Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Kyslík byl na Zemi dřív než vědci mysleli

kyslik1Už před třemi miliardami let existovaly na Zemi organismy produkující kyslík. Objev irských vědců přepisuje historii evoluce, protože dosud se mělo za to, že tyto formy života vznikly nejméně o 60 milionů let později.

 

Geologové z dublinské Trinity College ve spolupráci s indickými odborníky našli v indeickém státě Odisha v útvaru zvaném Singhbhum Craton horniny, které mohly vzniknout pouze za přítomnosti kyslíkové atmosféry staré 3,02 miliardy let.

"Je to mimořádně vzrušující nález, protože nám umožňuje zaplnit mezeru v našich znalostech nejstarší evoluce života na Zemi," uvedl profesor Quentin Crowley z Trinity College.

kyslik2

 

 

obr: Stromatolity - kolonie organismů, které se významně podílely na vzniku kyslíkové atmosféry Země

 

Země vznikla před přibližně 4,6 miliardami let a další miliardu let měla roztavený povrch neustále bombardovaný dopady asteroidů. Prvotní atmosféra se skládala z vodíku a hélia, které však brzy unikly do vesmíru, aby je nahradil oxid uhličitý - podobně jako je tomu na Marsu a Venuši dodnes. Jak se tu objevil život, je stále předmětem dohadů, jisté však už je, že se tak stalo překvapivě brzy po vychladnutí povrchu a zcela jistě bez přítomnosti významného množství kyslíku, který jsme ještě donedávna považovali za základní podmínku existence živých organismů.

Dnešní atmosféru - v pořadí už třetí - mají na svědomí mikroorganismy schopné fotosyntézy, tedy rozkladu oxidu uhličitého na uhlík a kyslík pomocí slunečního záření. Uhlík používali ke stavbě svých těl, kyslík představoval odpad. Kyslíková atmosféra, které vděčíme za vznik složitějších tvorů (včetně nás), tedy byla svým způsobem vlastně ekologickou katastrofou, i když vědci obvykle raději mluví o kyslíkové revoluci nebo také velké kyslíkové události (Great Oxidation Event).

Ve skutečnosti byl nárůst obsahu kyslíku poměrně pomalý. Řada organismů se mu dokázala přizpůsobit - a dokonce vznikly nové, pro něž se plyn stal zdrojem energie. Jejich metabolismus byl tak účinný, že mohly vytvořit vyšší formy života. Nastartovaly tak evoluční proces vedoucí až k člověku.

Donedávna se vědci domnívali, že fotosyntetické organismy produkující kyslík se na Zemi objevili před 2,4 miliardami let. Pozdější nálezy z jižní Afriky posunuly tuto událost do doby před 2,96 miliardami let a současný objev ještě o dalších 60 milionů let proti proudu času. Pokud to někomu připadá málo, pak je to třistakrát déle než trvala celá existence našeho druhu Homo sapiens.

Jan A. Novák

psáno pro iHned.cz

Komentáře   

+1 #11 Učitel 2015-01-25 10:20
Nehledám prohlémy, jen otázky a řešení. Zajímá mě to. Ostatně, doufal jsem, že vy publikujete ze stejného důvodu. Dnes je většina souše pokryta rostlinstvem (stepmi, lesy, pralesy...), moře je plné fytoplanktonu. To ale dřív nebylo, minimálně pevnina byla pustá. Přesto kyslík stoupal. No a jestliže je kyslík tak reaktivní, tak při vulk. činnosti musí probíhat obří množství oxidací a dalších chem. reakcí. A to nemluvím o požárech. A v oněch dobách byla seismická a vulk. činnost mnohonásobně vyšší, než dnes.
+1 #12 Učitel 2015-01-25 10:21
Dnes je vulk. činnost minimální, moře i pevniny kypí životem, přesto se hladina kyslíku nezvyšuje. Divné. Že by došlo k rovnováze mezi jeho produkcí a spotřebou? To by v minulosti muselo být života ještě mnohem víc - například v dobách, ze kterých pocházejí ropná a uhelná ložiska. Ta jsou tak gigantická, že by to předpokládalo stejně gigantická množství org. hmoty k jejich vytvoření. Navíc údajně v oněch dobách bylo kyslíku daleko víc (když to umožnilo existenci mnohem větších forem života, než dnes). Kam se poděl?
#13 j.a.n. 2015-01-25 12:46
Většina kyslíku pochází a pocházela z fytoplanktonu, sopečná činnost nemá na kyslíkovou bilanci atmosféry významný vliv. Jistě že z momentálního pohledu došlo k rovnováze mezi produkcí a spotřebou kyslíku - biosféra existuje dost dlouho, aby vytvořila samoregulační mechanismy, navíc po potřeba pořád mít na mysli její obrovské rozměry. Doporučuji si něco přečíst o experimentu Biosféra II. Života pro vznik ložisek fosilních paliv samozřejmě bylo mnohem víc než je v současnosti - netvořila se přece v jednu chvíli, ale z biomasy nashromážděné za stovky milionů let. Víc kyslíku nemá s velikostí forem života přímou souvislost, největší tvor za celou dobu existence biosféry je v současnosti... Atakdále
+2 #14 Učitel 2015-01-25 15:44
Rozumím, ale přesto mi některé věci pořád vrtají hlavou. Například to hromadění biomasy po stovky milionů let... to si taky neumím představit, vždyť v současnosti neexistuje na Zemi jediné místo, kde by se biomasa jakkoliv hromadila, zůstávala nerozložená a tvořila zdroj hmoty pro cokoliv. A když si uvědomím jak velký hmyz žil v prvohorách, tak jsem pevně přesvědčený, že tak primitivní způsob dýchání by při dnešní hladině kyslíku prostě nestačil. Kyslíku muselo být víc.
Prostě mám stále dojem, že v minulosti bylo hodně věcí jinak, než nám říká věda se svým současným poznáním.
#15 Vlastimil Čech 2015-02-03 14:05
No, pokud tomu tak nebylo, pak by vysvětlením byla nižší gravitace :-) Pak by ty předpotopní potvory tolika kyslíku pro svůj pohyb nepotřebovaly :-)

You have no rights to post comments

 
Joomla Templates by JoomlaShack