Novákoviny

    Pokračujeme čtvrtým dílem našeho seriálu o nejasnostech týkajících se tzv. tunguzského meteoritu - podivného výbuchu, k němuž došlo před 102 lety nad Sibiří. Dnes si všimneme záhadné geomagnetické bouře, která jej doprovázela a měla všechny charakteristiky jevů pozorovaných při pokusných explozích termojaderných bomb. Nevynecháme ani svědectví o zemětřesení, k němuž tehdy došlo. Text je ukázkou z knihy Tunguzský meteorit - záhada na víc než jedno století.

Geomagnetická bouře

30. června 1908, Irkutsk, geomagnetická observatoř, vzdálenost od epicentra: 970 km

     Poprvé zaznamenal rozkolísání geomagnetického pole Země německý profesor Weber už několik dní před tunguzskou událostí. Po výbuchu se objevují znovu - a opět je zaznamenává jediná observatoř na světě. Tentokrát ovšem nikoliv v německém Kielu, ale v Rusku: dva atypické záznamy změn geomagnetického pole pocházející z 30. června 1908 byly v archivech Irkutské geofyzikální observatoře. Výkyvy začaly až několik minut po explozi a trvaly bezmála pět hodin.

    Šlo o jev, jaký věda neznala. Teprve v 50. letech 20. století se podobné výkyvy objevily znovu: Genadij F. Plechanov a geofyzik Alexandr F. Kovalevskij ze Sibiřské univerzity v Tomsku roku 1960 doložili, že výkyvy z června 1908 se nápadně podobají geomagnetickým anomáliím po pokusných explozích termojaderných bomb. S jediným rozdílem. Zatímco anomálie po testech nejsilnějších termonukleárních náloží netrvají déle než deset minut, po tunguzské události se geomagnetické pole uklidňovalo několik hodin...

obr: Geomagnetická bouře, k níž došlo při výbuchu, měla stejné charakteristiky jako doprovodné jevy termonukleárních explozí 

   Okamžitě po explozi se také prudce změnila meteorologická situace v celé oblasti. Do té doby stabilní tlaková výše se téměř naráz změnila v tlakovou níži a výrazně pěkné počasí přešlo do extrémní nepohody. Meteorologické stanice zaznamenaly neobvykle silné větrné bouře po celé Sibiři. Ať už nad ní explodovalo cokoliv, dokázalo to dlouhodobě destabilizovat počasí na obrovském území. Barografy meteorologických stanic po celém světě zaznamenaly, že tlaková vlna oběhla Zemi dokonce třikrát.

    Záhadné zemětřesení

    Po výbuchu následovalo silné zemětřesení, zaregistrované mnoha seizmografy na celé planetě. Křivky na papírových pásech přesně ukazují okamžik, kdy k explozi došlo:

 0 hodin, 13 minut, 35 vteřin světového času

    Síla je obvykle odhadována na stupeň 5 Richterovy škály. Podle tabulek by to znamenalo, že v epicentru může „poškodit méně odolné stavby“. Ovšem uplatňovat měřítka klasického zemětřesení na tunguzskou událost zřejmě není to pravé – zde se zřejmě v malé oblasti epicentra rozpoutalo skutečné peklo. Navíc většina zemětřesení trvá sotva minuty, nanejvýš se otřesy vracejí v sériích. Také záchvěvy země po umělých explozích, například jaderných testech, nikdy netrvají dlouho. Naproti tomu skutečné projevy doprovázející tunguzskou událost byly dost podivné.

    Na lokalitě Žijimygytskij Stan vzdálené od místa exploze přes 1000 kilometrů trvalo chvění země od osmi hodin ráno celých dvacet minut. Na poštovní stanici Trojnaja Guba ležící přibližně stejně daleko svědkové zaznamenali vytrvalé podzemní dunění a na několika místech se v zemi objevily velké trhliny. Ještě ve vzdálenosti více než 500 kilometrů od výbuchu, v osadě Zolotoje Priisky otřes zdvihl ze země mračna prachu, koně poklesli do kolen a mezi lidmi vypukla panika. V již zmiňovaném Kirensku otřesy trvaly tři čtvrtě hodiny. Kansk vzdálený 635 kilometrů postihly dva silné otřesy s pětiminutovou přestávkou.

obr: V místě explze se rozpoutalo skutečné peklo

   O několik minut později následovalo ještě několik slabších záchvěvů. V Manzurce vzdálené 860 kilometrů se zemětřesení dokonce dostavilo s několikahodinovým zpožděním až okolo poledne. Nelze přitom nevzpomenout na svědectví z Mogy, kde světlo na obloze také viděli až několik hodin po ostatních svědcích.

    Analýza dostupných svědectví ukázala, že projevy zemětřesení dostatečně silné, aby je zaznamenali lidé, se po explozi plošně objevily na rozloze přibližně jednoho milionu čtverečních kilometrů. Jejich intenzita přitom byla překvapivě rovnoměrná.

Záznamy nejbližšího seizmografu, který se tehdy nacházel v Irkutsku (970 km od epicentra), dokonce vypovídají, že chvění země trvalo nepřetržitě půldruhé hodiny. Není znám žádný přirozený faktor, který by dokázal něco takového vyvolat. Někteří geologové to proto raději vysvětlují nedokonalostí tehdejších měřících přístrojů nebo chybnou interpretací záznamů. A to i navzdory výpovědím svědků.

    S tunguzskou událostí mohly souviset i další katastrofy té doby. Například už následující den 1. června došlo v dole Makarevskij nedaleko Taganrogu k mohutné podzemní explozi.

(pokračování)

Upozornění:

Tento text je ukázkou z knihy Tunguzský meteorit - záhada na víc než jedno století a při příležitosti nadcházejícího výročí záhadné události se tu postupně objeví i další úryvky. V knihkupectvích se kniha již nevyskytuje, lze ji ale objednat na adrese Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..  Podrobnější údaje o knize najdete po kliknutí na obrázek obálky na levé straně homepage Novákovin, nebo na www.tunguzskymeteorit.cz.

.

You have no rights to post comments