Novákoviny

U té návštěvnice barcelonského akvária byste čekali spíš bombu omotanou kolem jejího poněkud plnoštíhlého těla, než zájem o oceánografii: typický černý hábit až na paty, bílý šátek utažený kolem snědé hlavy tak, aby hříšné myšlenky nevzbudil ani jeden vlas. Přesto pobíhala kolem skleněných stěn oddělujících atrapu podmořského sv?ta od diváků s náruživostí potrhlého profesora. Občas neváhala sprintovat proti směru pohyblivého chodníku, když nějaká vodní obluda zamířila tím směrem, a blesk jejího fotoaparátu se chvílemi ani nestačil nabíjet. Nakonec u pokladny skoupila všechnu literaturu o moři, kterou tam zrovna měli.

Když jsem se pak vrátil na univerzitní seminář o popularizaci vědy (European Forum of Science Journalism), zrovna tam vědec arabského původu přednášel o svém výzkumu Měsíce. Bohorovná otázka jednoho novináře "K čemu je to dobré? " ho očividně rozrušila. "K čemu byla dobrá Kolumbova cesta?," odpověděl zvýšeným hlasem. "V Číně a Indii se neptají, k čemu je to dobré! Cesta na Měsíc je prostě vzrušující dobrodružství, které spojuje lidi a dává životu smysl!"

Vzpomněl jsem si na ty příhody později při četbě studie ROISE (Relevance of Science Education), která sledovala zájem mladých lidí o studium exaktních věd v různých zemích. Výsledky byly šokující: čím nižší životní úroveň, tím větší zájem o přírodní a technické vědy - a naopak. Ve Velké Británii museli za posledních šest let uzavřít 80 oborů pro nedostatek studentů, a podobně je tomu i v dalších evropských zemích. Naproti tomu v Indii, Bangladéši nebo Ghaně po vědecké dráze touží i nadpoloviční část teenagerů. Richard Sykes z Imperial College London to shrnul do neradostného konstatování: "To co u nás produkují základní školy, se hodí víc do hospod než do poslucháren."

Odliv zájmu o exaktní vědy přitom představuje podstatně reálnější hrozbu, než třeba globální oteplování. Naše společnost funguje jen díky vědě a technice - a až odejdou lidé, kteří umí složité technologie navrhovat a udržovat v chodu, nastane konec. Zdaleka nepůjde jen o prostý návrat k barbarství: je snad lepší si ani nepředstavovat třeba takovou leteckou linku, ropnou rafinerii, nemocnici nebo jadernou elektrárnu, kde se z nedostatku "personálního materiálu" dříve nebo později bude muset slevit z kvalifikačních požadavků...

Některé důvody neblahého vývoje jsou zřejmé. Teenageři žijící v blahobytu mají své jisté - a když už nějaký ten titul musí být, tak raději na škole, která nechce složité vzorce, přesné myšlení a měřitelné výsledky. Naopak pro mladé lidi třetího světa představuje úspěch v přírodních vědách jediný spolehlivý výtah z bídy, která je obklopuje. To je ale jen část pravdy. Ta druhá je sice hůř uchopitelná, ale nejspíš podstatnější: múzy ve zlaté kleci ztloustly a zlenivěly, duch času (hezké německé slovo zeitgeist) začal pracovat pro jiné...

První věc, která se s tím dá dělat, je vývoj využít. Pokud mají studenti z třetího světa o vědu a techniku zájem, my zas máme školy - a k nim i místa, kde se uplatní. Neočekávejme za to ale nějakou zvláštní vděčnost. Vysvětlovat jim, že jejich náročná a vysoce kvalifikovaná práce má být společensky ceněna stejně nebo dokonce hůř než práce nespočetných zástupů rádobymanažerů, direktorů výkonných i nevýkonných, prezidentů a viceprezidentů, politologů, sociologů a dalších -logů (o nekvalifikovaných profesích ani nemluvě) asi nepůjde moc dlouho. Země, v nichž bohatou elitu tvoří nadaní a pilní přistěhovalci, zatímco původní obyvatelstvo stojí na nižších příčkách společenského žebříčku a o ničem prakticky nerozhoduje, nejsou ve světě žádnou výjimkou. Což by třeba ani tolik nevadilo (každému, co jeho jest), kdyby takový vývoj obvykle neprovázely nejrůznější rasistické i jiné výstřelky.

Jestli tedy chceme ducha času přivábit zpět, musíme na startovní čáru vrátit i zdejší teenagery. Když se podíváte na internet, zjistíte, že s tím zájmem to není zas tak špatné. Existují stovky, možná tisíce spontánně vzniklých českých webů o přírodních vědách a technice, dětské nevyjímaje. Ne každý nadaný člověk ale vydrží donekonečna odolávat poznání, že v této společnosti se oceňují úplně jiné "kvality".

Psáno pro Hospodářské noviny

You have no rights to post comments