Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Rok 2011 ve vědě: dramata jak z Hollywoodu

211eda1

„Bariéry se hroutily a neo?ekávané v?ci se stávaly skute?ností,“ komentoval Richard Klausner z National Cancer Center výsledky, kterých dosáhl b?hem roku 2011 výzkum kmenových bun?k. „Platí to hlavn? o urychlujícím se poznání mechanism?, které rozhodují o tom, pro? se z bu?ky stane ?ást srdce, mozku, nebo jiného orgánu.“ Totéž bylo ale možné ?íci i o jiných oborech…

Jenže hodnotit výsledky v?dy s malým odstupem je trochu ošidné, protože - na rozdíl od fotbalu nebo sout?ží krásy - je bádání b?h na hodn? dlouhou tra?. Teprve ?as prov??uje hypotézy i výsledky experiment?, takže by v?bec nem?lo p?ekvapit, až se za deset nebo padesát let ukáže, že nejv?tší objev roku 2011 sou?asná média v?bec nezaznamenala. Ale i mezi záplavou t?ch, kterých si všimla, je mnoho zajímavého a tady z nich p?inášíme malý výb?r.

Zatím se zdá, že nejlépe se dařilo částicové fyzice a výzkumu kmenových buněk. Zajímavé výsledky přineslo i hledání zdrojů energie a výzkum vesmíru, kosmonautika se už ale pohybuje vpřed do značné míry jen setrvačností svých minulých úspěchů.


Sopky otevřely dveře dinosaurům

Rok začal poněkud katastroficky, zatím ale naštěstí jen s bezpečným odstupem 250 miliónů let, když vědci z University of Calgary seznámili veřejnost se svými poznatky o největším masovém vymírání v dějinách Země. "Našli jsme  něco, co by se dalo označit jako ještě kouřící hlaveň," komentoval geolog Steve Grasby objev mocných vrstev popela na přelomu geologických period perm a trias.

211eda2

 

obr: Vědci našli důkazy, že záhadné velké vymírání na přelomu prvohor a druhohor mají zřejmě na svědomí sopky.

Foto: Jonathan Elair - National Geographic

 

Definitivně se tak potvrdilo, že záhadné kataklysma má na svědomí sopečná činnost. Při velkém vymírání sice opustilo scénu evoluce bezmála 90 procent živočišných druhů, současně se tím ale otevřel prostor pro budoucí rozvoj dinosaurů.

Začátkem února se zas o něco přiblížila doba počítačů chytřejších než lidé: stroj vybavený softwarem Watson s prvky umělé inteligence zvítězil v televizní soutěži Jeopardy (u nás známé pod názvem Riskuj). Program by měl být předstupněm softwaru umožňujících například počítačovou diagnostiku chorob v nemocnicích. Zatímco jedni komentátoři to považují za přelom ve vývoji umělé inteligence, jiní tvrdí, že jde jen o mediální bublinu.

Koncem měsíce se pak rozplynula naděje, že podivné šmouhy v horninách starých 3,6 miliard let ze západní Austrálie jsou nejstaršími stopami života na Zemi. Podrobná analýza provedená Alison Olcottovou z Marshall University of Kansas odhalila, že jde o obyčejný nerost hematit

Bouřlivý březen

Začátek března opět ukázal, že příliš sebevědomí inženýři občas narazí: ve Fukušimě přišla pohroma, která už se netýkala dávno minulých geologických období. Smůlu měla i kosmonautika, když 6. března krátce po startu havaroval satelit Glory určený k výzkumu klimatu Země. Neúspěch však 17. března bohatě vyvážilo úspěšné uvedení sondy Messenger na oběžnou dráhu kolem Merkuru. Jiná sonda v téže době odešla na zasloužený odpočinek: kosmická agentura NASA ukončila dvanáctiletou misi Stardust, při níž byly prozkoumány komety Wild 2 a Tempel 1.

211eda3

 

obr: Na oběžnou dráhu kolem Merkuru se v březnu podařilo úspěšně navést sondru Messenger

Kresba: NASA

 

V březnu také vědci předvedli, že snad půjde vyzrát i na ty nejobávanější nemoci. Tým z Nothwestern University (Illinois) zveřejnil zprávu o úspěšné proměně embryonálních kmenových buněk na neurony, které odumírají při Alzheimerově chorobě. Objev by mohl být významným příspěvkem k léčení této nemoci. Dobrou zprávou pro nemocné je ostatně i to, že Evropský soudní dvůr zamítl pokusy o patentování medicínského využití kmenových buněk.

V téže době paleontologové přišli o jednu senzaci. Přes 10 let věřili, že ve fosilii staré 66 milionů let našli zkamenělé srdce dinosaura rodu Thescelosaurus známějšího pod přezdívkou Willo. Výsledky podrobného výzkumu zveřejněného v březnovém čísle odborného periodika Naturwissenschaften ale ukázaly, že útvar nemá se srdcem nic společného - navzdory tomu, že někteří vědci z jeho tvaru odvozovali dalekosáhlé hypotézy o krevním oběhu dinosaurů.

K hranicím sluneční soustavy

Na přelomu března a dubna míjela americká kosmická sonda New Horizons Neptun. Kromě měření a snímků této obří planety se zabývala také jejím největším měsícem Tritonem, pod jehož zamrzlým povrchem se nejspíš nachází oceán tekuté vody, v němž vědci nevylučují ani přítomnost primitivního života. Dalším cílem sondy bude trpasličí planeta Pluto, k níž dorazí v červenci 2015.

V dubnu chirurgové z Medicínského centra Ronalda Regana transplantovali ruku mrtvého dárce šestadvacetileté Emily Fennelové. Nejde o první operaci tohoto typu, opět se ale rozhořela diskuse o etice jejich provádění. Ruka není orgán, který by ohrožoval život, přesto je příjemce po transplantaci nucen doživotně brát léky potlačující imunity a je tak vystaven mimořádnému riziku rakoviny.

211eda4

Jednohlasné nadšení naopak vyvolal úspěch týmu Doris Taylorové z University of Minnesota, které se podařilo z kmenových buněk vypěstovat srdce. Zatím úspěšně fungovalo jen v laboratorních potkanech a vepřích, přesto znamená velkou naději pro kardiaky - transplantáty z kmenových buněk totiž nevyvolávají odmítavou reakci.

 

obr: Týmu Doris Taylorové z University of Minnesota se podařilo vypěstovat srdce z kmenových buněk

 

V květnu oznámili jaderní vědci z americké laboratoře Fermilab, že na svém urychlovači Tevatron objevili důkazy existence nové subatomové částice a dosud neznámé přírodní síly. Ani to ale o čtyři měsíce později nezabránilo definitivnímu odstavení Tevatronu. Pro špičkový jaderný výzkum tak zůstal jen evropský urychlovač LHC, který byl  loni tak úspěšný, že tu jeho objevům učiněným v roce 2011 budeme věnovat zvláštní článek.

V květnu také kosmický experiment Gravity Probe B potvrdil část Einsteinovy teorie relativity týkající se gravitace: časoprostor se v blízkosti hmotných těles opravdu deformuje.

Další nadějí pro nemocné bylo květnové oznámení Hiromitsu Nakaučiho z tokijské univerzity, že jsou na stopě metodě, jak ve vepřích pěstovat z kmenových buněk nové orgány pro lidské příjemce. Na konci výzkumu by měly být transplantace nevyžadující potlačování imunity u pacienta.

Naděje z kmenových buněk

Červenec byl především ve znamení konce amerického pilotovaného programu, protože od letu raketoplánu Atlantis Američané na neurčito (a nejspíš na hodně dlouho) budou ve vesmíru jen jako platící pasažéři. NASA ale zaznamenala i významný úspěch: její sonda Dawn 16. července zaparkovala na oběžné dráze kolem asteroidu Vesta.

V srpnu pokračovala úspěšná série výroby lidských orgánů z kmenových buněk: na univerzitě v Edinburgu vyrostla ledvina. Zatím sice jen půl centimetru dlouhá, ale každý začátek je těžký. Kmenové buňky pak znovu zabodovaly v září, když výrazně zlepšily zrak 12 dobrovolníkům londýnské Moorfield Eye Hospital trpícím degenerativním postižením sítnice.

211eda5

 

obr: Pohled na několik antén největšího radioteleskopu světa Atacama Large Millimeter Array

Foto: Hannes Heyer

 

Říjen udělal radost radioastronomům, když byl v Chile uveden do provozu největší radioteleskop na světě - Atacama Large Millimeter Array. Během podzimu také Izraelské národní muzeum společně s Google spustilo projekt The Digital Death Sea Scrolls - na internet jsou převáděny digitalizované svitky od Rudého moře, mezi nimiž se nacházejí i nejstarší známé zápisy Starého zákona. Pocházejí z doby okolo počátku našeho letopočtu.

V říjnu se sice ruské sondě Fobos-Grund nepodařilo opustit oběžnou dráhu Země a vydat se k Marsu a Richard Branson v Novém Mexiku otevřel první soukromý kosmodrom Spaceport America.

Zklamání přátel Rudé planety následující měsíc zaplašila americká mise Mars Science Laboratory. Pokud i nadále půjde vše tak dobře, jako při jejím startu, už v srpnu příštího roku vysadí na povrchu vysadí vozítko Curiosity - zatím největší a nejkomplikovanější mobilní laboratoř pro hledání života. V Rusku skončil 520 dny trvající simulovaný let skupiny dobrovolníků na Mars.

Začátkem listopadu se mohla z vesmírného úspěchu radovat i Čína, když se jejím odborníkům podařilo na oběžné dráze na dálku spojit dva moduly budoucí kosmické stanice.

Konec dobrý, všechno dobré...

Prosinec ve vědě byl ve znamení dobrých zpráv. Dokonce by mohl být jednou označován jako zlom ve výrobě biopaliv: Jay Kesling z amerického Joint BioEnergy Institute oznámil, že pomocí genových manipulací jeho tým vytvořil mikroorganismus, který z celulózy (tedy v podstatě z odpadu zemědělské a lesní výroby) umí udělat náhradu za benzín, naftu i letecký petrolej.

V polovině prosince přišla dobrá zpráva pro solární energetiku. Zatímco dnes prodávané křemíkové články mají účinnost jen asi 17 procent a jejich teoretické maximum se pohybuje někde okolo 30 procent, tým Xiaoyanga Zhu z University of Texas dosáhl účinnosti 44 procent díky využití  polovodičů organického původu.

211eda6

 

obr: Japonský profesor Akiro Iritani nepřestal usilovat o naklonování mamuta. Tentokrát prohlásil, že už má tělo vhodné pro odběr DNA

 

Znovu o sobě také dali vědět Japonci tvrdošíjně toužící po vzkříšení mamuta. Profesor Akiro Iritani oznámil, že jeho skupina ve spolupráci s ruskými kolegy našla tělo mamuta zachované natolik, aby z jeho kostní dřeně šlo naklonovat živé zvíře. To by se mělo stát během 5 let - jenže Iritaniho tým už podobná prohlášení vydal tolikrát, že už si jich málokdo všímá. O to víc jednou třeba živý mamut překvapí...

V prosinci také přišla zajímavá zpráva z NASA: její kosmický teleskop Kepler objevil první planetu, která by se mohla podobat Zemi. Je jen asi dvaapůlkrát větší a hvězdu stejné kategorie jako naše Slunce obíhá o trochu blíž. Na jejím povrchu proto mohou panovat dost podobné poměry - vědci nevylučují ani přítomnost oceánu. Nachází se ve vzdálenosti 600 světelných let.

Takže rok 2011 ve vědě tak trochu připomínal hollywoodský thriller: katastrofa na začátku, sem tam nějaký ten dramatický zvrat, aby mohl přijít závěr ve znamení naděje.

Jan A. Novák

Psáno pro Hospodářské noviny

 

211eda7

 

obr: Kosmický teleskop Kepler začal objevovat planety podobné Zemi

You have no rights to post comments

 
Joomla Extensions: by JoomlaShack