měla problém...

Patrně nejznámější jsou maltské chrámy Hagar Qim a Mnajdra. Leží na jižním pobřeží ostrova vysoko nad mořem a mezi sebou je dělí vzdálenost jen několik stovek metrů. Monumentální vchod do kamenného labyrintu sestavený z řady kvádrů velikosti menšího rodinného domku. Překlady nad "dveřmi" tvoří mnohatunové kamenné bloky, jejichž vyzdvižení do několikametrové výše a přesné usazení muselo pro stavitele doby kamenné představovat obrovský problém. Přesto to zvládli s lehkostí a elegancí, jako by si jen hráli s kostkami dětské stavebnice. Vůbec jim přitom nevadilo, že provádějí něco, co před nimi ještě nikdo nedělal - a nebude dělat ani dlouho po nich...

Většina zdí maltských chrámů dnes nenese žádnou výzdobu, jen v chrámu Tarxien, který leží přímo mezi moderní zástavbou hlavního města (přesněji v jeho předměstí St. Pauli), jsou rytiny se zajímavými motivy, které patrně mají astronomický význam. Na rozdíl od mnoha pozdějších pravěkých megalitických staveb však archeologové nenašli v orientaci a uspořádání maltských chrámů žádné významné astronomické směry. Nechybí ostatně ani pochyby týkající se vlastního účelu staveb - chrám je jen nejpravděpodobnější z mnoha možných vysvětlení.

Jan A. Novák

foto: autor

Psáno pro Hospodářské noviny

You have no rights to post comments