Novákoviny

   Ve staroegyptském chrámu se údajně našly hieroglyfy zobrazující vrtulníky, ponorky, letadla a další moderní stroje. Že by tedy ve staré době opravdu existovaly technologie, které se svou vyspělostí mohly rovnat dnešním?´Fotografie s reliéfem oblet?la svět už před několika lety a dodnes je k vidění v mnoha záhadologických časopisech a knihách. Proč však k epochálnímu nálezu věda stále mlčí?

    Fotografie mají pocházet z posvátné staroegyptské lokality Abydos. Snímky vypadají velmi působivě: na kamenných zdech chrámu s typickými rysy egyptské architektury je vidět vytesaný hieroglyfický nápis s podivnými znaky, z nichž dva zřetelně připomínají letadlo, jeden vrtulník a jeden dokonce ponorku. Snímků existuje několik a většinou pocházejí od turistů, kteří lokalitu navštívili nezávisle na sobě. Zdá se tedy, že podivný nápis skutečně existuje.

   Je pravý, nebo jde o podvrh?

   Oficiální archeologie je jednoznačně toho názoru, že podivný nápis z Abydu je padělek a odmítá se jím zabývat. Přestože ze strany záhadologů by naopak bylo možné očekávat stejně jednoznačné uznání pravosti, není tomu tak.

   V méně seriozní spekulativní literatuře určené k tahání peněz z kapes prostoduchých čtenářů se o "faraonově vrtulníku z Abydu" samozřejmě nepochybuje. Můžeme se tu dokonce dočíst, že jde o zápisy staroegyptských cestovatelů v čase, kteří pomocí mentální energie navštívili bojiště Války v zálivu. Titulky, jako "E.T. přistál v Egyptě", nebo "Definitivní důkaz civilizace Atlantidy" nejsou výjimkou.

   Tento typ literatury také často tvrdí, že nápis pochází z "chrámu Abydos, který je nejstarší v Egyptě a nepřipomíná typickou staroegyptskou architekturu", což má naznačovat, že jej nepostavili Egypťané, ale jejich učitelé z hvězd či z Atlantidy.

obr: Reliéf z Abydu 

Milovníkovi záhad se při takovém tvrzení pochopitelně zatají dech - jenže neexistuje "chrám Abydos", ale lokalita Abydos, kde je velké množství památek pocházejících z období dlouhého několik tisíc let...

    Serioznější záhadologové proto přistupují k "vrtulníku z Abydu" velmi opatrně. Dokonce i všetečný a ne vždy právě kritický Erich von Däniken se ve svém rozsáhlém díle omezil na prosté (a v podstatě pravdivé) konstatování, že "...vznik chrámového města Abydos spadá do předhistorické doby..." a že zde byl uctíván božský učitel Osiris (podle Dänikena nepochybně cizí astronaut). O vrtulnících a letadlech ani zmínka. Hieroglyfy z Abydu jsou tak silné kafe, že nabádají k nejvyšší opatrnosti.

    Skutečnost je taková, že Abydos opravdu patří k nejstarším a nejpodivuhodnějším lokalitám  dávné říše na Nilu. Leží v Horním Egyptě, přibližně 500 kilometrů jižně od Káhiry a asi 140 kilometrů severně od Luxoru. Šlo o posvátné místo určené především k uctívání podsvětního boha Osirise.

    Osiridův kult odborníci považují za jeden z nejstarších v Egyptě. Osiris (Usír) byl nejen synem boha země a bohyně nebe, ale současně i prvním mýtickým vládcem Egypta, který vyvedl lidi z barbarství, naučil je zemědělství a řemeslům a založil první stát. Staří Egypťané věřili, že právě v Abydu se nachází památky na jeho působení mezi lidmi a dokonce i vchod do jeho podsvětní říše.

obr: Osiridův chrám v Abydu, tzv. Osireion dnes zčásti leží pod úrovní hladiny podzemní vody 

Egyptologové potvrzují, že některé hrobky v Abydu jsou velmi staré a pocházejí ještě z předdynastických dob. Objekt se záhadnými hieroglyfy, který je v záhadologické literatuře označován jako "chrám Abydos", však je s největší pravděpodobností chrám Setiho I - napovídá tomu typický tvar sloupových hlavic zřetelně patrný na fotografiích. A Seti I byl příslušníkem až 19. dynastie faraonů, která Egyptu vládla v letech 1310 až 1200 př. n. l. O nejstarších či dokonce prehistorických dobách Egypta (tím méně pak o Atlantidě) už tedy nemůže být řeč ani s velkou dávkou fantazie: tou dobou byly dokonce i pyramidy tisíc let opuštěnou starožitností. Z těch dob je známa celá řada památek i písemných dokladů, ale tak nápadnou věc jako letadla a ponorky se Setiho kameníci obtěžovali zaznamenat pouze jednou...

    Přesto nelze říci, že by Setiho chrám v Abydu byl prostý záhad. Přímo v něm (přesněji řečeno pod ním) se nachází podivný objekt zvaný Osireion. Právě na něj se výborně hodí popis "stavby z předhistorické doby": Osireion se spíše podobá záhadným megalitickým objektům, než klasickému egyptskému chrámu. Je vybudován z gigantických bloků žuly, z nichž každý váží stovky tun a vytváří podzemní halu dlouhou 30 metrů a širokou 20 metů. Základy se nacházejí pod úrovní záplav, což během věků způsobilo značné škody. Nasvědčuje to buď tomu, že Setiho architekti nebyli během projektování tak docela při smyslech, nebo že stavba opravdu pochází z mnohem starší doby. Její unikátní podoba mluví spíše pro druhou možnost.

    Naskýtá se otázka, zda přítomnost podivného objektu Osirea přece jen nemá něco společného se záhadnými letadly a ponorkami. Záhadolog M. Wathelet se proto pokusil obměkčit několik profesionálních egyptologů z několika ústavů a univerzit prosbou o vyjádření. Odpověď byla jednoznačná: jde o tzv. palimpsest - artefakt vzniklý díky tomu, že Setiho následník Ramesse II nechal oslavné hieroglyfy na svého předchůdce přepsat ve svůj prospěch. Úpravy však nevydržely zub času a odpadly, což vytvořilo netypické tvary hieroglyfů. Zbytek pak údajně kdosi úmyslně pozměnil až na fotografiích.

obr: Půdorys Osireionu 

    Někteří vědci navíc upozornili, že fotografie neznázorňují jeden a týž nápis. Tzv. detailní záběr se v drobnostech liší a jeho povrch neodpovídá struktuře kamene v chrámu. S největší pravděpodobností jde o padělek.

    Opatrnost kritičtějších záhadologů tedy byla na místě. Přesto nezabránila tomu, aby případ nezdiskreditoval i poctivé snahy o odhalení tajemství minulosti. Tím spíš, že samotný Osireion záhadou skutečně je. Jenže pro komerční záhadology představuje trochu slabé kafe; vymyšlený vrtulník egyptského faraóna se prodává o poznání lépe než nějaké staré kamenné sloupy.

Jan A. Novák

Záhadné vynálezy

Předešlý text je ukázkou z knihy Záhadné vynálezy, která právě vychází v nakladatelství Alpress

(Jan A. Novák: Záhadné vynálezy, Alpress, Frýdek-Místek 2010, 307 str., ilustrace, pevná vazba)

You have no rights to post comments