Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Pocta Erichu von Dänikenovi

danik1Ericha von Dänikena asi není třeba představovat - jeho jméno se už před několika desítkami let stalo synonymem pro hledání mimozemských civilizací. On sám ale svou činnost nazývá archeoastronautikou: vědou hledající památky po dávných návštěvách z kosmu. Vytrvalost a neúnavnost, s níž jí provozuje, z něj udělala jeden ze symbolů současné doby. Dnes (14. dubna 2015) se dožívá 80. let.

 

Däniken je cosi jako kosmická Agatha Christie, která učinila pachatele z mimozemských astronautů a Hercula Poirota sama ze sebe. I kdyby se někdejší návštěvníci z nebe snažili své stopy zamaskovat sebedůkladněji, před jasnozřivostí někdejšího hoteliéra a vědeckého samouka nemají šanci - a čtenář také ne. Däniken je ve své buldočí touze po jejich odhalení tak urputný, že asi nikoho nenechá lhostejným: při vyslovení jeho jména jedni souhlasně kývají, jiní se pošklebují, ale nikdo se nezeptá "Kdo to je?".

 

Invaze z kosmu

V současnosti je jméno "Däniken" nejen pojmem, který netřeba vysvětlovat a "dänikenovština" nadávkou, kterou akademičtí učenci dokáží vyplivnout s neopakovatelným pohrdáním. Je také cosi jako dobře vydělávající značkou, která vydavatelům a producentům zajišťuje stabilní zisky.

danik2

 

 

obr: Erich von Däniken v Praze po přednášce podepisuje knihy svým fanouškům

Foto: Jan A. Novák

 

 

Kromě toho se dá říci, že Däniken je zakladatelem nového literárního směru, kterému se dnes říká spekulativní literatura. Zmohl se nejen na vlastní světový klub obdivovatelů a nezištných pomocníků v podobě Archeoastronautické společnosti, ale dokonce i na jakýsi mimozemský Disneyland - park, v němž se zábava snoubí s poučením a především s oslavou autora a jeho teorií.

Erich von Däniken je v současnosti patrně jediným německy píšícím spisovatelem, který o sobě právem může říci, že je autorem opravdu světových bestsellerů. Má na svědomí více než dvě desítky titulů, které byly přeloženy do přibližně třiceti jazyků a dosáhly celkového nákladu okolo šedesát miliónů výtisků.

Jen samotné Vzpomínky na budoucnost (jeho první bestseller) se prodaly ve více než třech milionech exemplářích. A zájem čtenářů neochabuje, takže každým rokem tato čísla naskakují - dokonce i přesto, že se mezi tím objevila celá řada jeho napodobitelů, kteří mu vydatně konkurují a že akademická obec pro něj stále má jen posměch.

Nevadí dokonce ani to, že pátrání trvá už téměř půl století a kosmický Hercule Poirot se k definitivnímu usvědčení pachatelů stále ještě ani nepřiblížil.

 

Hoteliér z katolického semináře

Erich von Däniken se narodil 14. dubna 1935 ve švýcarském Zofingenu v přísně katolické rodině. V tomto duchu se nesla nejen jeho výchova, ale i vyšší vzdělání - šest let prožil na katolické internátní škole. Dodnes je tento vliv při četbě Dänikenových děl patrný. Nejen častými pasážemi týkajícími se "kosmonautických" témat v Bibli a jeho důkladnými znalostmi křesťanské problematiky, ale především obratným a poněkud účelovým způsobem argumentace, který mimoděk připomene postavy slavných jezuitských kazatelů.

danik5

 

 

obr: Erich von Däniken v akci. Na rozdíl od mnoha jiných autorů spekulativní literaturu, to o čem píše, většinou opravdu viděl na vlastní oči

 

 

Původně Däniken pracoval v pohostinství - a pohrdlivé přízvisko "švýcarský hoteliér" si jeho odpůrci často nedokáží odpustit ani po desítkách let jeho literární a badatelské činnosti. Dopustil se totiž hned několika hříchů, které "skutečná věda" neodpouští: ač neprošel stupni vědeckých hodností a vědou se ani neživil, dovolil si vznést provokativní hypotézu - a vzápětí ji začal i sám neúnavně obhajovat.

Chtě nechtě patří do stejné kategorie jako objevitel Tróje Heinrich Schliemann, plavec na papyrových vorech Thor Heyerdahl a další samorostlí badatelé, kteří se neobracejí k vědeckým kapacitám, ale rovnou k širokému publiku. První je za to nenávidí, druzí milují.

Dänikenova první kniha Vzpomínky na budoucnost vyšla v 60. letech a měla okamžitý mezinárodní úspěch. V době, kdy se lidé chystali k prvním velkým výpravám do vesmíru, tvrdila, že kdysi už jiní astronauté navštívili nás. V knize byla pro toto tvrzení nabídnuta celá řada věrohodně znějících argumentů.

Ale nejen to. Přestože údajné stopy po jejich existenci jsou roztroušené po celé planetě, autor většinu z popisovaných lokalit skutečně navštívil a záhady si vlastnoručně ohmatal. Knize to dodalo na přesvědčivosti, autorovi tento nebývale důkladný přístup k tématu ovšem zpočátku přinesl nemalé finanční problémy, kvůli kterým na něj jeden čas dokonce tvrdě dopadla ruka finančního úřadu. Dänikenovi odpůrci tak získali další argument: je to kriminálník...

 

0-zivves

- - - - - - - - - - - - - - - - - - -

TIP:

Víc o pátrání po mimozemšťanech a hledání mimozemských civilizací najdete v knize Život ve vesmíru, kterou vydalo nakladatelství Daranus

- - - - - - - - - - - - - - - - - - -

 

 

Krátce po knize Vzpomínky na budoucnost následoval i stejnojmenný film - se stejným úspěchem. Filmové Vzpomínky na budoucnost oběhly svět a plnily přitom kina často s lepším efektem než snímky obsazené slavnými filmovými hvězdami - navzdory tomu, že hlavními hrdiny byly povětšinou staré kameny a nesrozumitelné čmáranice na skalách.

Nakonec se Däniken vzdal podnikání ve prospěch badatelské činnosti a nelitoval toho. Příjmy z honorářů mu financovaly další výzkumné cesty, na jejichž základě vznikly nové knihy. Kromě toho je vůdčí postavou Archeoastronautické společnosti, která mu poskytuje jakési logistické zázemí: velké množství převážně dobrovolných aktivistů po celém světě sbírá informace, navazuje kontakty a pomáhá při přípravě výprav.

Vedle nadšení řadových čtenářů vyvolaly Vzpomínky na budoucnost také neméně spontánní odsouzení u odborníků. Ve vědeckých kruzích se jeho jméno stalo symbolem amatérismu, diletantství a bezmála i záměrného podvodu. I to ale Dänikenovi spíše prospělo: zájem čtenářů ještě vzrostl.

 

Vzpomínky - na co vlastně?

Popravdě řečeno, i bez zaujatosti (která v mnoha těchto odsudcích rozhodně nechybí) není nijak těžké v knize najít nelogická tvrzení či účelovou manipulaci s fakty. Paradoxně nějvětší vadou na kráse je však sama Dänikenova základní metoda: hledání paralel mezi soudobou technikou a údajnými stopami po mimozemšťanech. Sotva lze totiž předpokládat, že civilizace, která překonala mezihvězdné vzdálenosti, by používala zařízení na úrovni 20. století.

danik6

 

 

obr: Erich von Däniken zkoumá záhadné koleje na Maltě. S mnoha jeho závěry lze nesouhlasit, mnohé jeho námitky vůči "oficiálním" hypotézám však jsou oprávněné. A k zájmu o vědu patrně přitáhl víc lidí, než mnozí skuteční vědci

 

 

I o Dänikenových přesvědčovacích metodách by se často dalo s úspěchem pochybovat. Většinou jde o směs nově seřazených faktů vytržených ze starých souvislostí proložených otázkami s jedinou možnou odpovědí a sžíravým posměchem vůči argumentům protivníka. Když jej čtete, nemůžete s ním nesouhlasit, protože vám k tomu prostě nedá prostor. Teprve, když knihu zavřete a vymaníte se z jejího vlivu, dojde vám, že existují i jiné možnosti vysvětlení...

Kromě toho Däniken ve své víře v mimozemšťany nebyl ani příliš originální. Měl celou řadu předchůdců (mimo jiné také ve východním bloku), z nichž mnozí přinášeli propracovanější teorie, intelektuálnější přístup a lépe sladěné argumenty. Švýcarskému samoukovi ovšem přálo štěstí - právě vrcholily závody o vesmír a on byl ve správný čas na správném místě.

Zdánlivé nedostatky Vzpomínek na budoucnost jsou ale ve skutečnosti jejich největší silou. Právě robusnost a jednoduchá přímočarost argumentů z Dänikena udělala prvního a nejslavnějšího v dlouhé řadě lovců záhad. Jeho přístup k odhalení pravdy nejspíš nepovede (na to je v něm příliš mnoho "jezuitské" účelovosti), podařilo se mu ale něco možná ještě důležitějšího - přesvědčit neodbornou veřejnost, že možná nejsme ve vesmíru sami. Ani celé stohy vědeckých článků na stejné téma by to nedokázaly tak dobře jako tato tenká knížka.

Paradoxně také dodávají sílu Dänikenovým argumentům i jeho vědečtí odpůrci. Jejich "vysvětlení" těžko vysvětlitelných skutečností občas působí přinejmenším stejně nevěrohodně. A hlavně: jsou mnohem méně čtivé...

V označování Dänikena ze strany oficiální vědy za podvodníka a pavědce je mnoho iracionálního a nespravedlivého. Na rozdíl od jiných záhadologů autor Vzpomínek na budoucnost nikdy neupadl do mysticismu, tmářství a pohrdání racionalitou, přestože je to dnes komerčně velmi úspěšné. Vždy se snažil své argumenty podepírat poznatky přírodních věd a neváhal si k tomu pracně nastudovat potřebné vědomosti nebo se zeptat odborníků. I kdyby se zásadně mýlil v hlavním záměru svých knih, rozhodně nelze říci, že by četba byla ztraceným časem. Málokterý "skutečný vědec" udělal pro popularizaci historie, archeologie, astronomie a některých dalších přírodních věd mezi nejširší veřejností tolik, co "švýcarský diletant". Jeho knihy čtou i ti, kteří by po populárně naučné literatuře nikdy nesáhli a - co je snad ještě důležitější - najdou v nich pohled na svět, který je v zásadě racionalistický, vědecký a v dobrém slova smyslu materialistický.

Mnoho svých knih Däniken také opatřil literárními odkazy a citacemi, takže čtenář má možnost si jeho tvrzení alespoň do určité míry ověřovat. To rozhodně není přístup, který by nasvědčoval snaze po rychlém zisku a laciné popularitě. Především však může tento autor bez výčitek svědomí citovat sám sebe - jen málokterý badatel si dal tolik práce a vynaložil z vlastní kapsy tolik prostředků, aby věci, o nichž píše, skutečně poznal na vlastní oči. Ač mu to málokdo přizná, i on má svou nemalou zásluhu na tom, že z hledání mimozemských civilizací se za poslední desetiletí stal významný a uznávaný vědecký obor.

Po veleúspěšných Vzpomínkách na budoucnost Däniken vydal celou řadu dalších knih na stejné téma, z nichž většina vyšla i u nás. Přinášejí některá nová svědectví, autor se také částečně poučil z kritik a snaží se své teorie propracovávat jemněji. Žádná těchto knih už ale nepřekročila rámec a význam Vzpomínek. Ani nemohla - k dispozici jsou stále jen nepřímé a spekulativní argumenty, avšak žádný hmatatelný a zcela jednoznačný důkaz.

Zdá se však, že to nevadí. Přestože zejména v posledních letech se už Däniken poněkud opakuje a mnoho nového nepřináší, u čtenářů má stále úspěch. Hledání mimozemských civilizací je v samých začátcích a teprve vzdálená budoucnost ukáže, zda měl nebo neměl pravdu. Už dnes mu ale vděčíme za příjemné poznání, že v našem světě stále ještě zbývá dost záhad ke zkoumání - nebo aspoň k mrazení v zádech.

 

Jan A. Novák

 

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Ze stejného soudku

 
Joomla Template Tutorial: by JoomlaShack