Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Parcela na Měsíci, zn.: S výhledem na Zemi

    Nemovité vlastnictví je v časech ekonomické krize dobrá věc - jenže, co když krize vyústí ve znárodňování a podobné nepříjemnosti? Nic snazšího: pořiďte si majetek tam, kam ruce rudých, hnědých, zelených i jiných revolucionářů zatím nedosáhnou. Ano, je tu řeč o Měsíci a dalších kosmických tělesech. Konkrétně o podniku, který si říká Lunární ambasáda a živí se prodejem nemovitostí po celé Sluneční soustavě... 

 

"Blahoslavení chudí duchem, neboť jejich je království nebeské, " konstatuje Nový zákon. Díky firmě, která si říká Lunární ambasáda (Lunar Embassy), můžete nyní toto tvrzení naplnit doslova a do písmene. Pokud totiž jste obdařeni obzvlášť vydatnou chudobou ducha a přitom máte nějakou tu korunu nazbyt, umožní vám mít na nebi zcela konkrétní nemovité vlastnictví - pozemky na Měsíci, Marsu a Venuši.

Není-li vaše intelektuální postižení úplné, možná se zeptáte, jak se ke svému majetku na nebesích dostat. Odpověď je prostá: přece pouze s platnými cestovními doklady! Lunární ambasáda každému majiteli pozemků za mírný příplatek prodá také takzvaný Galaktický pas. Že má Galaxie s Měsícem, Marsem a Venuší společného asi tolik co Tichý oceán s vanou ve vaší koupelně? Nebuďte troškaři - vesmír potřebuje velkorysé lidi. A Lunární ambasáda úzkoprsostí věru netrpí: "Naším posláním je rozvinout symbiotický vztah k Měsíci a všem životním formám na něm... Při vytváření vládního orgánu se zavazujeme uplatňovat správný význam lidské jedinečnosti tak, abychom rozvinuli vztah k naší Galaxii..."

Lunární ambasáda tedy zjevně má vyčerpávající odpověď na jakoukoliv otázku. Jistě uspokojí i ty největší pochybovače, které by snad napadlo se zeptat, co ji k prodeji opravňuje. "Lunární ambasáda je přímým majitelem Měsíce," tvrdí se zcela jednoznačně na webu této pozoruhodné instituce.

 Cílová skupina: úspěšný blb

Recese? Možná - kdyby tu nebyl zcela konkrétní ceník a on-line obchod, v němž se neprodává za nějaké recesní galaktické kosmokredity, ale za zcela konkrétní koruny. Zákazníci Lunar Embassy ostatně své vlastnictví za recesi obvykle nepovažují. Když roku 2004 vyhlásil prezident Bush program návratu Američanů na Měsíc, obdržel tisíce dopisů s výzvou "Vypadněte z mých pozemků!" Jiní se zase snaží dohodnout po dobrém: "Pokud budete cokoliv podnikat na mé půdě, musíte mě předem osobně kontaktovat," napsal prezidentovi jistý občan Německa. "Pokud ale mé podmínky nedodržíte, budu právní cestou požadovat kompenzaci ve výši 10 milionů eur. Věřím však, že Spojené státy americké jsou seriózním obchodním partnerem."

Prezident kupodivu neodpověděl a přesto žádná vláda nepovažovala za nutné se svých Měsíčňanů zastat. Jejich lunárnímu patriotismu se ovšem nelze divit, protože je už přišel na docela slušné peníze. Tak třeba pozemky v elitní čtvrti lunárních Beverly Hills se prodávají za 25 tisíc korun. Jsou vhodné pro obchod a podnikání, protože přímo sousedí s kosmickou základnou a mají už připravené veškerou potřebnou infrastrukturu.

Lunární ambasáda (občas z ne zcela pochopitelných důvodů vystupující také jako Galaktická vláda) ale má i vyšší cíle: "Galaktická vláda shromažďuje finanční prostředky za účelem podepsání nové mezinárodní smlouvy prostřednictvím Spojených národů." Smlouva prý má zabránit USA vyslat do vesmíru satelit, který bude ovlivňovat mysl všech lidí. Firma tedy nemyslí jen na peněženky lidí toužících po kosmických nemovitostech; umí vydělávat i na idealistických pacifistech a přívržencích konspiračních teorií. "Galaktická vláda žádá jakoukoliv částku na uhrazení nákladů spojených s podepsáním této smlouvy."

Jestli ty peníze momentálně nemáte (ať už na kosmické vlastnictví nebo na boj za galaktické odzbrojení), nebo vás kosmické vzduchoprázdno děsí, nezoufejte. Kupte si třeba obraz dvou astronautů poskakujících s českými vlaječkami na svém lunárním majetku, nebo velkolepou scenérii Měsíčních Beverly Hills (ano tam jsou ty pozemky hned vedle raketové základny), nad nimiž laser na oblohu kreslí nápis "Vítáme vás!" Že na Měsíci není vzduch ani mraky, na které by šlo text promítat? Když si budete pořád všímat takových malicherností, tak se úspěšným občanem Měsíční republiky rozhodně nestanete. Jde přece o to si ty obrazy koupit (poskakující čeští vlastenci ve skafandrech, kus za pouhých 14 000 Kč, měsíční hory zrcadlící se z ne zcela pochopitelného důvodu na povrchu lunárního moře - mistrovi zapomněli říct, že v něm není voda - kus za 17 000 Kč), pověsit na stěnu a nechat se jimi inspirovat. Pak už pro vás bude hračkou vydělat i na pozemek.

Ale nejen to: nabízí se i možnost podílu na kosmických obchodech. Když budete Lunární ambasádě přihrávat objednávky od naivních kunčoftů, přenechá vám z každé zaplacené částky provizi ve výši 15 procent. Začne ji vyplácet, až nahromadíte prvních pět set korun. To platí i o reklamních banerech umístěných na vašich webech.

Šťastným majitelům lunárních luhů se ovšem může snadno stát, že jejich pozemek už bude "zabraný" jinými kosmickými podnikateli. Tento obchod s lidskou hloupostí totiž má konkurenci v podobě několika dalších takových firem. Je to například Universal Lunarian Society specializující se na nemovitosti v katastru kráteru Koperník a další.

Přidali se i jednotlivci - a neomezili se jen na Měsíc. Ruská astroložka Marina Bajovová zkusila žalovat americkou kosmickou agenturu NASA, protože sonda Deep Impact v rámci výzkumu bombardovala jádro "její" komety Tempel 1. Důvod majetkového vztahu? Kometa údajně ovlivňuje události v rodině žalobkyně. Bajanová navíc v důsledku výzkumu komety utrpěla zdravotní újmu, protože od té doby trpí nespavostí.

Podobně Gregory W. Nemitz z Nevady chce po NASA 20 dolarů parkovného za sondu NEAR, která přistála na jeho asteroidu Eros. Ve srovnání s Hopeho kvetoucím podnikem však jsou všichni ostatní obchodníci s kosmickými realitami jen žabaři.

 Břichomluvec Vepřová tlačenka

Člověk, jemuž zůstaly zachovány alespoň zbytky rozumu, se možná zeptá, odkud se tahle pitomost vzala a kdo na ní asi tak může naletět. Odpověď na druhou otázku je snadná: produkt systému, v němž na šíření pokleslé zábavy jde o několik řádů víc prostředků než na osvětu a vzdělávání. Odpověď na první otázku pak naznačuje web Lunární ambasády hemžící se chybami nejen věcnými, jehož stylistika je nechtěnou parodií současné podnikatelské novořeči. "Měsíční nemovitost pomůže image Vašeho podnikání...Neexistuje nic lepšího, než udělat originální tah a dokázat, že máte laťku nasazenou hodně vysoko."

Centrála Lunární ambasády sídlí v Nevadě a její hlavou je Dennis Hope, neúspěšný herec, břichomluvec a bývalý prodejce bot, který slyší také na přezdívku Head Cheese, tedy Vepřová tlačenka. Když se nevedlo v umění ani v botách přišel Dennis Tlačenka na geniální nápad: vsugeroval tisícům důvěřivců, že v mezinárodních úmluvách o vesmíru je mezera, která mu umožnila stát se majitelem skoro celé sluneční soustavy. Dnes je z něj milionář, který tvrdí, že mezi jeho klienty patří několik prezidentů a dlouhá řada celebrit.

Dennis Hope tvrdí, že dohoda o kosmickém prostoru z roku 1967 sice neumožňuje pozemkové vlastnictví na planetách vládám a organizacím, nezmiňuje se ale o jednotlivcích a firmách. Hope si proto v roce 1980 údajně zaregistroval u jedné místní pobočky americké obdoby našich katastrálních úřadů nárok na celý Měsíc a všechna tělesa sluneční soustavy s výjimkou Slunce a Země. Úředník prý neprotestoval, a tak Hope ještě téhož roku odeslal deklarace o vlastnictví vládě USA, SSSR a Organizaci spojených národů.

Na základě toho pak začal "své" parcely rozprodávat. Nutno dodat, že velmi úspěšně - což ovšem rozhodně neznamená, že jeho certifikáty jsou něčím víc, než potištěným kusem papíru. Proti jejich platnosti totiž existuje celá řada právních námitek.

První je ta, že podle zmíněných mezinárodních úmluv patří vesmír všem, takže nikdo si ho nemůže přivlastnit, tím méně pak rozprodávat. Navíc Hopeho údajná registrace byla provedena v USA, což nemusí jiné země zajímat; ostatně Spojené státy se zavázaly, že nebudou zabírat ani okupovat kosmická tělesa, takže jeho "nárok" ani nebudou podporovat. Není ovšem ani jisté, že registrace opravdu provedena byla. Podle Hopeho vlastního tvrzení k ní došlo na pobočce federálního pozemkového úřadu v San Franciscu - jenže nic takového neexistuje. Město má vlastní nezávislý úřad, ten se ovšem stará pouze o pozemky na svém území, což ostatně platí o úřadech měst i států v celé Unii.

Přinejmenším stejně by měl občany lunární republiky znepokojovat argument, že Hoppe při údajné registraci nesplnil ani zákony USA, například zcela prokazatelně na "svém" vlastnictví pět let nežil a nehospodařil. Především ale takzvaní majitelé mohou vznášet nároky na tyto pozemky v případných mezinárodních sporech jen prostřednictvím států - ty je ale zastupovat nebudou, protože jsou vázány zmíněnými mezinárodními úmluvami.

České zákazníky by navíc možná mělo zajímat, že místní pobočka Lunar Embassy se podle vlastních tvrzení řídí americkými zákony, nebo dokonce zákony, které pro svou Měsíční republiku vymyslel sám Hope. Problém ovšem je v tom, že na našem území platí pouze české právo.

Občané Hopeho Měsíční republiky ale jsou zcela bez šance dokonce i v případě kdybychom ponechali všechny právnické kličky stranou. Kosmická tělesa nakonec obsadí ten, kdo k tomu bude mít technické prostředky a sílu. Rozhodně nepůjde o soukromníky typu Dennise Hopeho. A nejde ani vyloučit, že místo Spojených států to budou země jako Čína, nebo Indie, které už zahájily velmi ambiciózní lunární programy. Dědicové dnešních majitelů certifikátů budou mít dost důvodů, proč se s pochybným vlastnictvím nechlubit - kdo by se veřejně hlásil k tomu, že linie jeho předků je zatížená tak závažným nedostatkem intelektu?

 přílohové texty

Právní normy týkající se planet

- Smlouva o zásadách činnosti států při průzkumu a využívání kosmického prostoru včetně Měsíce a jiných těles, 1967

- Vládní návrh, jímž se předkládá Národnímu shromáždění Československé socialistické republiky k vyslovení souhlasu smlouva o zásadách činnosti států při výzkumu a využívání kosmického prostoru, včetně Měsíce a ostatních kosmických těles podepsaná v Moskvě, Washingtonu a Londýně 27. ledna 1967

- Dohoda o činnosti států na Měsíci a jiných kosmických tělesech, 1979

 

 Podmínky na povrchu Měsíce

atmosférický tlak: 0

minimální teplota: -230 stupňů Celsia

maximální teplota: +120 stupňů Celsia

délka dne: 29 dní pozemských

 

 Podmínky na povrchu Marsu

atmosférický tlak: 0,8 kPa, tj. asi 8 promile tlaku pozemského (asi jako ve výšce 30 km nad povrchem Země)

složení atmosféry: kysličník uhličitý, dusík, argon

minimální teplota: -133 stupňů Celsia

maximální teplota: +27 stupňů Celsia

délka dne: 1,026 dne pozemského

 

 Podmínky na povrchu Venuše

atmosférický tlak: 9322 kPa, téměř stonásobek pozemského

(asi jako v hloubce 1 km pod hladinou oceánu)

složení atmosféry: oxid uhličitý, dusík

minimální teplota: +420 stupňů Celsia

maximální teplota: +500 stupňů Celsia

délka dne: 243 dní pozemských

 

Psáno pro Hospodářské noviny/Víkend

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Ze stejného soudku

 
Free Joomla Templates by JoomlaShack.com