Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Česká zemětřesení - malá, ale záhadná

Těžký hřích praotce Čecha, který svůj kmen zavedl do krajiny bez moře, vyvažuje snad jen jediná polehčující okolnost: nejsou tu ani zemětřesení a sopky. Nedávné otřesy na Chebsku ale ukazují, že i v tomto bodě by svou volbu možná obhajoval s určitými problémy. Někteří vědci navíc připouštějí, že by tu mohla vzniknout i aktivní sopka.

 

"Ozvalo se dunění z hlubin, tupé rány, máte pocit, že padáte někam do hloubky... rozhodně nic příjemného," tak nějak by se asi daly shrnou výpovědi těch, kteří zažili poslední zemětřesení na Chebsku z první ruky.

"Když se třásla zem v pátek, byla jsem venku a necítila nic, ale najednou se s velkým křikem zvedla hejna ptáků v širokém okolí, " vypráví svědkyně na internetové diskusi o jednom z prvních větších otřesů zemětřesného roje, který začaly přístroje registrovat 6. října. Pak se to ale začalo stupňovat.

 Otřesy jak na běžícím pásu

První vyvrcholení přišlo o čtyři dny později během víkendu, kdy už například noční otřesy dokázaly vzbudit mnoho spících lidí. "Byl to velice silný otřes...Celou noc jsem pak nespala strachy...Jakoby pode mnou drnčela postel...Druhý otřes byl ještě silnější a to už se rozsvítila celá naše ulice..., " objevovalo se pak na webech.

Zatím největší intenzity dosáhla seismická aktivita 14. října. V okolí epicentra se projevovala drnčením skel v oknech nebo skleniček na stole, padáním předmětů z polic, vlněním vody v akváriích, dokonce nechyběl praskot v konstrukci domu. Většinu lidí ze všeho nejvíc vyděsilo temné dunění a rány z podzemí. Objevily se i trhliny ve zdech některých objektů, například v obci Šindelová nedaleko Kraslic.

"Zrovna jsem stál venku před domem a cítil to obrovské dunění, které se hnalo zespodu údolím směrem nahoru," řekl novinářům z Chebského deníku Rudolf Kovařík z Šindelové.

Chebský deník také vyzval čtenáře, aby mu posílali své pocity. "Teď v těch 10.08 to byla docela šlupka. Rána, že pode mnou nadskočila postel," napsal jeden z nich.

Ve Vojtanově, Dolním Žandově a dalších obcích úřady dokonce radily znepokojeným občanům, jak si mají připravit evakuační zavazadla. Záchvěvy země ale nezaznamenali lidé jen v oblasti epicentra. Ucítili je také v Praze, Ostravě a dalších městech, zejména ve vyšších patrech paneláků. Geofyzikální ústav Akademie věd ČR proto na svém webu (www.ig.cas.cz) vystavil takzvaný makroseismický dotazník, jehož prostřednictvím je možné své zážitky z těch dnů předat vědcům k dalšímu zpracování. Jsou tu také výstupy ze seismografů na několika stanicích v "přímém přenosu" - dobrá možnost, jak si ověřit, že se pod vámi země houpá v důsledku zemětřesení, nebo z jiných, povětšinou mnohem prozaičtějších příčin.

Současná série otřesů na Chebsku zatím dosáhla největšího magnituda 3,9, vědci ale nevylučují, že ještě není konec. Zdaleka to přitom není první a ani nejsilnější zemětřesení v této oblasti. V roce 1908 tu došlo k zatím nejsilnějšímu zemětřesení za dobu, kdy tu jsou prováděna vědecká měření: otřesy tehdy dosáhly magnituda (stupně Richterovy škály) 5.0. I série zemětřesení z přelomu let 1985/86 byla silnější než letošní, největší otřesy dosáhly magnituda 4,6. Epicentrum se nejčastěji nachází v okolí obce Nový Kostel.

 Probouzí se nová sopka?

Příčiny zemětřesení jsou dnes už bezpečně známé. Pevná zemská kůra je rozlámána na řadu desek, které plují na žhavotekutém magmatu jako ledové kry na vodě. Na některých místech se navzájem vzdalují (zde se tvoří nová kůra), jinde se naopak srážejí, lámou nebo podsouvají jedna pod druhou. A právě v takových oblastech se vyskytují zemětřesení nejčastěji. Tlak horninových masivů v místech zlomů a tektonických linií postupně narůstá, až se nahromaděné napětí uvolní prudkým otřesem - a na povrchu se hroutí domy a umírají lidé.

Jenže Česká republika na takové linii neleží - nejbližší je ve Středozemním moři, kde na ní také soptí všechny aktivní evropské vulkány. Pokud se tu vzácně vyskytne silnější zemětřesení běžného typu, pak jde jen o ozvěnu některé ze vzdálených katastrof. Jenže charakter zemětřesení, která se vyskytují na Chebsku, je úplně jiný, než u běžných tektonických otřesů. Vyskytují se zde ve formě zemětřesných rojů, tedy velkých sérií otřesů a jejich ohnisko leží na našem území přímo pod epicentrem v hloubce okolo 10 kilometrů. Už to samo osobě stačí na podezření, že se tu děje něco neobvyklého.

Podobné zemětřesné roje se vyskytují i na Islandu, v americké Yellowstone, na Havaji, v Itálii a na dalších místech světa. "Často se vyskytují v oblastech aktivního nebo doznívajícího vulkanismu," konstatují autoři práce "Západní Čechy - přírodní geodynamická laboratoř", z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Odborníci proto soudí, že i na Chebsku souvisejí s oslabením zemské kůry a magmatickou aktivitou. Nasvědčují tomu i tamní minerální prameny a vývěry sopečných plynů, především kysličníku uhličitého. V laikovi to okamžitě vyvolá otázku: znamenají chebská zemětřesení, že někde u Nového Kostela exploduje sopka? Jednou z možných odpovědí je, že nikoliv, protože jde spíš o dozvuky dávné sopečné činnosti. Nedaleko odtud se nachází známá Komorní Hůrka, která bývá často vydávána za nejmladší českou sopku, protože byla aktivní ještě před 300 tisíci lety. Ve skutečnosti ale tu je také menší a málo známá Železná Hůrka, soptící ještě mnohem později. Svojí první a poslední erupci si odbyla před asi před 150 tisíci lety, což je z geologického hlediska prakticky současnost. Stále ještě aktivní jsou bahenní sopky (mofety) v rezervaci Soos u Františkových lázní. Souvislost zemětřesných rojů s odeznívající vulkanickou aktivitou proto není vyloučená.

Jenže před několika lety přišli němečtí vědci s opačnou hypotézou: otřesy na Chebsku nejsou labutí písní posledních českých sopek, ale předzvěstí zrodu nového vulkánu. Roku 2005 vědci z Výzkumného ekologického centra Halle-Lipsko a z Geologického výzkumného centra Potsdam zveřejnili hypotézu, podle které zemětřesné roje signalizují, že se tu dere k povrchu žhavé magma. Tvrdí, že jejich analýzy vulkanických plynů v minerálních pramenech oblasti prováděné po dobu dvanácti let prokázala, že se změnily poměry v zastopení izotopů hélia.

"Takové hodnoty jsou jinak známy z aktivních sopek, jakou je například Etna," uvedla Karin Bräuerová z německého výzkumného týmu.

Hypotéza zazněla na mezinárodních vědeckých konferencích a objevila se v seriózních geologických sbornících. Ani ostatní geologové tuto možnost nevylučují, i když většinou dodávají, že na její potvrzení by bylo třeba provést detailnější výzkum. Přesto se na malý český Vesuv u Chebu nemusíme ani těšit, ani se ho bát. Pokud opravdu vznikne, tak to zřejmě nebude dřív než za pár set tisíc let.

Přílohy:

Svědectví kronik

- Velké otřesy země nastaly v roce 1038. Trvaly po celé tři dny a tři noci. Na Vyšehradě se tehdy zřítila věž Neklanka.

- Roku od narození Páně 1117, dne 3. ledna ve čtvrtek, již v nešporní hodinu, bylo veliké zemětřesení, mnohem však větší v krajinách lombardských. Neboť, jak jsme se doslechli z pověstí, mnoho stavení se tam sesulo, mnoho hradů pobořilo, mnoho chrámů a kaplí zřítilo i lidí bylo zasypáno.

- Toho dne, totiž 15. septembris, zemětřesení podruhé bylo a v noci potřikrát, pro ně stížností s hrouzou byly odevšad. Všeckom stoho oužasno bylo a v velikém strachu jsme postaveni byli, čeho jsme jak živi i předkové naši neokusili. Tak vyprávějí o velkém zemětřesení v Bechyni a okolí roku 1590 jihočeské kroniky.

- Roku 1763 postihlo silné zemětřesení Komárno na jihu Slovenska. Zahynulo 63 osob, mnoho staveb se zřítilo.

 

 Zemětřesné roje na Chebsku

1897 - listopad

1900 - červenec

1903 - únor až červenec

1908 - říjen až listopad

1911 - duben

1929 - květen

1936 - prosinec

1962 - září až říjen

1985-86 - prosinec až únor

2000 - září až prosinec

2008 - říjen

 

Stupnice síly zemětřesení

Ve zprávách se běžně uvádí velikost zemětřesení - ale podle různých stupnic, které bývají navzájem zaměňovány, nebo nejsou vůbec uvedeny.

Richterova stupnice charakterizuje energii zemětřesení. Pracuje s tzv. magnitudo, které je podle příslušné rovnice určováno ze záznamů měřících přístrojů. Protože jde o logaritmickou stupnici, nárůst magnituda o jednotku znamená 30x větší energii zemětřesení a nemá teoreticky žádnou horní hranici. Nejsilnější zaznamenané zemětřesení na Richterově stupnici mělo velikost 9,5 a bylo v roce 1960 v Chile. Největší česká zemětřesení dosahují 4,6 Richterovy stupnice.

Vedle toho existují stupnice charakterizující intenzitu zemětřesení, které porovnávají účinky jevu na povrchu na budovy, lidi a krajinu v daném místě. Podle této stupnice tedy může být u stejného zemětřesení na různých místech různá hodnota. U nás se používá dvanáctibodová stupnice MSK, v západních zemích Mercalliho stupnice.

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Ze stejného soudku

 
Joomla Templates: by JoomlaShack.com