Novákoviny

   Za megalitickými památkami není nutné cestovat do anglického Stonehenge, francouzského Carnacu či na Maltu - jsou i u nás. Pravda, jen takové malé české, zato ale naše. A dokonce se nacházejí i přímo v hlavním městě. Kromě známějšího Čertova sloupu na Vyšehradě (který je ovšem velmi netypický) tu je také záhadný menhir v Chabrech, který možná kdysi býval součástí jakéhosi většího megalitického komplexu.

   Chaberský menhir stojí v Ládevské ulici před domem č.p. 542 nedaleko od dvouproudové výpadovky na Zdiby. Je vysoký 1,7 metrů a říká se mu Kamenný slouha. Je tvořen jednou z nejodolnějších hornin: buližníkem, přesto jeví známky jednoduchého opracování. Z buližníku je i nedaleký vrch Ládví, v okolí kamene však už je jiné podloží, proto sem musel být neznámými staviteli těžký blok kamene dopraven ze vzdálenosti nejméně jednoho kilometru.

    Podle některých zpráv byl při stavbě domků v bezprostřední blízkosti nalezen ještě jeden přibližně stejně velký kámen, údajně také částečně opracovaný. O stavitelích není nic známo, rozhodně to však nebyli Keltové, jimž jsou někdy megalitické památky připisovány. Nejčastěji se uvádí, že byl vztyčen už v době kamenné, tedy několik tisíc let před počátkem našeho letopočtu. Tyto památky se u nás vyskytují především v oblasti mezi Rakovníkem, Prahou a Žatcem.

   Ještě méně se toho ví o smyslu objektu. Podle jedněch to byl symbol jakéhosi kultu, podle jiných mohlo jít o součást kalendářního objektu sloužícího pro sledování nebeských těles. Majitelé přilehlé nemovitosti kdysi projevili mimořádnou ohleduplnost k památce na neznámou minulost a při stavbě plotu se menhiru vyhnuli. Dnes sem přichází stále víc lidí, kteří věří, že kámen vyzařuje tajemnou léčivou energii. V každém případě je to zřejmě nejstarší dochovaná stavební památka na území dnešní Prahy: i nejstarší objekty na Pražském hradě se stavěly v době, kdy on už pamatoval celá tisíciletí.

Psáno pro Hospodářské noviny

You have no rights to post comments