Novákoviny

   Více než tři kilometry pod povrchem grónského ledovce vědci objevili tvory, kteří by mohli naznačovat, jak vypadá život na jiných planetách. Extrémně odolné bakterie dokáží přežívat i při teplotách hluboko pod bodem mrazu, za mimořádných tlaků a bez přítomnosti kyslíku.

Ještě v 70. letech minulého století se věřilo, že život může existovat jen v podmínkách, které se příliš neliší od těch, jaké máme v obývacím pokoji: mírná teplota, příjemný tlak, dostatek kyslíku, sem tam nějaké to sluneční světlo. Pak ale hlubinné ponorky našly ekosystémy žijící u podmořských termálních vývěrů v podmínkách připomínajících spíš peklo. Od té doby nepřestává vědce šokovat, kde všude se životu daří - od jaderných reaktorů až po hluboké vrstvy zemské kůry. Nyní objevili odolné mikroorganismy i pod grónskými ledovci.

 Co je malé, to je odolné

"Extrémně chladné prostředí pod ledovcem je podobné tomu, jaké vládne na jiných kosmických tělesech," vysvětluje Jennifer Loveland-Curzeová, vedoucí týmu z Pensylvania State University, který mikroorganismus objevil. "Mezi bakteriemi z těchto podmínek a možným životem v kosmu tedy může být podobnost. Z hlediska výzkumu je výhodné i to, že chlad může buňky nebo nukleové kyseliny konzervovat i po miliony let."

Nově objevený mikroorganismus dostal jméno Herminiimonas glaciei. Vědci ho "ulovili" tak, že vzorky ledu z vrtů hlubokých přes tři kilometry vložili do živného roztoku a po několik měsíců udržovali v teplotě několik málo stupňů nad bodem mrazu. Bezmála rok trvalo, než se objevily nahnědle purpurové kolonie prozrazující přítomnost dosud neznámé formy života.

Badatele na nové bakterii nejvíc udivily její nepatrné rozměry - je ještě desetkrát až padesátkrát menší než běžné mikroorganismy, například známá Escherichia coli. Domnívají se, že právě nepatrné rozměry jsou klíčem k tajemství přežití v extrémních podmínkách. Díky nim se například pro bakterii může stát dostupná voda existující v kapalném stavu v nepatrných kapilárách mezi krystaly ledu. Snižují také nároky na živiny. Je proto pravděpodobné, že mimořádně malé rozměry můžeme očekávat i u mimozemských forem života.

Herminiimonas glaciei je při tom tak odolná, že by jí nedělaly problémy nejen podmínky na Marsu, ale patrně by přežila i na některých měsících velkých planet.

 Sterilizace je na ni krátká

Mimořádně malé rozměry mají často i půdní bakterie nebo mikroorganismy žijící v sedimentech na dně oceánů. Někteří vědci se proto domnívají, že jejich existence podporuje hypotézu o existenci tzv. nanobakterií. Jde o velmi malé útvary velké 25 až 200 nanometrů, což je asi desetina průměru běžné bakterie, které se nacházejí v některých horninách, v živých organismech, ale také v určitých typech meteoritů - včetně těch které pocházejí z Marsu. Mají některé charakteritiky "velkých" bakterií, včetně tvaru a sklonu shlukovat se do řetízkovitých kolonií. Většina vědců je vůči domněnce o biologické podstatě těchto objektů skeptická, její nadšení přívrženci ale naopak věří, že jde o vůbec nejstarší formy života. A že jsou rozšířené nejen na Zemi, ale i ve vesmíru. Existence mimořádně malého mikroorganismu v extrémně nepřátelském prostředí pod grónskými ledovci dodala jejich argumentům novou sílu.

Herminiimonas glaciei ale znepokojuje vědce i jinak: je tak malá, že dokáže projít i filtry s póry velkými 0,2 mikronu, jaké se běžně používají při sterilizaci roztoků v laboratořích a nemocnicích.

"Herminiimonas glaciei není patogenní a lidem neškodí," uklidňuje její objevitelka dr. Loveland-Curzeová. "Nedá se ale vyloučit, že existují jiné stejně malé mikroorganismy, kteří by mohli být nebezpeční. Navíc teď víme, že roztoky, o kterých jsme se domnívali, že jsou prosté života, ve skutečnosti sterilní vůbec nemusí být. Přitom díky malým rozměrům tyto bakterie roztok nezakalí ani při velmi velkých koncentracích."

Psáno pro Hospodářské noviny

You have no rights to post comments