Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

SERIÁL: Císař čarodějů (3)

rudolf0

Na pražském dvoře císaře Rudolfa II. působila celá řada nejslavnějších vědců, mágů a astrologů své doby. Nepochybně nejslavnější z nich byli Tycho Brahe a Johannes Kepler, kteří lidstvu otevřeli okna do vesmíru. Jejich pobyt v Praze je poznamenaný i podezřením, že Kepler Tychona zavraždil, aby se zmocnil jeho vědeckých záznamů. Spor o tuto pozůstalost pak vyřešil právě Rudolf II - a učinil tak způsobem velmi moudrým.

 

Předešlý díl seiálu

"Půldruhého roku, kdy tito dva muži žili a pracovali v Praze, je mezníkem proměny středověké vědy ve vědu moderní," říká Joshua Gilder, spoluautor autor knihy Nebeská intrika, podle níž toto intelektuální soužití vůbec nebylo idylické a nakonec vyústilo ve vraždu.

Keplera a Braheho spojovala astronomie - ale pak už zřejmě vůbec nic. Zatímco Tycho pocházel z významného šlechtického rodu, Johannesovi rodiče byli zchudlí obchodníci na okraji společnosti, jeho matka jen tak tak unikla obvinění z čarodějnictví. Bohatý Brahe měl velkorysou přímočarou tolerantní povahu a uměl užívat radosti života, chudý a zakomplexovaný Kepler o sobě neustále pochyboval, s nikým se nesnesl, bojoval s depresemi a neduhy. Kromě astronomických pojednání po sobě zanechal také podivné zápisky známé pod názvem Selbstzeugnisse (Svědectví o sobě samém), kde rozebírá i svá nejniternější hnutí mysli. Není to příjemné čtení. Pochopitelně tím svůj historický obraz nijak nevylepšil.

 

Císařovo pozvání

Odlišný byl i pohled obou mužů na vědu. Tehdy se mezi astrologem a astronomem nerozlišovalo (k čemuž se dnes mnozí televizní hlasatelé opět vracejí). Kepler i Tycho vypracovávali horoskopy, aby měli na živobytí - ale Tycho jim opravdu věřil, zatímco Kepler se o nich po straně vyjadřoval s despektem. Paradoxní je, že právě Kepler má na svědomí asi nejslavnější horoskop všech dob v němž údajně dlouho dopředu předpověděl smrt knížete Valdštejna.

rudolfp1

 

obr: Johannes Kepler

 

 

Tycho Brahe dělal horoskopy rád, kromě toho se zabýval i alchymií a měl vlastní laboratoř. Především ale usiloval o odhalení skutečné podoby sluneční soustavy. Věřil, že Země je sice středem vesmíru, kolem ní ale obíhá jen Měsíc a Slunce, zatímco vše ostatní se točí kolem Slunce. Aby to dokázal, vyrobil na svou dobu mimořádně přesné přístroje a shromáždil obrovské množství údajů o pozicích nebeských těles. Do Prahy přijel na Rudolfovo pozvání roku 1599.

Také Kepler měl svou vizi sluneční soustavy. Věřil, že planety obíhají kolem Slunce ve vzdálenostech daných přesnými geometrickými pravidly. Publikoval svůj názor v díle Mysterium Cosmographicum a získal tím určitý věhlas.

Díky tomu také dostal od Braheho pozvání ke spolupráci do Prahy. Kepler se stal Braheho zaměstnancem, díky svému matematickému nadání mu ale sloužil jen jako jakýsi počítač - prováděl složité výpočty, kterými se Tycho nechtěl obtěžovat sám. Johannesovy ambice ale byly vyšší: dokázat své teze z Mysterium Cosmographicum, což bez Braheho tabulek nešlo. Snažil se proto přimět svého šéfa k jejich zveřejnění. Tycho však nespěchal - a Kepler začínal ztrácet trpělivost.

 

"Kéž jsem nežil nadarmo"

Po večeři u Petra Voka z Rožmberka 13. října 1601 se Brahemu nečekaně udělalo špatně. Deset dní měl horečky, problémy s vylučováním moči a blouznil. Když se mu jedenáctého dne ulevilo, uspořádal své záležitosti, přičemž vědecké poznámky neodkázal Keplerovi, ale členům své bohatě rozvětvené rodiny. Následujícího dne, 24. října 1601 zemřel. Jeho poslední slova byla "Ne frustra Vixisse videar" - "Doufám, že jsem nežil nadarmo".

rudolfp2

 

obr: Tycho Brahe

 

 

O průběhu nemoci podal podrobnou zprávu lékař a Braheho přítel Jan Jessenius, který později skončil na popravišti po nepovedeném stavovském povstání. Příčina úmrtí se zdála být zřejmá: selhání ledvin (uremie) způsobené patrně ucpáním močových cest. Lidová tvořivost pak z toho udělala prasknutí močového měchýře.

Johannes Kepler na Braheho smrt zareagoval po svém: zmocnil se jeho deníků. Dědicové sice usilovali o jejich vydání, protože tušili, že by se daly dobře zpeněžit. Sám císař prostřednictvím svých úředníků nakonec spor vyřešil ke spokojenosti všech - a především v zájmu vědy. Kepler sice musel Braheho poznámky odevzdat dědicům, měl však k nim mít trvalý přístup.

Tři roky pak Johannes Kepler studoval Braheho údaje - až z nich pochopil pravdu: planety obíhají kolem Slunce po elipsách. Jde o jeden z nejvýznamnějších astronomických objevů. Tycho Brahe mohl spokojeně odpočívat v hrobě. Nežil nadarmo.

 

Modlitby a černá magie

V roce 1901 při rekonstrukci Braheho náhrobku v Týnském chrámu byl z rakve odebrán kus hvězdářova kníru a uložen v Národním muzeu. O 90 let později ho ředitel této instituce věnoval dánskému velvyslanci. Tak se relikvie roku 1997 dostala do rukou vědců z univerzity v Lundu, kteří zjistili vysoký obsah rtuti, která mohla uremii zavinit. Později se podařilo upřesnit i časový průběh otravy: první vysokou dávku dostal Brahe v den osudné hostiny, druhou 13 hodin před smrtí. Teorie o vraždě byla na světě. A podle zásady "Komu ku prospěchu" se jako první podezřelý nabízel Johannes Kepler usilující o záznamy svého šéfa.

- - - - - - - - - - -

UPOZORNĚNÍ:

 Podrobněji se můžete s působením Rudolfa II a jeho příbuzných i s dalšími záhadami naší země seznámit v knize Tajemné Česko,kterou vydalo nakladatelství XYZ. Pokud ji nenajdete u Vašeho knihkupce, lze ji objednat zde.

- - - - - - - - - - -

 

Teorie získala širokou popularitu, přesvědčivý důkaz však dodnes chybí. Existuje naopak mnoho protiargumentů. K nejvýznamnějším patří skutečnost, že Kepler by si zabil svého živitele, a to, že Brahe s léky obsahujícími rtuť ve své alchymistické laboratoři prokazatelně často experimentoval. Je pravděpodobné, že když u něj propukla uremie z přirozených příčin, zkoušel se léčit sám, ale nebyl už natolik při smyslech, aby správně odhadl dávky.

Ostatně ani v případě otravy není Kepler jediným kandidátem na vraha. I nekonfliktní Tycho měl nepřátele - a nebylo jich málo. K nejvýznamnějším patřili dánský král Christian a jeho dvořané, před nimiž prchl do exilu, přinejmenším stejně mocní byli také mniši kapucínského řádu, kteří se domnívali, že protestantský přivandrovalec stojí za jejich vyhnáním z Prahy. Dokonce věděli proč: jejich modlitby a zvony prý rušily Braheho černou magii, proto našeptal císaři, aby je poslal pryč. V neposlední řadě astronom vadil také mnoha vysoce postaveným lidem z Rudolfova okolí, protože se obávali jeho velkého vlivu na císaře.

Jan A. Novák

Předešlý díl seriálu

Další díl seriálu

Psáno pro časopis Naše rodina

obr: Tycho Brahe a Rudolf II.

rudolfp3

 

 

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Ze stejného soudku

 
Joomla Templates: by JoomlaShack