Novákoviny

Rhea je po Titanu druhý největší měsíc Saturnu. Kosmická sonda Cassini nyní zjistila, že má tenkou atmosféru skládající se z kyslíku a oxidu uhličitého.

 Zatímco největší Saturnův měsíc Titan by rozměry mohl být samostatnou planetou (s průměrem 5830 kilometrů je větší než Merkur) a má také velmi hustou atmosféru, ostatní měsíce Saturnu jsou mnohem menší. Druhá v pořadí Rhea má průměr jen 1528 kilometrů a vše nasvědčovalo tomu, že je to jen další zmrzlý svět skládající se ze směsi ledu a skal. Objev tenké atmosféry (exosféry) z kyslíku se předpokládal. Oxid uhličitý je ale určitým překvapením. Odkazuje možná na procesy odehrávající se hluboko pod povrchem a naznačuje, že Rhea může být složitější a zajímavější, než se na první pohled zdá.   Sonda očichala měsíc zblízka

  Přesto vědci už dřív předpokládali, že by Rhea mohla mít velmi řídkou kyslíkovou atmosféra - nebo spíš exosféru, jak astronomové říkají plynovému obalu s malou hustotou molekul. Už dřív totiž byla objevena přítomnost kyslíkové exosféry na Jupiterově měsíci Europa.

Hledání exosféry na měsíci Rhea pomocí pozemských teleskopů ale dosud nebylo úspěšné. Teprve použití citlivých detektorů na palubě sondy Cassini při jejích posledních přiblíženích k tomuto měsíci umožnilo přítomnost plynů dokázat pomocí spektrometru INMS (Ion and Neutral Mass Spectrometer).

obr: Saturnův měsíc Rhea. Povrch se skládá ze směsi kamení a ledu. Foto? NASA

"Cassini může touto velmi řídkou atmosférou proletět a doslova ji zblízka očichat," říká jeden z autorů výzkumné zprávy Andrew Coates z londýnské University College.

Kyslíku je v okolí Rhei 50 miliard molekul na krychlový metr. Na pohled impozantní číslo ale ve skutečnosti představuje velmi malou koncentraci - tohoto plynu je tu pěttrilionkrát méně než v atmosféře Země. K překvapení vědců tu ale kromě kyslíku byl také oxid uhličitý. Jeho koncentrace je oproti kyslíku přibližně poloviční.

Záhadný oxid uhličitý

 Zatímco v pozemské atmosféře máme kyslík díky zeleným rostlinám a dalším organismům provozujícím fotosyntézu, na měsíci Rhea je mechanismus jeho vzniku zřejmě jiný. S životem téměř jistě nemá nic společného.

"Na povrch dopadají z vesmíru částice s vysokou energií a štěpí vodní led na vodík a kyslík," vysvětluje Ben Teolis ze Southwest Research Institute, šéf výzkumného týmu. "Vzápětí spolu atomy kyslíku reagují za vzniku dvouatomových molekul. Vodík unikne do vesmíru rychle, ale kyslík ho následuje mnohem pomaleji. Přesto jde o trvalý proces, kdy je plyn stále doplňován z povrchu.

obr: Pohled na povrch Rhei z výšky přes 600 kilometrů. Foto: NASA

Mnohem větší záhadou pro vědce je přítomnost molekul oxidu uhličitého. Mechanismus jeho vzniku si zatím nedovedou vysvětlit. Mnohé nasvědčuje tomu, že nepochází z povrchu, ale je výsledkem procesů probíhajících v nitru měsíce. Nelze ale vyloučit také to, že vzniká rozkladem organických molekul. Ty by mohly pocházet z komet, nebo být opět produktem pochodů uvnitř Rhei. I Titan je totiž na organické sloučeniny velmi bohatý. Jejich původ a procesy, na nichž se podílejí, jsou předmětem intenzivního výzkumu.

Řízená sebevražda

 Vědci předpokládají, že kyslíkové exosféry mohou být u ledových měsíců velkých planet poměrně běžné. Dalšími kandidáty na jejich existenci jsou Saturnovy měsíce Dione a Tethys. K Dione se ale sonda Cassini přiblíží až v prosinci 2011.

Americká sonda Cassini krouží kolem Saturnu od roku 2004 a proslavila se tu především vysazením evropského přistávacího modulu Huygens na povrch Titanu a odhalením některých tajemství tohoto záhadného měsíce.

obr: Sonda Cassini už úspěšně pracuje v blízkosti Saturnu 6 let. Kresba: NASA

Cassini se ale věnuje i samotnému Saturnu a jeho ostatním oběžnicím. Úspěšná mise byla před časem opětovně prodloužena až do roku 2017, kdy automat spáchá řízenou sebevraždu tím, že se vrhne do husté atmosféry Saturnu.

Jan A. Novák

Psáno pro Hospodářské noviny - iHned

You have no rights to post comments