Novákoviny

Řídícím sálem v NASA zase jednou po dlouhé dob? zahřměl jásot: robotické vozítko Curiosity úspěšně přistálo na Marsu. Je to největší a nedokonalejší mobilní laboratoř jaká se dosud na Rudou planetu dostala. Jejím hlavním úkolem je hledat stopy života. Sonda má za sebou závratných 567 milionů kilometrů mrazivým vesmírem, opravdu důležitých ale bude pouhých pár kilometrů, které ji teprve čekají: po povrchu Rudé planety.

"Přistání Curiosity je nejobtížnější manévr v historii robotických výprav," řekl John Grunsfeld z ředitelství NASA pro vědecké mise k planetám. Vůbec nepřeháněl, protože výsadek proběhl zatím nevyzkoušeným způsobem. Při předešlých misích pátrajících po organických sloučeninách vzniklo podezření, že výsledky ovlivnily zplodiny přistávacích trysek. Výsadkový modul se proto tentokrát díky čtyřem raketovým motorům zastavil ve výšce okolo dvaceti metrů a vozítko spustil dolů na lanech. Pak "šlápl na plyn" a z místa výsadku se decentně vzdálil.

Unikát představuje i samotný rover Curiosity (Zvědavost). Zatímco všechny předchozí mobilní stroje pro Mars vypadaly spíš jako dětské hračky, tentokrát jde o skutečný automobil - je dlouhý tři metry a váží 900 kilogramů. Nebude už také muset čekat na východy slunce, protože místo solárních panelů jej elektřinou zásobuje izotopový článek. Dostatek energie umožní i vnitřní klimatizaci všech systémů, Curiosity tedy je něčím na způsob prvního "teplokrevného tvora" na Marsu. V nepřetržitém provozu by díky tomu měl vydržet nejméně dva pozemské roky.

Po stopách života

Hlavním úkolem výpravy označované jako MSL (Mars Science Laboratory) v ceně 2,5 miliard dolarů, která opustila Zemi loni v listopadu, je hledání vody, organických sloučenin a pokud možno i stop života - ať už minulého nebo současného. Šestikolový stroj, který vypadá jako gigantická kudlanka, je skutečnou laboratoří. Mezi 80 kilogramy vědeckých přístrojů na palubě je kromě kamer s vysokým rozlišením (včetně mikroskopických) také citlivé analyzátory půdy i atmosféry. Jedním z nich je také laserové zařízení TLS, které umí změřit poměry izotopů plynů ve vzorcích a z toho odvodit, jestli prošly biologickými nebo geologickými procesy.

Aby byla mise co nejúspěšnější, bylo nutné pečlivě volit i místo přistání. Je jím kráter Gale, v němž je naděje na nalezení usazenin ze dna někdejších vodních nádrží i odkryté geologické vrstvy umožňující zkoumat minulost planety.

Misí Curiosity samozřejmě výzkum Marsu nekončí. Nejbližší další výpravou  NASA bude sonda MAVEN, která by měla odstartovat koncem roku 2013. Nebude přistávat, ale z oběžné dráhy se zaměří na sledování atmosféry Rudé planety. Výsledkem by mělo být i lepší pochopení vývoje klimatu Marsu v minulosti a podílu vody v jeho ekosystému.

Vzdálenější budoucnost je zatím nejistá. Klíčovou misí před startem pilotované výpravy by měla být expedice označovaná jako Mars Sample Return (MSL). Jejím úkolem by mělo být dovezení vzorků povrchu zpět na Zemi. Stejný cíl si vytkla i Evropská kosmická agentura ESA a je možné, že projekty se spojí. K realizaci ale skoro určitě nedojde dřív než za 10 let. Lidé se pak vydají k Marsu ještě o dalších 10 let později.

Jan A. Novák

Psáno pro Hospodářské noviny

You have no rights to post comments