Novákoviny

Když loni v dubnu explodovala v Mexickém zálivu vrtná plošina Deepwater Horizon, uniklo do vody obrovské množství ropy a metanu. Zákonitě se vynořily katastrofické prognózy o vymření mořského života, zničení pobřežních ekosystémů, o vlivu na klima, nebo dokonce předpovědi strašící gigantickými vlnami poháněnými bublinami explodujícího plynu.

"Naše simulace pohybu ropy a metanu z vrtu v Mexickém zálivu ukazuje, že se vytvoří zóny bez kyslíku, kde zemře všechno živé, " tvrdil například v srpnu Robert Hallberg z Národní organizace pro atmosférický a oceánografický výzkum (NOAA). "Krize vyvrcholí v říjnu a bude odeznívat velmi pomalu, zřejmě řadu let."

 

Obrovské vlny tsunami

S ještě horším scénářem přišla Carol Lutkenová, oceánoložka z Mississippi Mineral Resources Institute: "Metan se pod mořským dnem nachází v pevné krystalické formě. Narušením těchto vrstev se mořské dno může stát nestabilní..."

Z toho pak sdělovací prostředky usoudily, že exploze uvolněného metanu způsobí kaskádovité vlny tsunami, proti kterým byla smrtící vlna zdvižená v prosinci 2004 zemětřesením u Sumatry jen nevinným žbluňknutím.

"Má se za to, že havárii plošiny Deepwater Horizon způsobila exploze metanu uvolněného z vrtu," připsal ke konstatování Carol Lutkenové Craig Pittman z St. Petersburg Times. "Objevují se názory, že by mohly následovat ještě mnohem větší exploze, které zdvihnou katastrofální tsunami..."

Nic z toho se nestalo - vědci nyní naopak zjišťují, že s nebezpečnými uhlovodíky se vypořádala samotná příroda překvapivě rychle a účinně. První dobrá zpráva přišla letos v lednu, kdy John Kessler a David Valentine z University of Texas oznámili, že koncentrace metanu ve vodě se dostala na přirozenou úroveň jen několik málo měsíců po havárii.

"Ještě v červnu jsme viděli, jak jsou hlubinné vrstvy vody bohatě nasycené metanem," uvedli vědci v časopisu Science. Množství plynu tehdy běžnou koncentraci převyšovalo 100 000krát. "Ale už o 120 dní později jsme naměřili normální koncentrace. Matka příroda zlikvidovala 200 000 tun rozpuštěného metanu.

A server ScienceDaily se ptal: "Kam zmizely ropné látky z havarovaného vrtu?"

Odpověď má poskytnou počítačový model, který vypracovala skupina chemických inženýrů z několika amerických univerzit. Popis modelu zveřejnil odborný časopis Environmental Ingeneering Science a odborníci si od něj slibují, že na základě zkušeností získaných při havárii Deepwater Horizon umožní předvídat chování látek z hlobokomořských vrtů. Právě případ Mexického zálivu ale ukazuje, že modely jsou jen "hypotézy svých tvůrců schovávajících se za počítač", jak je popisuje jedna z ironických definic.

 

Největší ropná skvrna

Deepwater Horizon byla jednou z nejmodernějších ropných plošin určených pro průzkum a těžbu z hlubokomořského dna. Kritického 20. dubna se nacházela asi 70 kilometrů od pobřeží Louisiany nad hloubkou 1500 metrů a její vrtná hlavice se probíjela deset kilometrů pod povrchem k zásobám ropy o objemu tří miliard barelů. Pak ale výron metanu způsobil explozi, která zabila 11 lidí z posádky plošiny a dalších 17 vážně zranila. Ohnivá koule byla tehdy vidět ze vzdálenosti až 56 kilometrů.

Těžce poškozená Deepwater Horizon se o několik dní později potopila, vrt ale i potom každý den do moře chrlil 62 tisíc barelů ropy. Vytvořila se tak největší ropná skvrna v historii těchto katastrof na území Spojených Států. Spolu s ropou unikal i metan, který je mimo jiné také skleníkovým plynem způsobujícím oteplování klimatu. Definitivně se vrt podařilo uzavřít až 19 září.

Havárie byla dlouhou řadu týdnů v centru pozornosti světových médií a s katastrofickými prognózami se roztrhl pytel. Už brzy po uzavření vrtu se ale objevily i optimističtější názory - tehdy jim však ještě nikdo nevěnoval moc pozornosti. Jedním z těch, kteří viděli světlo na konci tunelu, byl i biolog Peter R. Girguis z Harvard University.

 

Dno připravené na metan

"Všechno záleží na tom, jak budou reagovat mikroorganismy žijící v mořském dně," upozorňoval už krátce po havárii profesor Girguis. "Naše výzkumy ale naznačují, že v případě potřeby umí likvidovat metan desetkrát až stokrát rychleji, než se dosud soudilo."

Profesor Girguis vycházel z toho, že velké zásoby ropy a plynu pod dnem Mexického zálivu ovlivňují druhové složení mikroorganismů v jeho povrchových vrstvách, protože uhlovodíky tu v malém množství neustále unikají. Zdejší bakterie jsou tedy na jejich zpracovávání specializované. Řečeno poněkud odborněji: žije tu hodně metanotrofních druhů, které se v případě zvýšení množství živin nejspíš rychle rozmnoží a plyn zlikvidují.

To se také zřejmě později stalo, tehdy to ale vědci ještě nemohli vědět jistě. Ani Girguis si zřejmě nebyl moc jistý. Upozorňoval, že metan není jediná škodlivina, která z vrtu unikla a že měření v hloubce okolo dvou kilometrů je velmi obtížné. Přesto se domníval, že většina plynu v moři rychle zmizí. Tehdy jej ale ještě nikdo moc neposlouchal - katastrofální předpovědi byly mediálně mnohem výživnější.

Jenže jak šel čas, stále více se ukazovalo, že zřejmě měl pravdu. Přesto lednové zjištění, že metan je pryč a oceán dál žije jeho autoři z University of California označili za "mimořádně udivující".

 

Plyn, který mění klima

Svou roli při odstraňování následků ropných katastrof hraje i to, že ropa (ač to tak obvykle nevnímáme) je látka přírodního původu a je proto biologicky odbouratelná: mnoho organismů ji dokáže rozložit. Už v srpnu tu Terry Hazen z Lawrence Berkeley National Laboratory objevil několik dosud neznámých druhů bakterií, které rozkládaly ropné látky, aniž by snižovaly obsah kyslíku ve vodě. Objevily se proto návrhy získat pomocí genových manipulací baktérie, které by ropu rozkládaly ještě účinněji.

Někteří vědci přitom tvrdí, že jevy, které pozorují v Mexickém zálivu nemají význam jen pro tuto oblast, nebo jen pro případy ropných havárií, ale ukazují, jak funguje celý planetární ekosystém.

Metanotrofní mikroorganismy jsou v poslední době středem pozornosti i z jiných důvodů. Metan je hned po vodní páře nejvýznamnějším plynem zvyšujícím skleníkový efekt - má na oteplování třiadvacetkrát větší vliv, než by mělo stejné množství tolik obávaného oxidu uhličitého. Přitom se uvolňuje při procesech, které v přírodě neustále probíhají: při tlení organických zbytků, při trávení, ale dokonce i při metabolismu rostlin.

V přírodě proto existují mikroorganismy, které získávají potřebnou energii rozkladem metanu. Hrají proto významnou roli při regulaci množství tohoto skleníkového plynu v atmosféře - jenže k tomu potřebují kyslík. Proto také vznikly obavy, že v okolí havarovaného vrtu vymře veškerý vyšší život, který je na kyslíku závislý. Nestalo se tak a vědci nyní hledají odpověď na otázku proč.

"Tragédie v Mexickém zálivu nám umožnila pozorovat experiment, který bychom jinak sami nikdy nemohli uskutečnit," říká David Valentine. "Mořské dno zadržuje obrovské množství metanu, jehož únik by mohl způsobit rozsáhlé klimatické změny, protože skleníkový efekt tohoto plynu je mnohem větší než u známého oxidu uhličitého. Nyní víme, že i uvolnění velkého množství metanu klima neovlivní."

Tak úplně jisté to ale není. Valentine totiž nebral v potaz tvrzení profesora Girguise, že podmínky v Mexickém zálivu mohou být specifické právě díky přítomnosti velkých zásob fosilních uhlovodíků pod povrchem. V každém případě asi bude lepší, když k "experimentům" tohoto druhu bude docházet co nejméně.

 

Jan A. Novák

Psáno pro Hospodářské noviny 

 

přílohové texty:

 

Metan

chemický vzorec: CH4

vzhled: bez barvy a bez zápachu

výskyt: zemní plyn, bahenní plyn, uhelné sloje

teplota vznícení: 600 stupňů C

vlastnosti: lehčí než vzduch, způsobuje skleníkový efekt

rozpustnost ve vodě při 20 stupních C: 0,22 mg/l

 

Důsledky úniku ropy při havárii Deepwater Horizon

- celkem uniklo 4,9 milionu barelů ropy

- zasaženo pobřeží v délce 510 km

- rybolov a lov mořských korýšů zakázán na ploše až 225 000 km2

- použito 4,2 milionů litrů disperzantů (látek umožňujících oddělit ropu z vody)

- únik ohrozil existenci 400 biologických druhů v Mexickém zálivu

- ekonomický dopad na turistiku se odhaduje na 23 miliard dolarů

You have no rights to post comments