Novákoviny

Úspěšně se šířící bacil pandemie fantasy od časů Tolkiena a Rowlingové zmutoval do několika čeledí, z nichž každá se snaží parazitovat na podvědomí a nesplněných snech jiné kategorie čtenářů - i když říkat jim konzumenti by asi leckdy bylo přesnější.

Polanského dílo patří do podčeledi fantasy temné nebo také drsné, takže se v něm najdou hlavně teenageři pohlaví mužského a nižších sociálních skupin, kteří alespoň na stránkách knihy mohou rány nejen přijímat, ale i rozdávat a ještě si při tom připadat duchaplně. Protože hrdinou je drogový dealer a sympaťák současně, což je sice kombinace, z níž by asi dostal osypky nejen Jan Amos Komenský, nezapomínejme ovšem, že jde o drsnou fantasy...

Takže se děj pochopitelně odehrává ve vymyšleném světě - v tomto případě vzniklém křížením velkoměstského ghetta 21. století se středověkem trochu opepřeným čarodějnými silami. Hrdina ustavičně trousící vtipné hlášky se jím pohybuje jako ryba ve vodě, což ovšem nelze tak docela říci o čtenáři, protože nejen jmen neexistujících zemí a měst, ale i věcí, funkcí, nebo hodností tu je docela hodně. Zatímco jiné knihy fantasy svůj svět přibližují čtenáři pomocí map, Léčbě břitvou by místy neuškodil ani výkladový slovník. Ještě, že aspoň stará dobrá whisky tu z našeho světa zůstala.

K samotnému ději není moc co říct: drsňáci živí, mrtví i v přechodném stavu mezi prvními a druhými, hodně feťáků, přiměřené množství žen, sem tam nějaký ten mág. Rvačky, úklady, mocenské pletichy... no, však to znáte. Člověku sice trochu uniká smysl toho všeho, ale napsaná je kniha čtivě. Anglosaský nakladatel by ostatně (na rozdíl od některých českých) špatně napsanou knihu nevydal.

Autor Léčby břitvou se netají, že je to jen první díl většího celku; podtitul proto zní Dolní město 1. Zkušenějšího čtenáře možná napadne, že opravdu úspěšné ságy (od Dumase až po už zmíněnou Rowlingovou) se na svém prvním titulu číslicí 1 nikdy nechlubily, zatímco u začínajících autorů fantasy se z toho stalo téměř pravidlo. Jakoby chtěli nakladateli i čtenářům naznačit: "Hele, já vim, že už mě nic lepšího nenapadne, tak mě alespoň z tohohle nechte vytřískat co nejvíc..."

V poděkování sám Polanski svou tvůrčí motivaci přibližuje slovy: "Sahtiy Loganové, bez jejíž pomoci bych pořád ještě dřel v zaměstnání od devíti do pěti." Ano, zručně odvedená fantasy je sázka na jistotu: jde vyrábět snadno a rychle. Zejména v jazykových oblastech, které disponují desítkami milionů potenciálních čtenářů dobrého řemeslníka slušně uživí. Ale hledat v té záplavě něco, čemu by šlo říkat literatura, vyžaduje velkou trpělivost.

Jan A. Novák

Psáno pro XB-1

(Daniel Polanski: Léčba ostrou břitvou. Přel. Petra Diestlerová. Obálka: Vojtěch Kybal. Praha, Euromédia-KK 2012. 350 s. 299 Kč)

You have no rights to post comments