Novákoviny

Nezanedbatelné množství lidí věří, že příští rok přinese velkou katastrofu, která zásadně poznamená civilizaci - pokud ji úplně nevymaže z povrchu Země. Jen se nemohou shodnout na povaze Apokalypsy. Poslední dobou získávají navrch příznivci hypotézy, podle které ji zaviní tajemná planeta Nibiru.

"Blíží se k nám planeta, která kolem Slunce oběhne jednou za 3600 let a co nevidět způsobí strašnou pohromu," píše David Morrison z astrobiologického institutu NASA. "Věděli o ní už před tisíciletími obyvatelé Mezopotamie, kteří ji pojmenovali Nibiru. Znali ji také staří Mayové, jejichž kalendář končí rokem 2012 právě proto, že tehdy se zlověstná planeta srazí se Zemí."

David Morrison je seriózní a respektovaný odborník - znamená to tedy, že se máme zbavit majetku a kát ze svých hříchů, nebo že zbláznit se může i vědec pracující pro NASA?

obr.: Planeta Nibiru, kterou znali už staří Babylóňané, má příští rok způsobit konec světa. Knihy a videa na toto téma jdou na dračku - pokud ale vydavatelé obsahu věří, pak vlastně zisk z jejich prodeje už skoro ani nepotřebují...

Naštěstí ani jedno ani druhé. Morrisson jenom shrnuje obsah obrovského množství mailů, kterými je už několik let každodenně zaplavován. Přináší i ukázky, z nichž některé jsou pozoruhodné svou logikou: "Tvrdíte, že Nibiru neexistuje. Znamená to, že neexistovali staří Sumeřané? To nemyslíte vážně!"

Nakonec David Morrison říká: "Jestliže jste kachně zvané Nibiru uvěřili, pak je mi to líto. Pokud se tahle lež stala zdrojem stressu pro vaši rodinu, je mi to líto dvojnásob. Věřte mi, že Nibiru není nic než lež a čistá fikce bez jakéhokoliv pravdivého jádra."

Miliony lidí po celém světě jsou ale opačného názoru. Jeden z mailů které skeptik Morrison dostal, například říká: "Vím, že vláda a NASA to drží v tajnosti a chápu, že nechcete ztratit práci. Takže také vím, že kdybyste mohl, řekl byste, že Nibiru existuje. Jen nevím, jak dokážete žít pod tíhou takové lži."

Radioaktivní planeta bohů

Termín "Nibiru" archeologové zabývající se dávnou Mezopotamií opravdu znají. Vyskytuje se často na klínopisných tabulkách pocházejících ze třetího až prvního tisíciletí př. n. l. Je to planeta Marduka, nejvyššího boha mezopotamského panteonu a proto bývá nejčastěji identifikována jako Jupiter. Ne náhodou táž planeta ve starém Řecku a Římě také patřila vládci bohů Diovi/Jovovi. Ostatně ani Marduk nebyl sám, ale šéfoval celému zástupu podřízených bohů, kterým se říkalo Anunnaki.

Tedy zdánlivě nic záhadného, tím méně pak apokalyptického - dokud na scénu nevstoupil muž jménem Zecharia Sitchin. Ten roku 1976 vydal knihu Dvanáctá planeta, v níž tvrdil, že až dosud všichni odborníci četli klínopisné tabulky špatně.

obr: Zecharia Sitchin tvrdil, že až dosud všichni znalci klínopisných textů četli staré nápisy špatně. Teprve on tam našel poselství o planetě s vyspělou civilizací.

Ve skutečnosti prý Nibiru není Jupiter, ale planeta nacházející se daleko za Neptunem, která oběhne Slunce jednou za 3600 let. A co víc: je obydlená, protože i v těchto mrazivých končinách ji zahřívá rozpad radioaktivních prvků, z nichž se skládá. Žije na ní vyspělá civilizace Anunnakiů, kteří při přiblíženích k Zemi sem cestují ve svých kosmických lodích. Mluví se o nich i v Bibli, která jim říká Nefilim. Stvořili nás při první návštěvě zkřížením svého genofondu s geny opičích předchůdců člověka, abychom tu pro ně shromažďovali zlato. Takže každých 3600 let nastává "sklizeň", která pro lidstvo neznamená nic dobrého.

_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _

UPOZORNĚNÍ:Víc zajímavostí o mimozemských civilizacích a hledání  života najdete v knize Život ve vesmíru, kterou vydalo nakladatelství Daranus. Pokud ji nemají ve Vašem knihkupectví, můžete ji objednat u nakladatele.

_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _

Nepochybně působivá historie - a Sitchinovy knihy (vydal pak ještě dalších 6) se dodnes prodávají po celém světě v milionových nákladech. Vydavatelé jejich autora obvykle uvádějí jako předního luštitele klínopisných textů, odborníka na mezopotamské kultury a biblického badatele. Jenže skutečnost je poněkud odlišná.

Expert bez minulosti

Zecharia Sitchin se narodil roku 1920 v azerbajdžánském Baku, krátce na to už ale žil v Palestině, kde se údajně jaksi sám od sebe naučil řadu živých i mrtvých jazyků oblasti Blízkého východu, včetně luštění klínopisných textů. V Londýně si pak prý ještě doplnil své rozsáhlé znalosti studiem archeologie.

obr: Podle Sitchina obsahují klínopisné tabulky zprávy o kosmické civilizaci Anunnakiů na planetě Nibiru

Jinak jsou Sitchinovy životopisy dost skoupé, jisté je jen to, že ve Velké Británii opravdu studoval - ale ekonomii na University of London. Jeho titul mu byl udělen v oboru ekonomické historie. Předtím i potom se živil především jako novinář, nejdřív v Izraeli, později se odstěhoval do USA. Tam také začal vydávat své knihy. Když v říjnu 2010 zemřel, zanechal po sobě milionové zástupy obdivovatelů, kteří jeho knihy berou jako čistou vědu. Archeologové a orientalisté jsou však opačného názoru, někteří dokonce soudí, že mezopotamské jazyky ve skutečnosti znal v nejlepším případě chabě a své zdroje si často vymýšlel.

Jeden z jeho kritiků Rob Hafernik, americký leteckých inženýr pracující pro NASA říká: "Sitchin nám předkládá vlastní překlady vlastních objevů. Neuvádí přitom žádné zdroje, žádné odkazy, kde by to šlo ověřit, což je z hlediska akademické vědy nepřípustné. A pokud cituje známé prameny, pak jen ty, které se mu hodí a obvykle zcela zkresleně."

Někteří další kritikové soudí, že Sitchin prostě jen využil znalosti hebrejštiny ke studiu biblických textů, které pak zkombinoval s moderními poznatky o Babylonii a s teoriemi Ericha von Dänikena, který svůj triumfální vstup na literární scénu slavil jen pár let před ním.

Není ostatně třeba být ani odborníkem, abychom v Sitchinových knihách našli celou řadu historických, astronomických, fyzikálních a biologických nesmyslů. Už jen pravidelný průlet planety údajně několikanásobně větší než Jupiter by v centru sluneční soustavy nenechal kámen na kameni - a rozhodně by se neopakoval každých 3600 let. Na rozdíl od Dänikena, který se přece jen snažil své teorie dávat do souladu s vědeckými poznatky, Sitchin zjevně mířil na povahy ještě prostší.

Spiknutí astronomů

Podle Sitchina je každé přiblížení Nibiru k Zemi zdrojem civilizačních nepříjemností všeho druhu. Není divu, protože její obyvatelů nás prý vnímají jako užitková zvířata a ještě ke všemu jsou radioaktivní, což jistě není nejlepší předpoklad k meziplanetární družbě. Teorie o srážce zlověstné planety se Zemí ale nepochází ze Sitchinova pera. Jejího zrodu se však ještě dožil a jistě mu udělala radost. Jeho nakladatelům pak ještě větší.

obr: Nibiru má mít extrémně protáhlou dráhu a v mrazivých hlubinách vesmíru ji zahřívá radioaktivita. Ke Slunci se prý přibližuje jednou za 3600 let - a příští rok se s ní srazí...

Za původce proroctví planetární srážky bývá většinou považována jakási Nancy Liederová, která o sobě tvrdila, že je mluvčí mimozemské inteligence z planetárního systému Zeta Reticuli. Její první odhalení se v roce 1995 týkalo blížící se komety Hale-Bopp, která prý ve skutečnosti byla jen objektem vylhaným NASA a americkou vládou. Lež měla zakrýt neodvratnou srážku s "planetou X", která byla později ztotožněna se Sitchinovou Nibiru a ta zase s příčinou ukončení mayského kalendáře v roce 2012. Příznivci této myšlenky u ní vytrvali navzdory tomu, že se kometa Hale-Bopp stala roku 1997 viditelnou prostým okem. Zřejmě i tuto kosmickou podívanou dokázala NASA nějak zinscenovat...

A nejen to: jak se blíží rok 2012, tak jich stále přibývá. Věří, že tisíce astronomů profesionálních i amatérských na celém světě drží v tajnosti údaje o děsivém příchodu Nibiru. Občas se sice chybička vloudí (například, když zveřejní snímky čehokoliv kulatého, co pak musí trapně vydávat za obrázky mlhoviny nebo hvězdy), ale jinak drží jazyk za zuby tak sveřepě, že i Vinnetou u mučednického kůlu by záviděl.

Jan A. Novák

Psáno pro Hospodářské noviny - Víkend

You have no rights to post comments