Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

SERIÁL: Kuks - úkryt tajných vědomostí (3)

kuks0

Život i dílo hrab?te Františka Antonína Šporka naznačují, že neměl daleko ke svobodným zednářům a někteří autoři dokonce tvrdí, že založil první zednářskou lóži v Čechách. Uspořádání Kuksu - jeho nejznámějšího díla - dokonce vede k úvahám, že měl něco společného s alchymií.

 

 

(předešlý díl seriálu) 

"V Kuksu bylo možno spatřiti různé nevídané věci... podivuhodné přístroje a zařízení, o nichž pověst rozšiřovala zprávy víře nepodobné," napsal Šporkův současník, královodvorský písmák Halík. Je to ale dostatečný důkaz, že šlo o zařízení alchymistické dílny? V té době sice moc jiných "podivuhodných přístrojů a zařízení" k vidění moc nebylo, přesto to je argument dost slabý.

Jsou k dispozici i jiné?

 

 

Královská lázeň

Autoři knihy "Labyrintem tajemna" jsou konkrétnější a o alchymistických motivacích hraběte Šporka v Kuksu mluví nedvojsmyslně: "Zvláštní účel staveb, výzdoba a vzájemné rozmístění naznačují, že záměr přesahoval vybudování pouhého profánního střediska koupelí. Špork tu systematicky chystal koupel pro krále..."

kuks7

 

obr: Alchymisté na dobovém vyobrazení. Alchymie byla za časů hraběte Šporka mezi částí aristokracie velmi módní

 

 

Tady je třeba malého vysvětlení. Řeč alchymie je plná alegorií, narážek a jinotajů a - na rozdíl od populárních představ - v ní nejde o zlato a věčný život, ale o dosažení dokonalosti splynutím protikladů. Toho se (opět zřejmě spíš v alegorii, která před prozrazení chrání jakési tajné postupy) dociluje při královské koupeli, kdy do lázně vstupují vladař a vladařka, nebo také Slunce a Měsíc, či jiné protikladné prvky, aby vznikla harmonická jednota symbolizovaná nejčastěji jakousi oboupohlavní bytostí.

Pokračujme ale dál v citaci z knihy Labyrintem tajemna: "Dodnes je v Kuksu zachováno několik vysoce zajímavých obrazů s hermetickým podtextem... V blízkém lese byla různá vyobrazení mága s kouzelnickými znameními na pásce, zakončené jménem Sporck..."

Naproti tomu loni zesnulý znalec hermetiky a alchymie Vladislav Zadrobílek v jednom rozhovoru uvedl, že Špork alchymii bytostně nesnášel. Jakéhosi alchymistu, který mu nabízel své služby, dokonce z Kuksu údajně vyhodil. I to se ale dá vykládat různě. Není alchymista jako alchymista - a nebylo by tak divné, kdyby skutečný zasvěcenec na podvodníky kazící jméno tajné vědy a slibující prozradit tajemství, která měla zůstat skrytá, reagoval poněkud nedůtklivě...

 

 

Cesta k zasvěcení

"Proč by Špork potřeboval alchymistu?" ptá se Vladislav Zadrobílek a pokračuje: "Jemu stačilo sednout si ke kartám a za tři hodiny vyhrál tolik peněz, kolik by žádný alchymista výrobou umělého zlata za tak krátkou chvíli nevydělal."

kuks8

 

obr:  Sochy tritonů, jejichž džbány chrlily vodu z místního pramene. Při slavnostech ji nahrazovalo víno.

Foto: Jan A. Novák

 

 

Špork opravdu byl úspěšným karetním hráčem, v tomto případě ale argument poněkud nesedí: skutečným alchymistům nešlo o peníze. Slibem výroby zlata, mumláním nesrozumitelných formulí a psaním neméně nesrozumitelných knih na sebe pouze upozorňovali podvodníci, kteří chtěli o peníze připravit jiné.

Opravdový alchymista ale pracoval v ústraní a dodržoval přísnou mlčenlivost, protože věřil, že prozrazením postupů by nehodným lidem umožnil zneužít nebezpečná tajemství. Alchymie je především cesta k zasvěcení? Čemu? To nikdo neví. A kdo ví, ten nesmí říct...

Skutečné cíle Velkého díla proto vlastně ani neznáme. Stejně tak se můžeme jen dohadovat o tom, kdo mezi jeho budovatele patřil doopravdy: alchymií se prokazatelně zabývali i takoví lidé jako Roger Bacon, nebo Isaac Newton. Je velmi pravděpodobné, že tato opravdová alchymie vyrůstala z trosek vědomostí ukrytými kdysi v alexandrijském Múzeionu nebo jiných podobných institucích antiky a střežila jejich odkaz před zapomenutím i před světskou mocí. A možná přes antických knihoven navazovala na vědomosti ještě starší. Podstata skutečné alchymie by byla na dlouhé povídání, které se nám sem nevejde, takže se musíme spokojit jen s prostým konstatováním: to, že hrabě Špork neusiloval o výrobu zlata, ještě vůbec neznamená, že nebyl alchymistou.

 

 

Spojení protikladů

Přímé důkazy o provozování alchymie v Kuksu nejsou, celkové uspořádání objektu se ale dá vykládat jako jeden velký důkaz nepřímý - rozvržením staveb i jejich účelu před zasvěcencem rozprostírá pohled právě na "královskou lázeň", na ono spojení protikladů, které je podstatou Velkého díla.

Z hlediska alchymie zabývající se zlatem a kovy vůbec (i když jinak, než se obecně soudí), není bez zajímavosti ani to, že na lokalitě kdysi fungoval zlatý důl. Byly tu také prameny, o nichž lidé věřili, že jsou léčivé - a voda byla dalším předmětem intenzivního zájmu alchymistů, ta podzemní zvlášť. Roku 1694 nechal hrabě prameny přezkoumat odborníky a na základě jejich dobrozdání se pustil do stavby lázní. Dal jim jméno Kuks, což je staroněmecký výraz pro podíl z výnosu těžby - v tomto případě zlata...

kuks9

 

obr: Z Kuksu - detail opěrné zdi u pramenů

Foto: Jan A. Novák

 

 

Dělící příčnou osu lázeňského areálu vytvořil uměle napřímený tok Labe, přičemž každá polovina takto rozděleného areálu měla protikladné určení. Zatímco na levém břehu byly objekty určené péči o tělo a světským radovánkám (lázeňské budovy, hostinec, divadlo, prostory pro pořádání slavností a ohňostrojů), pravý břeh měl sloužit duši a dobročinnosti. Vznikl tu špitál pro chudé (Hospital), kostel Nejsvětšjší trojice, klášter Milosrdných bratří a lékárna. Byla tu také rodová hrobka situovaná tak, aby měl hrabě její věčné světlo ze svých obytných prostor stále na očích.

Právě v pravobřežní části areálů se nachází i vrchol barokního sochařství v Čechách - proslulá galerie pod širým nebem v níž vynikají především sochy Matyáše Bernarda Brauna. Opět tu vidíme téma protikladů: řady plastik Ctností a Neřestí.

Sponou, který měl protiklady znázorněné areálem spojit, se stal Dům filosofů, který byl dokončen roku 1722 jako poslední. Právě v něm se nacházela na tehdejší dobu unikátní knihovna obsahující několik desítek tisíc svazků. Sotva lze pochybovat o tom, že mezi ně hrabě nezařadil také alchymistické spisy.

Jisté je dnes už jen jedno: alchymista, tak jak si ho představujeme na základě filmu Císařův pekař, hrabě Špork určitě nebyl. Rozhodně to ale neznamená, že k alchymii neměl nějaký vztah. Kuks je toho nejlepším důkazem, přestože z něj zbylo jen torzo.

Jan A. Novák

Psáno pro časopis Naše rodina

(předešlý díl seriálu)

(začátek seriálu)

kuks91

Foto: Jan A. Novák

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Ze stejného soudku

 
Joomla Templates: by JoomlaShack