Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Ztracené vědomosti: magnety starých Olméků

kompas1Vynález kompasu bývá připisován Číňanům: první zmínky o něm ve staročínské literatuře pocházejí ze 4. století př. n. l., do podoby námořního kompasu se tam však vyvinul zřejmě až někdy okolo 11. století. Nedávno se ale objevila hypotéza, podle níž znalosti magnetismu - s jehož podstatou si tak docela neví rady ani moderní fyzika - jsou mnohem starší. Navíc pocházejí od civilizace, která představuje velkou neznámou i v mnoha dalších ohledech.

 

Celá historie začala roku 1967, kdy profesor Michael Coe, archeolog z univerzity Yale, našel ve vykopávkách na lokalitě z dob kultury starých Olméků v mexickém San Lorenzu na pohled nenápadný kus magnetitu. Byl opracovaný do podoby jakési ploché tyčky opatřené podélným zářezem. Podle nálezových okolností věc pocházela z doby mezi 1500 až 1000 roky před počátkem našeho letopočtu.

kompas3

 

 

obr: Předmět z magnetického materiálu nalezený v olmécké mohyle. Účel není známý

 

Úlomek dostal katalogové označení M-160 a skončil v depozitáři, protože neměl ani uměleckou hodnotu, ani nebylo jasné, k čemu mohl Olmékům sloužit. Teprve roku 1975 John B. Carlson z University of Maryland v článku pro prestižní vědecký časopis Science napsal:

"Vezmeme-li v úvahu tvar a složení artefaktu M-160 společně s vědomím, že Olmékové byli důvtipným národem se znalostmi opracování minerálů, pak je možné se domnívat, že jde o kompas." Carlson se soudil, že Olmékové tyto předměty z magnetického minerálu kompasy používali při plánování svých sídlišť, které byly orientované severojižním směrem. Rýha v tyčce přitom mohla sloužit jako mířidlo, kterým jsou ostatně vybavené i současné busoly. Carlsonovu hypotézu podporuje i to, že orientace olméckých sídlišť se od přesně vyměřené osy sever-jih odchyluje o přibližně 8 stupňů. Stejná je totiž i místní odchylka siločar geomagnetického pole od této osy, tzv. magnetická deklinace.

 

0zah-vynalezysm

- - - - - - - - - - - - - - - - - - -

TIP:

Text je ukázkou z knihy Záhadné vynálezy, kterou vydalo nakladatelství Alpress

- - - - - - - - - - - - - - - - - - -

 

Nález kompasu u Olméků vyvolává celou řadu otazníků. Jedním z nich je třeba to, kde se tu přístroj vzal, když olmécká kultura byla převážně zemědělská a podle dnešních představ neprovozovala nic, co by vyžadovalo navigační pomůcky. Carlson proto jemně naznačuje, že podivná podobnost s Čínou, kdy se stejný vynález ještě ke všemu také používal i pro prakticky stejné účely (orientace staveb), by přinejmenším zasluhoval hlubší zamyšlení. Vyzval také, aby se v muzeích a depozitářích pátralo po dalších předmětech, které mohly sloužit jako kompasy.

Ve skutečnosti ale je celá historie kolem olméckého kompasu ještě podivnější. Stačí si uvědomit, kdo Olmékové vlastně byli - a to, že dodnes představují jednu z největších hádanek archeologie. Mezi jejich výtvory patří i proslulé obří kamenné hlavy z mexické La Venty připomínající astronauty.

 

Jan A. Novák

obr: Předkolumbovské civilizace stále ukrývají řadu záhad

 

Komentáře   

0 #11 Učitel 2015-01-24 22:07
A ten důkaz, o kterém jste mluvil, to je jako říct, že když umíme vymyslet židli, na které sedíte, že známe podstatu hmoty.
Citovat

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 
Free Joomla Templates: by JoomlaShack