Strašidelná pohoda se špatným koncem
- Kategorie: Tipy a varování
- Vytvořeno 2. 12. 2011 8:32
Brama Stokera asi není potřeba moc představovat - stačí říci "Drakula" a každý ví, že jde o otce-zakladatele modernho hororu. Také v případě méně známého románu Klenot sedmi hvězd spisovatel žijící v letech 1847 až 1912 prošlapával cestu jiným: je to jeden z prvních "egyptologických" hororů a nechybí v něm prakticky nic, co se od té doby objevuje v nesčetných knihách a filmech s touto tématikou: mumie, hroby, síly, které nejsou z tohoto světa…
Pro lepší představu asi stačí jen popsat úvodní scénu: zkušený egyptolog pan Trelawny je nalezen ve svém londýnském domě vážně zraněný a v jakémsi kataleptickém stavu, z něhož jej není možné probrat. Přihodilo se to samozřejmě v zamčeném pokoji, takže klasická záhada je dokonalá. Pokoj je ale ještě ke všemu také plný staroegyptských nálezů - pochmurné mumie nevyjímaje - těžkých vůní balzamovacích prostředků, projevují se tu tajemné síly, občas běhá kocour se záhadnými spády. A málem bych zapomněl: pan Trelawny má krásnou dceru Margaret, zatímco vypravěčem je mladý advokát Malcolm Ross. Později do děje vstoupí také staroegyptská vládkyně Tera, která opouští hrobku, aby si vzala zpět svůj ukradený klenot...
Nic tedy nechybí k tomu, aby byl rozehrán příběh evokující zlatou éru dobrodružné literatury na přelomu 19. a 20. století. Se vším, co k tomu patří - dobrým i méně dobrým. Čtenář si tu užívá neproblémovou dobu jednoduchého světa, v němž dobro a zlo bylo zřetelně odděleno, daní placenou za tuto pohodu ovšem je poněkud pomalé plynutí děje (zejména zpočátku) a upovídanost dialogů. Popisy prostředí i osob jsou tak detailní, že by mohly klidně sloužit jako technický scénář filmu a nejde vyloučit, že se tu pozdější scénáristé opravdu inspirovali. Stoker navíc přece jen není úplně první kategorie své doby: do Arthura C. Doyla nebo Roberta L. Stevensona mu chybí vypravěčská lehkost a pohledy pod povrchu, které z řemesla dělají umění i v dobrodružné literatuře.
Tajuplným prostředím a dějem podloženým hlubokými znalostmi magie by to však autor bohatě vynahradil, zvlášť pokud ke knize od počátku přistupujeme jako k relaxačnímu čtení, třeba pro dny dovolené. Kdyby ovšem nebylo konce, který čtenáře z této příjemně strašidelné pohody krutě vytrhne. Ne, nebojte se, nic neprozradím. Dodám jen, že finále se nelíbilo už čtenářům za Stokerova života, on proto závěr knihy pro další vydání roku 1912 přepracoval. Český nakladatel ale sáhl po první verzi z roku 1903. Čtenář vládnoucí angličtinou ovšem může novější vydání s happyendem najít na internetu - a těm, kdo anglicky neumí, snad tentokrát prozradit mohu: Marcolm Ross se s Margaret Trelawny přece jen ožení a neblahý klenot je součástí nevěstiny róby, aniž by dokázal zabránit jejich štěstí.
Bram Stoker: Klenot sedmi hvězd. Přel. Milan Orálek. Obálka Marcel Bursák. Brno, Moravská Bastei MOBA 2011. 270 s. 259 Kč)
Jan A. Novák