Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Létající talíř proroka Ezechiela

ezek1

V Bibli lidé hledají ledacos, málokdy ale létající talíře, mimozemšťany nebo kosmické sondy jiných civilizací. Přesto Kniha knih obsahuje nejméně jednu zprávu o něčem, čemu se v ufologické hantýrce a fantastických filmech obvykle říká blízké setkání třetího druhu.

 

"Stalo se pak třidcátého léta, čtvrtého měsíce, dne pátého, když jsem byl mezi zajatými u řeky Chebar, že otevřína byla nebesa, a viděl jsem vidění Boží," svěřuje se prorok Ezechiel v první kapitole stejnojmenné části Bible.

ezek2

 

obr: Ezechielovo vidění v klasickém biblickém pojetí

 

 

"I viděl jsem a aj vítr tuhý přicházel od půlnoci, a oblak velký, a oheň plápolající, a okolo něho byl blesk, a z prostředku jeho jako nějaká velmi prudká světlost, z prostředku toho ohně, " pokračuje pak ve svém vyprávění onen dobrý muž. Jenže nezůstalo jen u světla na nebi - k zemi se snesla věc tak podivná, že Ezechiel považoval za nutné jejímu popisu věnovat několik stránek Bible. Místy přitom jde do podrobností, které bychom v jeho době nečekali.

"Na pohledění to byla kola a udělání jejich jako barva tarsis, a podobnost jednostejnou měla všechna ta kola, a bylo pohledění i udělání jejich, jakoby bylo kolo uprostřed kola. Na čtyři strany své jíti majíce, chodila a neuchylovala se, když šla."

Ezechiel si jev vyložil jako zjevení Hospodina - a těžko od starověkého kněze čekat něco jiného. Naše civilizace už ale je přece jen o kus dál, a tak si nemůžeme nepoložit otázku: k čemu by všemocný Bůh potřeboval něco, co se ze všeho nejvíc podobá našim sondám zkoumajícím Mars?

 

V babylónském zajetí

Prorok Ezechiel zřejmě není žádný vymyšlený pohádkový dědeček, protože podle většiny historiků jde o skutečnou postavu. Žil někdy v pátém století před naším letopočtem za časů, kdy se Židé ocitli v babylónském zajetí. Podle všeho byl docela významnou osobností doby, v níž se formovalo židovské náboženství do definitivní podoby i židovský národ jako takový.

ezek4

 

obr: Působivé vyobrazení Ezechielova setkání s UFO na obálce časopisu izraelské společnosti sci-fi

 

 

Židé roku 593 př. n. l. utrpěli vojenskou porážku ve válce s babylonským vládcem Nabukadnesarem II, přišli o Jeruzalém i Šalamounův chrám a byli násilně odvedeni ze své vlasti. V cizím prostředí se snažili neztratit vlastní identitu a vytvořit cosi jako neviditelný stát - společenství založené na víře ve vlastní výlučnost danou od Boha.

Ezechiel v tom sehrál významnou roli jako jeden z proroků. Což v pojetí Starého zákona není člověk věštící budoucnost, ale muž, kterého si vyvolil Hospodin, aby jeho ústy svému lidu říkal co má a co nemá dělat, aby byl hoden jeho přízně.

Biblickou knihu pojmenovanou Ezechielovým jménem moderní historikové i teologové vnímají jako reakci na válečnou porážku, snahu o udržení židovské víry v nepřátelském prostředí a naději do budoucna: její poslední část je v podstatě přesným stavebním plánem chrámu, který má nahradit ten zničený. Samotné vidění od řeky Chebar se vykládá jako povzbuzení malověrným: Bůh není někde daleko, i když dopustil národní katastrofu, ale je kdykoliv připraven se zhmotnit a zasáhnout ve prospěch těch, kdo ho poslouchají.

No, dobře. Ale proč má čtyři kola?

A nejen kola - dokonce i vrtule!

 

Přistávací modul nebo vrtulník?

Při popisu zjevení, které sestoupilo z mraku a ohně, Ezechiel používá pojem "zvíře" - ale tak nějak divně: "Z prostředku toho ohně se ukázalo podobenství čtyř zvířat, jejichž byl takový způsob: podobenství člověka měli. A po čtyřech tvářích jedno každé a po čtyřech křídlech jedno každé mělo."

Takže zvíře, nebo člověk?

ezek3

 

obr: Bůh, nebo výsadek z kosmické lodi mimozemšťanů?

 

 

 

Ezechiel vidí něco, co zjevně není ani jedno, ani druhé - a tak tomu říká "zvíře" i když ví, že to zvíře není. Jak bychom to nazvali my - přistávacím modulem? Možná ano, protože prorok také říká: "Jejich nohy, nohy přímé, ale spodek noh jejich jak nohy telecí a blyštěly se podobně jak ocel pulérovaná."

Ezechiel také vidí, že ta věc je vybavena i křídly. Což je v celkem pořádku; křídla mají ptáci, proto jsou spojena s nebem. A tak je mají také andělé a disponují jimi i bohové mnoha náboženství. Křídla ke zjevení "slávy Boží" rozhodně patří. Jenže náš prorok se v zápětí se pokouší o jejich přesnější popis. Stejně jako v případě "zvířat" a jejich "nohou" totiž i tentokrát vidí, že křídla, která má před sebou, jsou nějaká divná.

"Spojena byla křídla jejich jedno s druhým. Neobracela se, když šla, jedno každé přímo na svou stranu šlo..."

Zdánlivě to nedává smysl - dokud si neuvědomíme, že Ezechiel žil v době, která disponovala jen tou nejprimitivnější technikou a tomu odpovídal i její slovník. Pochopitelně nemá výraz pro něco, co funguje jako křídlo, jenže to nemává, ale točí se to pořád jedním směrem - ano, jako vrtule! "Jedno každé přímo na svou stranu šlo..." A ještě k tomu dodává: "I slyšel jsem zvuk křídel jako zvuk vod mnohých, zvuk hluku jako hluk vojska." To křídla ptáků opravdu nedělají - zato na startující vrtulník se to docela dobře hodí.

 

Duch kol a hlas z kokpitu

V Ezechielově líčení "slávy Boží" je takových podivných detailů mnohem víc. Tvrdí například, že pod "křídly" byly jakési ruce (manipulátory? ), že objekt měl "podobenství uhlí řezavého, na pohledění jako pochodně... a ten oheň měl blesk a z téhož ohně vycházelo blýskání."

ezek5

 

obr: "Biblický přistávací modul" podle  ing. Blumricha. mimozemšťany trochu podceňuje


 

Dokonce popisuje něco jako průhledný kryt kabiny: "...podobenství křišťálu roztaženého nad hlavami jejich svrchu... Na obloze, kteráž byla nad hlavou jejich, bylo podobenství trůnu, na pohledění jak kámen safírový a nad podobenstvím trůnu na něm svrchu na pohled jako tvárnost člověka... A padl jsem na tvář a slyšel hlas mluvícího."

Není tak těžké si pod tím představit kokpit se sedačkou pilota v němž někdo sedí. A nebo třeba jen trup na dálku ovládaného přistávacího modulu vybavený projekčním zařízení, které pověrčivému pozemšťanovi servíruje Boha podle jeho představ, protože skutečnou podobu konstruktérů sondy by neunesl?

A nebo něco úplně jiného, protože v Ezechielově líčení jsou i věci, kterým je těžko rozumět. Týká se to především vztahu mezi objektem a vůlí, která ho ovládala: "Kdekoliv chtěl Duch, aby šla, tam šla; kde Duch chtěl jíti, i kola vznášela se naproti nim, nebo duch zvířat byl v kolách."

Nejasný je také účel a smysl těchto kol: "Na čtyři strany své jíti majíce, chodila a neuchylovala se, když šla. A loukoti své, i vysokost měla, že hrůza z nich šla, a šínové jejich vůkol všech čtyř kol byly plné očí. Když pak chodila zvířata, chodila kola podél nich, a když se vznášela zvířata vzhůru od země, vznášela se i kola."

 

Biblický patent inženýra Blumricha

Americký inženýr a bývalý zaměstnanec kosmické agentury NASA Josef Blumrich (1913-2002) vydal roku 1974 knihu "Ezechielovy kosmické lodi" (The Spaceships of Ezekhiel), v níž se snažil biblické líčení převést do pojmů moderní techniky. Při té příležitosti vysvětlil i podstatu podivných kol. Tvrdil, že jejich obruče (pneumatiky) se skládaly z oddělených segmentů, které se mohly samostatně otáčet. Díky tomu se kolo nemuselo jen kutálet dopředu, ale v případě potřeby se mohlo také posunovat do stran.

Blumrich si toto řešení dokonce nechal patentovat - k velké radosti známého lovce mimozemšťanů Ericha von Dänikena, který pak jeho teorii šířil ve svých knihách. Patent se ale neujal: pan Ezechiel by sice s takovým vozem snadno zaparkoval, o to hůř by se mu ale jezdilo na normálních silnicích.

Josef Blumrich měl i vysvětlení pro závěrečnou část Knihy Ezechiel. To, co bláhoví věřící dosud považovali za návod na stavbu nového chrámu, byly podle něj pokyny k vybudování přistávací rampy pro kosmickou loď vybavenou jeho koly.

Blumrichova teorie trpí problémem většiny hypotéz o návštěvě mimozemšťanů v dávné minulosti: předpokládá u nich stejně nedokonalou techniku jako je naše. Dnes, o 40 let později bychom Ezechielovo zjevení asi přirovnali spíš k vrtulníku se čtyřmi rotory, které se prodávají také jako vysílačkou řízené hračky. Nebo k systému dvou spolupracujících průzkumných robotů, z jichž jeden létá a druhý se pohybuje po zemi, jejichž vývojem se zabývá americká armáda. Nebo k přistání sondy podobné roveru Curiosity, který nedávno dorazil na Mars.

Ve skutečnosti víme jistě jen jedno: dva a půl tisíce let měli Židé a později i křesťané na očích popis něčeho velmi podivného, aniž by v tom dokázali vidět víc než jen pouhý zázrak. Naše technická civilizace umožňuje jiný pohled - ale opět jen na úrovni svých aktuálních znalostí. Kdo ví, jaké podivnosti kolem nás existují, aniž bychom byli schopni je rozpoznat.

Jan A. Novák
Psáno pro Hospodářské noviny - Víkend

 

 


Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Ze stejného soudku

 
Joomla Template Tutorial: by JoomlaShack