Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Nikola Tesla a tunguzská exploze

tt0Nikola Tesla ovlivnil náš život mnohem víc než jakýkoliv jiný vynálezce: vymyslel střídavý proud, třífázový systém a většinu moderních elektrických točivých strojů Je také skutečným autorem mnoha zásadních vynálezů připisovaných jiným (bezdrátový přenos, rentgen atd.). Mnohé jeho vynálezy představují záhadu dodnes. byl podivnou postavou s nadlidskými schopnostmi a nechybí ani názor, že měl prsty v explozi, která roku 1908 zpustošila velký kus Sibiře – tzv. tunguzské události.

 

 

 

 

S hypotézou o Teslově účasti na tunguzské události poprvé přišel historik vědy Oliver Nichelson z Utahu - kupodivu teprve roku 1994, přestože se tou dobou mohlo zdát, že k případu už nejde nic nového vymyslet. Hypotéz o příčin exploze už totiž existovala nejméně stovka,

Záhadným vynálezcem se Nichelson velmi intenzívně zabýval už od ukončení svých studií na Harvard University v 70. letech minulého století, a tak se orientuje ve spletitém labyrintu Teslových vynálezů jako málokdo.

Nichelson si byl také plně vědom rizik, které mu jeho hypotéza přináší: "Spojení Tesly s tunguzskou událostí je nebezpečně blízko spekulativním teoriím o návštěvách cizích astronautů. Nicméně historická fakta naznačují, že je to přinejmenším možné."

tt1Nichelson vychází z toho, že už roku 1899 se Tesla na své výzkumné stanici v Colorado Springs zabýval pokusy s přenosem energie na dálku. Vedlejší efekty, které přitom vznikaly, děsily místní obyvatele na vzdálenost desítek mil.

Vše nasvědčuje tomu, že vynálezce ve své laboratoři mimo jiné vyráběl i kulové blesky - fenomén, se kterým si věda dodnes neví rady.

 

obr: Oliver Nichelson, autor hypotézy tvrdící, že za tunguzskou explozí byl nějaký experiment Nikoly Tesly. Pokud roku 1908 žil na Zemi člověk, který mohl něco takového způsobit, byl to právě jen dodnes nepochopený génius Nikola Tesla

 

 

Po návratu do New Yorku Tesla vybudoval na Long Islandu ještě větší pokusné zařízení, o jehož skutečném účelu se odborníci dodnes jen dohadují. Jisté je, že jeho futuristická stanice Wardenclyffe disponovala na tehdejší dobu obrovským energetickým výkonem.

Ve stejné době se Tesla také opakovaně nechal slyšet, že disponuje technologií, která dokáže na dálku zničit jakékoliv místo zeměkoule.

Některá z těchto prohlášení vyslovil právě před tunguzskou událostí. "To není sen," řekl například novináři z New York Times 21. dubna 1908. "Už teď můžeme postavit bezdrátové stanice, které dokáží zničit jakékoliv místo na naší planetě a přitom neohrozí obyvatelstvo jiných oblastí."

Opravdu jenom bluffoval?

 

Demonstrace síly

Tesla tehdy neprožíval právě šťastné roky. Krátce předtím ho opustili mecenáši a on se dostal do finační tísně. Veřejnost přijímala jeho prohlášení jako bláboly pološíleného podivína. Oliver Nichelson proto dospěl k závěru, že vynálezce tehdy nezbytně potřeboval efektní demonstraci svých schopností. "Roku 1908 celý svět napjatě sledoval přípravy admirála Pearyho na dosažení severního pólu," říká historik vědy z Utahu. "Pokud chtěl Tesla na sebe výrazně upozornit, pak toto byla skvělá příležitost."

Podle Nichelsona chtěl vynálezce pomocí vysílače Wardenclyffe předvést Pearyho expedici na polární obloze divadlo, které by nešlo přehlédnout. Nemuselo to ale být jen neškodné představení na způsob nějaké vylepšené polární záře, ještě větší efekt by přineslo polární moře zbavené ledu, nebo jiné ničivé úkazy.

tt3"Mohl by se Tesla, který byl v jádru pacifista, jenž se příčilo každé násilí, pro něco takového rozhodnout?" ptá se Nichelson. A sám si odpovídá, že mohl. Především proto, že chtěl experiment provést tak, aby nikomu neublížil. Nesmíme ale zapomínat ani na to, že byl v zoufalé finanční situaci. A že ničivým vynálezům, které byly přímo určené pro válku (samozřejmě spravedlivou, obrannou a ve svém důsledku vedoucím k věčnému míru - jak ostatně tvrdí autoři všech vynálezů zkázy) se rozhodně nevyhýbal.

 

obr: Nikola Tesla 

 

 

Buď jak buď, efekty způsobené v polárních krajinách by se pak objevily v každém líčení Pearyho objevitelské cesty - a Tesla by se doznáním svého autorství stal součástí mediálně sledovaného podniku. Průmyslníci i vojáci by uvěřili v jeho schopnosti a on by opět měl dost prostředků k práci, která byla hlavním, ne-li jediným smyslem jeho života.

Jenže došlo k nějaké chybě a efekt se projevil o pár tisíc kilometrů dál. A navíc měl nečekaně ničivou podobu. "Severní pól leží velmi blízko linie spojující Long Island a oblast v povodí Tunguzsky," vysvětluje Nichelson. "Spojnice také těsně míjí Ellesmere Island, kde Pearyho výprava přezimovala před cestou na sever."

Oliver Nichelson svou teorii celkem přesvědčivě dokládá mnoha citacemi Teslových výroků pro tisk, časovým řazením jeho vynálezů i psychologickým rozborem motivace k takovému činu. Upozorňuje také na stejné nesrovnalosti, které uvádějí i příznivci tektonického původu tunguzské události: především světelné a geomagnetické úkazy, které jevu předcházely. Zminuje i pozorování profesora Webera z Kielu - záhadné výchylky kompasové střelky, které se opakovaly vždy ve stejnou dobu několik dní před explozí. Důvěryhodně znějí i jeho argumenty dokazující, že principy mnoha Teslových vynálezů byly později špatně pochopeny, takže snaha o napodobení nemohla mít úspěch. Jinak řečeno: geniální vynálezce podle něj opravdu disponoval nástroji k rozkolísání zemského magnetického pole a k vyvolání obrovské exploze na druhém konci světa.

Přesto jsou v této hypotéze některé logické trhliny, spočívající především v časovém řazení událostí. První problém představuje skutečnost, že tunguzská událost a Pearyho expedice se těsně míjejí v čase: Peary vyplul z New Yorku teprve 6. července 1908, tedy týden po explozi nad Sibiří. A na pólu stanul až 7. dubna následujícího roku. Mimochodem, podle mnoha autorů tam vůbec nebyl, protože v jeho líčení cesty jsou značné rozpory...

Časový posun by snad bylo možné vysvětlit tím, že Tesla si experiment zkoušel už před Pearyho výpravou jaksi nanečisto. Když pak viděl, že ničivou sílu nedokáže zkrotit, rezignoval na demonstraci a zůstal pouze u tiskových prohlášení. Stejně dobře možné ale je, že vynález pak vyzkoušel i v průběhu expedice, ale Peary efekt nezaznamenal, protože na polu opravdu nebyl.

Jenže je tu další nesrovnalost - a mnohem podstatnější. Stanice Wardenclyffe sice byla přinejmenším částečně provozuschopná už roku 1902, jenomže hned v roce 1903 se od Tesly odvrátil jeho tehdy největší mecenáš J. P. Morgan. Vynálezce od té doby neměl na mzdy dělníků a dokonce ani na uhlí pro své generátory. S pravděpodobností blízkou jistotě proto můžeme tvrdit, že stanici Wardenclyffe pro jakýkoliv rozsáhlejší experiment v roce 1908 využít nemohl, přestože tehdy ještě stála a k jejímu spuštění chyběly jen peníze.

Nelze ale přehlédnout, že vady na kráse Nichelsonovy hypotézy jsou spíše kosmetické povahy. Dobrá, Tesla možná nezpůsobil sibiřský výbuch tím, že 30. června 1908 uvedl do provozu záhadnou vysílací věž na Long Islandu. Podstatná otázka ale zní jinak: mohl vůbec něco takového udělat? Snaha najít odpověď nás přivede k jeho dřívějším experimentům v Colorado Springs v roce 1899, v nichž je skutečně mnoho podivného a dokonce nechybí ani nějaký ten mimozemšťan.

 

Z jiného světa

Z první fáze Teslovy činnosti pochází řada praktických vynálezů, které zcela změnily svět. K nejvýznamnějším patří třífázový proud a elektromotory s točivým magnetickým polem. Další oblastí, kde jeho působení zanechalo nesmazatelné stopy, bylo bezdrátové spojení. Jím vynalezený systém vysílání byl od samého začátku perspektivnější než systém jeho konkurentů, což jim ovšem nijak nezabránilo si jej přivlastnit. Teslu to snad ani příliš nevzrušilo. Co byl jeden, dva, deset ukradených vynálezů proti tisícům nápadů, které se mu ustavičně líhly v hlavě! Bezdrátový přenos energie na velké vzdálenosti. Dálkově řízená plavidla. Bezdrátový přenos obrazů a dokumentů. Paprsky smrti...

- - - - - - - - - - - 

UPOZORNĚNÍ: Text je zkrácenou ukázkou z knihy Tunguzský meteorit - záhada na víc než jedno století. Knihu si můžete objednat a adrese Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

- - - - - - - - - - -

Na své okolí působil Tesla dojmem, že přišel z jiného světa. Chrlil vodopády neuvěřitelných nápadů, které jeho současníci chápali jen ztěží, nebo vůbec ne. Zpočátku ještě dovedl s pomocí vlivných přátel svých patentů i využít a tu a tam býval dost bohatý, vždy ovšem vzápětí všechno jmění opět vrhl do dalších pokusů stále nepochopitelnějších a stále odtrženějších od praktických potřeb. Později, přes neustálý nedostatek prostředků, už přímo odmítal jakékoliv zakázky, které slibovaly zisk.

Samy zdroje Teslovy horečné posedlosti vynalézat mají trochu temné pozadí. Obvykle vysvětloval svůj poustevnický život prokládaný záchvaty divoké pracovitosti potřebou odhalovat tajemství přírody a předávat je lidstvu. Tak to lidé chtěli slyšet a Tesla to věděl. Ale ve vzácných chvílích sdílnosti vypravoval o děsivých vidinách, které ho pronásledovaly od dětství, o světélkujících obludách v temné podmořské říši, které přicházely nejen ve spánku, ale i za bílého dne. To proti nim musel s největším vypětím vůle vymýšlet stroje a zařízení, jimiž je od sebe zaháněl.

Pro ostatní lidi byl naprostou záhadou. Většinu svého života vypadal stejně starý a navzdory životu plného vypětí se dožil 86 let. Vše prováděl tolikrát, aby číslo bylo dělitelné třemi, objem každého sousta si vypočítával, měl panický strach z baktérií. Podle vlastních tvrzení disponoval jasnovidnými schopnostmi, dokázal vidět ve tmě a snížit puls na pár tepů za minutu. Stroj si uměl bez papíru a tužky v duchu nejen navrhnout, ale poznat i jak bude fungovat - zcela jasně prý viděl zda běží pravidelně, či zda je ještě něco třeba vylepšit. I slabé zvuky slyšel přes několik zdí...

 

Blesky nad Colorado Springs

V květnu 1899 pak přesunul své aktivity do hor poblíž Colorado Springs. Tady uprostřed pusté náhorní planiny, v nadmořské výšce bezmála dvou tisíc metrů začal budovat komplex, kterému dominovala vysoká věž s velkou mosaznou koulí na špici. Podle některých autorů nemusí být náhoda, že lokalita ležící v nadmořské výšce převyšující českou nejvyšší horu Sněžku se vyznačuje - podobně jako epicentrum tunguzské exploze - výraznou geomagnetickou anomálií. Dnes v Colorado Springs sídlí nejen mnohé firmy z oblasti hi-tech podnikání, ala také řídící centrum satelitního navigačního systému GPS a velitelství kosmické obrany NORAD.

tt5Po příchodu do Colorado Springs Tesla tvrdil, že jeho cílem je uskutečnit vysílání na Světovou výstavu v Paříži. Vše ale naznačuje, že brzy tu jeho pozornost upoutalo něco úplně jiného. Když vysílač pracoval, objevovaly se na hromosvodech budov v okruhu desítek kilometrů blesky a ohnivé oblouky. Elektřina sršela z hran a hrotů všech kovových předmětů a na prérii se plašili koně, protože mezi konci jejich podkov přeskakovaly jiskry.

 

 

obr: Teslova obrovská vysílací věž ve Wardenclyffe na Long Islandu. Co všechnu s ní chtěl Tesla doopravdy podnikat, není příliš jasné. Stavbu zlikvidovala během první světové války americká armáda kvůli obavám ze špionáže

 

Drobné blesky se objevovaly i ve šlépějích chodců a lidé se brzy naučili obcházet stanici v uctivé vzdálenosti. Ale vytrvalému ohlušujícímu hřmění, které se nad věží ozývalo, stejně neunikli - bylo jej slyšet na vzdálenost mnoha kilometrů. Za nocí ožívalo nebe nad pustou náhorní planinou barevnými elektrickými obrazci připomínajícími polární záři protkanou ohňostroji jisker a blesků. Jednoho dne odkudsi přiletělo velké hejno motýlů a vytvořilo nad anténou divoce rotující vír...

Asi nikdy se už nedozvíme, co všechno vlastně Tesla v coloradské pustině dělal. Má se za to, že tehdy mezi jeho zájmy převládl především bezdrátový přenos energie na velké vzdálenosti - ale asi nejen to. Zkoumal elektromagnetické vyzařování bouřkových blesků, elektrické pole Země a vlastnosti atmosféry, správně usoudil, že ve velké výšce se nachází elektricky vodivá vrstva (dnes jí říkáme ionosféra), která společně se Zemí tvoří gigantický transformátor. Sledoval rezonanční vlastnosti tohoto systému a zabýval se vlnami o nízkých kmitočtech.

Zjistil (a o mnoho desetiletí později to vědci potvrdili), že resonanční frekvence naší planety je asi 8 Hz. Zdá se, že měl představu jak tento "planetární kondenzátor" pomocí správně zvolených oscilací rozvibrovat, což by umožnilo odebírat energii kdekoliv na světě.

Někteří autoři tvrdí, že oscilace produkované v Colorado Springs, mohly mít ničivý účinek na protilehlém bodu planety, kterým naštěstí byla oceánská pustina.

Údajně se zabýval také myšlenkou vytvářet jakési stojaté vlnění, které by se pustošivě projevilo jen v určitém libovolně zvoleném místě, zatímco okolí by zůstalo naprosto netknuté. Nechal se v tisku dokonce slyšet, že pomocí oscilací by nebyl takový problém roztříštit celou Zeměkouli. Je souvislost tohoto podivného člověka s tunguzskou událostí opravdu nemožná?

Jan A. Novák

tt6

 

obr: Svět podle Nikoly Tesly

Dobová ilustrace z časopisu

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Ze stejného soudku

 
Joomla Templates at JoomlaShack