Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Čas, kdy Zemi ovládly houby

houby1

Ne každá houbařská sezóna se povede, zato před 250 miliony let by si houbaři možná užili: podle některých paleontologů tehdy na Zemi hodně dlouho téměř nic jiného nerostlo. Šlo o důsledek vůbec největší globální katastrofy v historii planety, která bylo mnohem horší než ta, při níž o 185 milionů let později vymřeli dinosauři.

 

 

"Zjistili jsme, že globální katastrofě před 250 miliony let neunikli skoro žádní vyšší živočichové ani rostliny," říká profesor Mark Sephton z Imperial College London. "Ironií je, že jejich neštěstí otevřelo cestu k obrovskému rozvoji hub."

Obraz, který nabízejí zkameněliny uchované v geologických vrstvách pocházejících z těch dob, je neradostný. Před katastrofou v éře zvané perm už na naší planetě žili vyspělí obratlovci včetně mnoha druhů několikametrových dravých či býložravých plazů.

houby5

 

obr: Před katastrofou na konci permu byl život na Zemi už velmi pokročilý a pestrý. Po ní zůstala na povrchu planety jen poušť podobná krajině na Marsu 

 

Paleontologové z těch nepředstavitelně vzdálených věků znají dokonce i tvory, kteří vykazují znaky pozdějších dinosaurů a savců. Pevniny byly pokryté bujnou vegetací, mezi níž se pohyboval obrovský hmyz. Vzduchu vládly vážky velikosti dnešních dravých ptáků.

Pak se však událo cosi strašlivého - a někdejší ráj se v geologicky krátké době proměnil na rudohnědou vyprahlou poušť ne nepodobnou povrchu Marsu. Paleontologové odhadují, že tehdy vyhynulo 96 procent druhů mořských živočichů a 70 procent tvorů obývajících souše. Scénu evoluce definitivně opustili mimo jiné i populární trilobité. Šlo o vůbec největší pohromu, která kdy pozemský život postihla a všechno nasvědčuje tomu, že tehdy měl opravdu na mále. Velké vymírání, nebo také matka všech globálních katastrof - to jsou jen některé z přídomků, kterým je tento předěl označován. A vůbec nepřehánějí.

"Až dosud se paleontologové domnívali, že vegetace pohromu přečkala lépe než živočichové," konstatuje profesor Sephton. "Naše nové nálezy však naznačují, že pevninské lesy tehdy prakticky zmizely a nepřežila ani většina ostatních rostlin."

 

Osudný předěl

Perm byl posledním obdobím prvohor; jeho začátek odborníci kladou do doby před přibližně 290 miliony let. Na Zemi se tehdy rozkládal jen jeden obrovský superkontinent, kterému geologové dalo jméno Pangea. Většinu planety pokrýval oceán Panthalassa, pouze u jižního okraje Pangei bylo malé částečně vnitrozemské moře Thetys.


houby3

 

obr: Román Julese Verna Cesta do středu Země je ve skutečnosti výletem do představ paleontologů Vernovy doby o minulosti planety. S překvapující jasnozřivostí sem romanopisec umístil i obří houby

 

Geologické vrstvy pocházející z permu jsou neobyčejně bohaté na pozůstatky mnoha druhů rostlin i živočichů. Někdy před přibližně 250 miliony lety však došlo ke zlomu: téměř všechny vyšší formy života mizí a ve fosilních záznamech je náhle nahrazují jen řetízky mikroskopických buněk náležejících primitivním organismům podobným dnešním houbám nebo řasám.

Paleontologové jim dali odborný název Reduviasporonites. Je jich v tehdejších horninách takové množství, že podle mnoha odborníků spolehlivě vyznačují konec jedné velké éry a začátek jiné - to co bylo před nimi, pochází z prvohor, zatímco jejich masový výskyt signalizuje příchod triasu, prvního období druhohor, kterým budou vládnout dinosauři. Ať už tedy apokalyptickou katastrofu způsobilo cokoliv, život se nedal a po krátké odmlce evoluce rychle dohonila vše, o co ji katastrofa připravila.

"Náhlý masový výskyt Reduviasporonites na celém povrchu Pangei ukazuje obrovský rozsah pohromy a její ničivé důsledky pro suchozemské rostlinstvo," tvrdí Mark Sephton. "Organismy podobné dnešním houbám se mohly takto masově rozšířit jen díky tomu, že žily na rozkládajících se kmenech stromů zničených permských pralesů."

Tato teorie se objevila už dřív, ne všichni odborníci s ní ale souhlasili. Například tým australských geologů vedený Clintonem B. Fosterem zveřejnil studii, podle niž Reduviasporonites nebyly houby, ale spíš organismy podobné řasám. Mezinárodní skupina profesora Sephtona však nyní pro analýzu fosilií použila mimořádně citlivý hmotový spektrograf a výsledky měření porovnala se současnými houbami. Došla přitom k závěru, že to, co před 250 miliony let pokrylo celý povrch Pangei, bylo opravdu vzdáleně spřízněné s dnešními hřiby, bedlami a muchomůrkami.

 

Chybějící důkaz

Katastrofa, která málem položila život na lopatky, zůstává Damoklovým mečem, protože to, co se stalo jednou, může se nejspíš stát i podruhé. Tím spíš, že stále neznáme přesné příčiny. Podle prvních hypotéz způsobil permské masové vymírání pád asteroidu nebo komety - podobně jako velké hynutí dinosaurů na konci druhohor před 65 miliony let.

houby6

Jenže v rozhraní geologických vrstev mezi permem a triasem chybí iridium a další typické prvky kosmického původu. Dnes ostatně stále více paleontologů přináší důkazy, že i dinosauři alespoň na některých místech planety kosmickou srážku přečkali a definitivně opustili tento svět až o několik milionů let později.

 

obr: Podle jedné z teorií způsobila masové vymírání gigantická sopečná činnost trvající statisíce let - tzv. Siberian Traps

 

Jiná teorie tvrdila, že největší pohromu v dějinách života způsobil výbuch blízké supernovy, nebo záblesk paprsků gama z kosmického zdroje. Další hypotézy byly založené na ničivém výronu metanu z hydrátů na mořském dně, nebo sloučenin chlóru z vysychajících vnitrozemských jezer.

 

Ohnivé peklo

Zlom ve výzkum tohoto fenoménu způsobil objev obrovských vrstev čedičů na Sibiři, tzv. Siberian Traps pocházejících právě z konce permu. Dokládají, že před přibližně 250 miliony let došlo na naší planetě k vůbec největší vulkanické události, při níž se otevřely gigantické sopečné jícny a nepřetržitě chrlily žhavé magma nejméně stovky tisíc, možná ale i miliony let.

Láva tehdy pokryla 200 000 čtverečních kilometrů povrchu Pangei, dým zastínil slunce, znemožnil rostlinám fotosyntézu a způsobil globální ochlazení. Sopečné plyny rozrušily ozónovou vrstvu a otevřely tak cestu smrtonosnému ultrafialové záření.

houby2

 

obr: Na počátku druhohor byla Země prakticky pustá. Uprázdněné místo po vyhynulých druzích ze všeho nejdřív obsadily houby

 

 

Tak začal řetěz příčin a následků, mezi nimiž nemusely chybět ani události označované původně za hlavní příčinu pohromy, včetně uvolnění metanu z mořského dna nebo sloučenin chlóru ze dna vysychajících jezer.

V každém případě při tom postupně mizely z povrchu planety jeden organismus za druhým - až nakonec zůstaly jen ty nejjednodušší a nejodolnější.

Ani teorie založená na existenci Siberian Traps však není přijímána bez výhrad. Někteří odborníci soudí, že šlo sice o zcela mimořádný jev, na Apokalypsu, o níž mluví zkameněliny, by však přece jen nestačil. Stále se také neví, co tuto gigantickou sopečnou erupci spustilo. Nelze ani vyloučit, že to přece jen byla srážka s nějakým kosmickým tělesem.

Jisté je zatím jen to, že proti katastrofám tohoto ražení existuje pouze jeden druh pojištění: vědecký výzkum a expanze lidského druhu na jiná kosmická tělesa. A pokud na výzkum rezignujeme, tak alespoň nekopat v lese do muchomůrek. Možná jednou právě ony budou muset pronést štafetu života přes další Armagedon.

Jan A. Novák

Psáno pro Hospodářské noviny

 

houby4

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit