Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Běsnící Měsíc: způsobí největší úplněk zemětřesení?

slapy1

V sobotu bude úplňkový Měsíc nejblíže Zemi od roku 1993. Některá média už přišla se zprávou, že díky tomu můžeme tento den čekat další velké zemětřesení nebo jiné pohromy.

Je to pravda?

Pokud bude v sobotu jasno, pak může Měsíc na obloze představovat zajímavou podívanou. Nastane totiž ne právě častá shoda dvou událostí: menší bratr Země bude v úplňku a současně přitom projde nejnižším bodem své dráhy, tzv. perigeem (přízemím). Proto se může jevit až o 30 procent jasnější a o 12 procent větší, než když úplněk nastane v nejvzdálenějším bodě dráhy (tzv. apogeu). V sobotu Měsíc vychází v 18:20.

 

 

Mimořádná podívaná

Změny ve vzdálenosti Měsíce od Země nejsou zanedbatelné. Luna se nepohybuje kolem Země v kruhu, ale po elipse, jejíž nejvzdálenější bod se nachází 407 000 kilometrů od středu naší planety. Při největším přiblížení se tato vzdálenost zmenší na přibližně 360 000 kilometrů. Rozdíl představuje přibližně sedminu vzdálenosti od zemského povrchu k měsíčnímu - autem byste ji jeli nepřetržitě asi tak tři týdny...

Ve skutečnosti ale k takovému přiblížení Měsíce k Zemi dochází velmi často. Největší přiblížení od nejmenšího dělí přibližně 14 dní, tato doba ale není shodná s dobou oběhu kolem Země (27,3 dní). Blízký Měsíc tedy není nic výjimečného, protože k tomu ale dochází v nejrůznějších fázích, obvykle na obloze nejde o nijak výrazný jev. V úplňku to ale je něco jiného. Naposledy k průchodu úplňkového Měsíce perigeem došlo v březnu 1993 a z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že to byla zajímavá podívaná.

Z ne právě časté shody úplňku a přízemí Měsíce vycházejí i tvrzení, že dojde k nějaké další tektonické nebo vulkanické katastrofě. Zdánlivě mají i určitou logiku, ve skutečnosti však je velmi malá pravděpodobnost, že k něčemu takovému opravdu dojde.

 

Síla Luny

Není pochyb o tom, že pohyby Měsíce na obloze výrazně ovlivňují dění na Zemi. I kdybychom nevěřili na pověry astrologů, vyprávění houbařů, nebo tvrzení lidí trpícími chronickými chorobami, kteří o tom vůbec nepochybují, tak pořád ještě tu jsou tzv. slapové jevy - mořský příliv a odliv. Ty se projevují nejvýrazněji právě za úplňku nebo novu, kdy jsou Měsíc a Slunce v takové vzájemné poloze se Zemí, že se jejich gravitační síly ještě podpoří.

slapy2Pomocí satelitů se již dřív podařilo zjistit, že stejně jako mořská voda se v důsledku přitažlivosti Měsíce zdvihá a zase klesá zemská kůra. Není to zrovna málo: udává se, že například ve střední Evropě nás Měsíc společně se Sluncem dokáží nadzvednout až o 30 centimetrů.

Na první pohled proto vypadá logicky, že právě v takových chvílích povolí napětí nahromaděné mezi krami zemské kůry na tektonických zlomech - a dochází k zemětřesením, vlnám tsunami nebo sopečným erupcím. Kombinace úplňku (tedy spojení sil Měsíce a Slunce) a maximálního přiblížení by měla efekt ještě posílit, jenže...

Praktická pozorování ukazují, že mezi slapovými jevy a tektonickými katastrofami není bezprostřední souvislost - alespoň ne takto okamžitá. Například poslední japonské zemětřesení se odehrálo v době, kdy byl Měsíc na obloze před první čtvrtí a moc mu nechybělo k dosažení maximální vzdálenosti od Země. Máme tedy dost důvodů se domnívat, že sobota bude po stránce přírodních katastrof den jako každý jiný. A přitom doufat, že mraky se roztrhají a umožní pohled na mimořádně velký úplněk.

Jan A. Novák

 

slapy3

 

obr: Za úplňku a novu se síla Měsíce a Slunce sčítá, v první a třetí čtvrti odčítá. Ilustrace z webu Strany potápěčské, kde najdete i podrobnější vysvětlení slapových jevů.

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 
Joomla Templates by JoomlaShack