Novákoviny

Jeden z nejpodivnějších a nejmohutnějších pravěkých objektů na území Evropy je mohyla Silsbury Hill ležící ve Velké Británii poměrně nedaleko od slavného Stonehenge. Umělý kopec navršený neznámou kulturou je 40 metrů vysoký a zabírá plochu dvou hektarů. Tvoří jej více než 300 000 krychlových metrů křídového vápence a hlíny. Jeho základna má tvar dokonalého kruhu o průměru 160 metrů.

Archeologové sice Silsbury Hill označují za mohylu, není to ale moc přesné. Kromě poněkud nadstandardních rozměrů se od pohřebních mohyl liší také tím, že tu zde nebyly nalezeny žádné stopy po pohřbech. Nenašly se také žádné důkazy pro to, že by se tu někdy konaly náboženské obřady, jako třeba na vrcholech amerických pyramid. A dokonce nešlo ani o to postavit pozorovací bod či působivý monument, protože gigantická mohyla se nachází v údolí. Místní lidé si odjakživa mysleli, že uvnitř obrovské mohyly je pohřeben mocný král a jeho zlatý poklad. Už roku 1723 proto byl kopec prokopán - a pak znova v roce 1776, 1849 a 1967. Nikdy se nic nenašlo.

Poslední výzkum v 60. letech 20. století přinesl alespoň pár zbytků organického materiálu pro radiokarbonové datování. Podle něj měla gigantická mohyla vzniknout někdy okolo roku 2600 let př. n. l. Zajímavé je, že přibližně v téže době se začaly zdvihat k nebi i egyptské pyramidy.

Vykopávky také ukázaly, že stavba probíhala ve třech etapách. Postupně vzniklo šest terasovitých stupňů z kamene, které byly následně zarovnány hlínou do formy kužele. Mnohé nasvědčuje tomu, že stavitelé od počátku jednali podle přesného plánu. Už v první etapě například přesně vytýčili obvod základny.

Gigantická stavba Silsbury Hill vzrušuje amatérské i profesionální badatele už několik století. Postupně se objevilo několik desítek hypotéz snažících se vysvětlit účel a okolnosti vzniku stavby, každá však zatím má své "ale". Starší autoři například tvrdili, že až do Británie dorazili budovatelé pyramid z Egypta, zatímco novější v umělém kopci vidí symbolické znázornění "břicha Matky země" nebo (v souladu s podobnou teorií o menhirech) jakýsi zesilovač energetických polí planety.

Jan A. Novák

Text byl psán pro Hospodářské noviny, kam se vešel jen v tomto omezeneém rozsahu. Příležitostně se tu proto k Silsbury Hill vrátím podrobněji

You have no rights to post comments