Novákoviny

Kdyby existovali Marťané, museli by být dost natvrdlí aby nepoznali, že se o ně tam nahoře někdo zajímá: oběžné dráze Rudé planety zaujal v neděli své místo další průzkumník vyslaný pozemšťany. Jmenuje se MAVEN a bude zkoumat hlavně marsovskou atmosféru.

 

 

 

"Jde to dobře, sonda i vědecký náklad jsou v pořádku," řekl ve středu manažer projektu MAVEN David Mitchell. "Všechno je připravené k tomu, abychom stroj navedli na oběžnou dráhu kolem Marsu."

Navedení na oběžnou dráhu bylo naplánované na neděli 21. září 2014, kdy také úspěšně peroběhlo. Po desetiměsíční cestě vesmírem, na níž sonda urazila 442 milióny kilometrů se na půl hodiny zažehly její motory a MAVEN začala obíhat po protáhlé elipse kolem Rudé planety. To ale je jen začátek brždění, které potrvá dalších šest týdnů. Na jeho konci oběhne Mars každé čtyři a půl hodiny. Bude se přibližovat k povrchu až na 150 kilometrů a vzdalovat na 6200 kilometrů. Bude tak prolétat nejvyššími vrstvami atmosféry - a právě jejich výzkum je hlavní náplní poslání sondy.

 

Hledání lepší minulosti

Poslání MAVEN je zašifrované v jejím názvu: Mars Atmosphere Volatile EvolutioN - Vývoj prchavých látek atmosféry Marsu. Zdánlivě suchopárná definice skrývá možnost odhalit vzrušující otázky minulosti planety.

 

 

obr: Poznatky získané sondou MAVEN by měly objasnit minulost atmosféry Marsu a především mechanismus toho, jak planeta přišla o vodu

Kresba: NASA 

 

 

Bruce Jakoski, vědoucí vědecký pracovník programu to vysvětluje: "Mise ze zaměří hlavně na to, jaký byl v minulosti osud vody na Marsu, kolik jí tam ještě je a jak se vyvíjel obsah oxidu uhličitého v atmosféře. Jsou to klíčové otázky pro pochopení minulosti planety, vývoje jejího klimatu a možnosti vzniku a udržení mikrobiálního života".

Jinými slovy: poznatky z výpravy by mohly odpovědět na otázku, jestli v minulosti na Marsu vládly takové podmínky, aby mohla na povrchu existovat voda v tekutém stavu.

Na palubě sondy je šest vědeckých přístrojů umožňujících měřit obsah iontů a atomů, zjišťovat vztahy mezi atmosférou planety a kosmickým prostorem.

Dnes je tamní ovzduší velmi řídké, vědci ale předpokládají, že že o více než 99 procent atmosféry Mars v minulosti přišel. Nyní chtějí zjistit, jestli se životně důležitá voda rozložila a její složky unikly do vesmíru, nebo jestli se na planetě pořád ještě nachází ve zmrzlém stavu a vázaná v minerálech. Sonda také dá přesnou představu o současném složení nejvyšších vrstev atmosféry.

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

TIP:

Minulostí Marsu a možnostmi existence života na něm se zabývá několik kapitol knihy Život ve vesmíru, kterou vydalo nakladatelství Daranus

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

 

Jedním z úkolů MAVEN bude zjistit obsah metanu a rychlost jeho rozkladu. Nález metanu v atmosféře byl významným objevem předešlých sond, protože na Zemi tento plyn vzniká hlevně činností mikroorganismů. Ve vyšších vrstvách atmosféry se rychle rozkládá, proto na Marsu musí být zdroj, který jej stále doplňuje.

 

Levná sonda

Mise MAVEN je součástí programu Scout, který si klade za cíl posílat na Mars relativně malé, levné a jednoduché sondy - finanční limit je 485 milionů dolarů na misi. Program vznikl jako reakce na ztrátu několika drahých strojů u Rudé planety v důsledku banálních poruch. Když se odmlčí sonda typu Scout, nejsou škody tak velké a za ušetřené peníze je možné misi zopakovat.

 

 

obr: Sonda MAVEN ba začátku své cesty k Rudé planetě

Foto: NASA

 

 

Kritikové ale programu vyčítají, že výsledky odpovídají ceně; ve srovnání s "těžkými" sondami Viking byly poznatky získané například "lehkou" sondou Phoenix typu Scout velmi skromné.

MAVEN odstartovala ze Země 18. listopadu 2013 pomocí rakety ATLAS V. Předpokládá se, že bude vědecké úkoly u Marsu plnit nejméně rok. Zjištěné údaje budou vědci porovnávat s obdobnými měřeními, které na povrchu provádí rover Curiosity. Ten na Marsu přistál v listopadu 2011.

V současnosti jsou na Marsu dva aktivní průzkumníci na povrchu (Curiosity a Opportunity, který tam pracuje už neuvěřitelných 11 let) a další tři ho monitorují z oběžné dráhy (Mars Odyssey, Mars Express a Mars Reconnaissance Orbiter). Na rok 2018 se plánuje mise ExoMars podobná Curiosity - ale s jedním podstatným rozdílem: rover by měl shromáždit vzorky hornin, které jiná automatická sonda dopraví na Zemi. Pak už by mohli následovat lidé...

 

Jan A. Novák

 

příloha

 

Sonda MAVEN v číslech

 

hmotnost při startu: 2454 kg

hmotnost vědeckého nákladu: 65 kg

rozpětí solárních panelů: 11,4 m

celkové náklady na misi: 871 mil. USD

náklady na sondu: 187 mil. USD

 

 

You have no rights to post comments