Recenze: Studená fantasy Zrození zimy
- Kategorie: Tipy a varování
- Vytvořeno 23. 11. 2009 8:42
Ani na druhý pokus se bohům nepodařilo zalidnit svět něčím, z čeho by mohli mít radost a dokonce už je nebavilo nepovedené lidské plémě ani ničit. A tak odešli jinam - aby mohla začít další ze ság literatury fantasy, v nichž krev teče stejně snadno jako velká slova, jeden hrdinský skutek střídá druhý, intrikuje se a bojuje o velké ideály a všechno je tak strašně temné, vážné a významné, že se z toho člověku chce až smát. Literatura fantasy se už několik desítek let dusí ve vlastním čtenářském úspěchu a autoři nemají lehké živobytí, protože kulisy jsou dané a základní černobílá schémata také. Nicméně i na tomto hracím poli existují dobří řemeslníci a fušeři. A britský autor Brian Ruckley nepochybně patří k těm prvním.
Samotná zápletka je - jak už to tak u fantasy bývá - jednoduchá a jasná: přívrženci učení Černé stezky (chtělo by se říci fundamentalistické hnutí či snad sekta) věří, že až jejich myšlenky zvítězí na celém světě, bohové se vrátí. Jenže zrovna projeli jakousi důležitou bitvu a kdo nebyl pobit, prchá, pochopitelně s pronásledovateli v patách, mnoha protivenstvími před sebou a s myšlenkou na návrat a konečné vítězství. A protože přívrženci Černé stezky nepochybují o tom, že boj za pravou víru opravňuje k čemukoliv, může se čtenář těšit na nadstandardní dávku hrdinských činů, odporných ukrutností sem tam proložených nějakým tím zbabělcem.
Pro toho, kdo ještě není ze stereotypů fantasy unaven, je už takto rozehraný děj pozvánkou k četbě. Navíc Ruckley není tuctový autor žánru: vystačí si s minimem pohádkových bytostí a umí vyprávět. A protože kniha je jen první díl zamýšlené ságy, vrhl do děje obrovské množství postav, jimž občas dokázal dát i jakýsi lidský rozměr a náznaky přirozeného vývoje.
Ne každý spisovatel umí tak početný ansábl udržet na uzdě, Ruckleyovi se to ale celkem daří. Nemusí se to ovšem dařit všem čtenářům, a tak je kniha pro jistotu opatřena přílohami s chronologickým přehledem, seznamem hlavních postav a klanů Černé stezky a dokonce i s mapami. Skoro by se chtělo zlomyslně poznamenat, že kdyby čtenář stejné studijní úsilí věnoval skutečnému dějepisu, nejen, že by obohatil své znalosti, ale byl by odměněn ještě spletitějším a mnohem méně schématickým dějem...
Ruckleyův svět je ve skutečnosti temný, zarputilý a studený svět severských mýtů. I jejich epika je dramatická a velkolepá, ale v porovnání s Homérem v nich skoro chybí radost, láska a krása. Když se navíc severské ságy vtěsnají do černobílých schémat fantasy, tak z nich čiší mráz, což ostatně autor ještě podtrhuje názvem svého eposu. Je s podivem, že zatím nikdo nestudoval důvody současného obrovského zájmu o tuto literaturu - tím spíš, že z podobného mytologického kotle svého času čerpal svou duchovní energii i nacionální socialismus.
Brian Ruckley: Zrození zimy. Přel. Kateřina Niklová. Obálka Kekai Kotaki. Ostrava, Fantom print 2009. 344 s. 259 Kč.
Psáno pro Ikarii