Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Teleskopy dávných civilizací

telesk1Stále častěji zjišťujeme, že staré civilizace zřejmě disponovaly vynálezy, jejichž vznik je kladen až do novověku, přestože skutečný původ se zřejmě ukrývá v neznámé minulosti. Vedle slavného počítače z Antikythéry, nejasných zpráv o letadlech a ponorkách, popisů účinků jaderných zbraní i celé řady dalších indicií k nim patří také dalekohledy a astronomické teleskopy.

  

Heinrich Cornelius Agrippa z Nestesheimu už v 16. století o optice starověkých civilizací píše: "...sem patří též podivuhodné obrazy vyrobené uměním geometrickým a optickým. Tak byla zhotovována zrcadla dutá a pruhy zrcadel, jež odrážejí vzdušné obrazy podobající se postavám stínů. Návod na zhotovování takových zrcadel podávají Apollonius a Vitellius ve svých knihách o perspektivě a zrcadlech. Pompeius Veliký přivezl prý zároveň s kořistí z Orientu do Říma takové zrcadlo, němž bylo vidět celá vojska ozbrojenců. Tak byla vyráběna i průhledná zrcadla, která potřena šťávou jistých rostlin a ozářena umělým světlem, naplňovala celý okolní prostor fantasmy. Mně samotnému je známo, že byla zhotovena dvě proti sobě stojící zrcadla, v nichž bylo za slunečního světla velmi zřetelně viděti všechny předměty slunečním světlem ozářené do vzdálenosti několika mil."

 

0zah-vynalezysm

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

TIP:

Text je ukázkou z knihy Záhadné vynálezy, kterou vydalo nakladatelství Alpress

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 

 

 

Agrippa si zřejmě nevymýšlel, protože jeho popis dost přesně odpovídá moderním zrcadlovým teleskopům. Jenže byl astrolog, mág a okultista, a tak ho moderní věda nebere vážně. Jsou tu ale i další podezřelé informace.

 

Čočky z Ninive

Na východ od dnešní Sýrie se rozkládala starověká asyrská říše s hlavním městem Ninive. Byla to největší metropole své doby, mělo 700 tisíc obyvatel a jeho obvod činil 24 hodin cesty. Roku 1842 byla při archeologickém průzkumu objevena městská knihovna s více než 20 tisíci hliněnými tabulkami a také skleněné ploskovypuklé čočky.

telesk2

 

 

obr: Čočka nalezená v Ninive pochází ze 7. stol. př. n. l. Její malá optická mohutnost nazvědčuje spíš pro použití v dalekohledu než pro čtení

 

K jakému účelu je staří Asyřané používali, můžeme se jen domnívat. Jejich optická mohutnost totiž byla okolo půl dioptrie. Každý krátkozraký člověk potvrdí, že k očnímu lékaři ho obvykle donutily jít až potíže při čtení drobného textu, které si vynutily brýle o síle nejméně jedné dioptrie. Pokud předpokládáme, že asyrští učenci měli stejné problémy, tak je nejspíš objevili ještě později, protože klínopisné znaky byly podstatně větší a čitelnější než náš tisk.

Použití pro slábnoucí zrak mudrců tedy můžeme vyloučit - zato pro dalekohledy by byla taková skla ideální. Optická mohutnost je totiž nepřímo úměrná k ohniskové vzdálenosti, lidsky řečeno: čím méně má čočka dioptrií, tím delší je její ohnisková vzdálenost. A jen dalekohledy s objektivy o velké ohniskové vzdálenosti mohou mít zvětšení dostatečné pro astronomické pozorování.

Podobných podezřelých nálezů optických skel z dávných dob je víc. Už v 19. století našel významný anglický vědec Brewster přesně vybroušenou čočku, která podle všeho pocházela z trosek Ninive a podrobně ji popsal v odborné literatuře.

Nemusí to ostatně být jen čočky, jimiž mohl starověk vděčit za zdánlivě předčasné astronomické znalosti. Ještě lepší výsledky se dají docílit s přesně vybroušenými zrcadly, které (na rozdíl od čoček) nemají některé optické vady. V antice se k výrobě zrcadel používal převážně leštěný bronz - a je známo, že stejným materiálem vzal za vděk při stavbě svých obřích teleskopů i Friedrich Herschel, slavný hvězdář 18. století. Amatérští astronomové vědí, že vybrousit přesné zrcadlo není ani tak záležitost dokonalého strojního vybavení, jako spíš nekonečné trpělivosti. A tu měli lidé dávných dob většinou mnohem víc než my.

 

Předčasné znalosti vesmíru

Kromě toho existuje ještě jednodušší možnost, jak vyrobit naprosto přesné zrcadlo. Stačí dát do nádoby s vodou menší misku se rtutí a vodu uvést do pomalého krouživého pohybu, třeba přívodem rovnoměrného proudu vody. Rtuť se odstředivou silou velmi přesně vyklene - a rychlostí otáčení dokonce můžeme regulovat ohniskovou vzdálenost. Takovým "teleskopem" lze sice pozorovat jen objekty v nadhlavníku, ale v tropické a subtropické oblasti se právě tam přinejmenším občas nacházejí prakticky všechny planety.

telesk3

 

 

obr: Ještě starší je čočka nalezená v egyptském Helwanu - pochází z doby okolo 2500 let př. n. l.

 

 

Možnost existence výkonných optických zařízení ve starověku potvrzují i nečekané astronomické znalosti starých národů. Nedaleko arménského jezera Sevan byly nalezeny skalní rytiny s astronomickým obsahem. Je mezi nimi i znázornění Měsíce posetého krátery. Hliněné tabulky starých Babyloňanů se zmiňují nejen o čtyřech velkým oběžnicích Jupitera, ale i o sedmi měsících Saturnu.

Nepatrné Marsovy měsíčky Phobos a Deimos se podařilo astronomům objevit až roku 1877 pomocí tehdy největšího teleskopu na světě - ale Jonathan Swift je ve svých Guliverových cestách velmi přesně popsal o sto padesát let dříve. Je možné, že vycházel z nějakých starých zpráv, které se do dnešní doby nedochovaly. Třeba arabských: staří Arabové říkali hvězdě alfa Centauri Toliman, což znamená Dva pštrosi. Alfa Centauri je skutečně dvojhvězda - jenže prostým okem to není vidět. A tak by se dalo pokračovat ještě hodně dlouho.

Proč tedy archeologové žádný dalekohled ještě nevykopali? Důvod může být prostý: strategické zájmy. Přístroj, který umožňoval vidět na dálku, měl ve starověku stejnou cenu, jako v druhé světové válce radar. Pokud jej vlastnili panovníci a vojevůdci, pak měli dobrý důvod jej nedávat z ruky. A pokud jím disponovali jen učenci, měli stejně dobrý důvod o tom mlčet, aby nevzbudili zájem panovníků a vojevůdců. Nemlčel až Galileo Galilei, který výsledky astronomického použití dalekohledu zveřejnil jako první. Vzápětí asi litoval: vyneslo mu to církevní proces, z něhož vyvázl jen o vlas.

 

Jan A. Novák

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Ze stejného soudku

 
Joomla Templates: by JoomlaShack