Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Recenze: Admirál a lidé z budoucnosti

kolumbus

Jsou dvě věci, které mě přinutí odložit rozečtenou knihu hned po prvních stránkách: děj nastartovaný brutální vraždou a autorova záliba ve vulgaritě. Cardovo Vykoupení Kryštofa Kolumba těmito úskalími lacinosti bez nejmenších problémů proplulo - a k dobru mu bylo lze už od počátku přičíst i to, že v něm nevystupují upíři, čarodějové a další omšelé rekvizity prvoplánově usilující o prodejnost. Jinými slovy: že jsem po delším čase zas konečně narazil na knihu, kterou je možné považovat za pravověrnou sci-fi.

 

Card si to ale vůbec neulehčil. Zvolil  jako hlavní motiv cestování v čase, což je zápletka zpracovávaná tak často, že k ní už je jen těžko možné dodat něco nového. Autor se o to zřejmě ale ani nesnažil. Prostě jen vyprávěl příběh za použití běžných atributů cestování v čase (kauzalita, paralelních skutečnosti) a až nápadně často do něj vplétal své představy o tom, co je dobré a co je zlé.  Důvod jsem pochopil, až když jsem si o něm něco přečetl: Orson Scott Card byl původním povoláním mormonský misionář.

 

Ušlechtilí primitivové... 

Lidstvo Cardových badatelů v čase žije ve šťastné  budoucnosti, kterou ovšem od naší přítomnosti dělí dlouhá řada let vyplněná ekologickou Apokalypsou. Nic proti tomu: s naší planetou opravdu zacházíme hrozně, takže špatné konce nelze vyloučit. Při troše dobré vůle jde přežít i to, že autor se při popisu hrůz ohání slovy, která už stačily zprofanovat jisté skupiny politiků a zeleného intelektuálstva: globální oteplování, efekt motýlích křídel, stoupání mořské hladiny...

Skutečně vážná čtenářská krize se dostavila ve chvíli, kdy mi autor odhalil příčinu všeho zla. Je jí evropská civilizace, která se rozšířila do celého světa. Národy jiných světadílů byly dobré, žily v harmonii s přírodou, neválčily - a že sem tam někoho obětovaly bohům nebo snědly, no Bože, nikdo není dokonalý. Je tedy třeba zastavit Evropany, a tak Card do minulosti posílá několik ušlechtilých Afričanů, jednoho potomka Mayů a jednoho Turka, aby zabránili Kolumbovi v objevení Ameriky. Zkažená Evropa zůstane ve své  bezvýznamnosti, převálcují ji ušlechtilí muslimové, Aztékové, Afričané a další národy, které se až do příchodu bílých ďáblů oddávali ctnostem připomínajícím Foglarovy Rychlé šípy a svět bude zachráněn.

No..., bylo třeba napsat recenzi, tak jsem statečně četl dál. A nakonec mi nezbylo než konstatovat, že to nebylo zas tak špatné - i když s výhradami.

Děj se brzy rozdělil do dvou linií. Jedna se odehrává ve šťastné budoucnosti, kdy napravené lidstvo uvedlo planetu do pořádku a současně provozuje Institut minulosti, jehož zaměstnanci pomocí chronohledů a časozorů mapují historii. Právě ti při tom připadnou na myšlenku obrodit svět otočením životní poutě slavného mořeplavce. Jenže zjistí, že nejsou sami, kdo se Kolumbovi vrtá v soukromí - narazí na akci svých kolegů z jiné alternativní budoucnosti.

To vůbec není špatný motiv a ději konečně dodá napětí. Problém je, že budoucnost, jak ji líčí Card, je dost neživotná a nudná. Občas  se dokonce nebezpečně podobá komunismu, jak ho líčila horší část sovětské fantastické literatury v minulém století. A podobně jsou na tom i postavy, které se v ní pohybují. Ty jsou ještě ke všemu dost upovídané a neustále řeší problémy, které ne vždy mají logiku, a posouvají děj poněkud klopotně.

Naštěstí je tu ale ještě také Kryštof Kolumbus a jeho doba. A najednou, jako by knihu psal úplně jiný autor. Card toho o slavném mořeplavci ví nadstandardně mnoho a dokáže to podat aniž by nudil. Jeho Kolumbus možná sice není úplně ten historický, nicméně je to živý člověk, který vzbuzuje zájem, sympatie a občas dokáže i dojmout.  Nebýt nešťastné budoucnosti, děj by proběhl jako po másle, odpadlo by několik stovek toporných stránek a za poslední z nich by zůstal spokojený a jaksi mimochodem i poučený čtenář.

To byl aspoň můj dojem někde uprostřed knihy. Jenže autor měl v rukávu ještě jedno eso...

 

Nečekaný zvrat

Prozrazovat další děj by asi nebylo správné, přesto je v zájmu hladkého dokončení recenze nutné aspoň naznačit. V poslední třetině knihy se ukáže, že ta zdánlivě skvělá budoucnost vůbec není tak skvělá, jak nám byla líčena na začátku. Což je motiv jako hrom - a hodný mistrů typu George Orwella, Stanislava Lema nebo bratří Strugackých. Jenže Orson Scott Card zjevně není ani jedním z nich - a v této klíčové chvíli románu nedokázal ani přeladit na svou lepší kolumbovskou notu. Odhalení působí nevěrohodně a často nelogicky popírá velkou část toho, jak nám autor předtím skvělý svět budoucnosti předestřel. Nedostane se nám například žádného rozumného vysvětlení, jak je možné, že "dokonalý" systém, který má problém se zásobováním potravinami, vydává prostředky na nákladný výzkum minulosti. Kdyby se třeba ukázalo, že jde o nějaký typ odporné totality, tak se tomu dá uvěřit -  zkušenost s režimem, který nemá na banány, ale investuje do světové revoluce máme z první ruky. Jenže Card  svůj ideál nemíní opustit: v jeho Utopii se lže z ryzí dobroty. A dogma o zkáze způsobené evropskou civilizací, za níž nyní pykají dobří, ušlechtilí, učení a ekologicky uvědomělí lidé třetího světa vytrvá až do šťastného konce.

Stálo by skoro za psychologický výzkum, jak je možné, že autor, kterému se jeho ideální svět  během psaní pod rukama zhroutil v jednu velkou lež, odmítá připustit, že ta lež je špatná. Náhlost, s jakou k tomu v knize došlo, může napovídat, že to mohl být jen výraz bezradnosti, jak posunout děj ke kýženému finále - něco jako Deus ex machina v antických divadelních kusech. Ale může to být i něco jiného. Když si připomeneme jak a kým jsou zneužívány Cardem oblíbené pojmy "globální oteplování" nebo "růst hladiny oceánů", pak je možné, že máme před sebou příklad způsobu myšlenkových pochodů hnutí, které by nebylo dobré přehlížet.

Nic z toho ale neznamená, že Vykoupení Kryštofa Kolumba je špatná kniha. V kontextu současné fantastiky je dokonce v některých ohledech i nadprůměrná: nehraje na nízké pudy, poskytuje hodnotné informace a nutí přemýšlet. S autorem nemusíme ve všem souhlasit, ale už jen tím, že o některých závažných věcech uvažuje, je nám sympatický a blízký. Tím spíš pak nejde odsuzovat jeho snahu nabídnout kladné vzory. Škoda jen, že v tomto případě nějak neinspirují k následování.

 

 

(Orson Scott Card: Vykoupení Kryštofa Kolumba. Přel. Andrea Peprlová. Obálka Patrik Krásný, Plzeň, Laser-books 2011. 415 s. 279 Kč)

Hodnocení knihy

 

Jan A. Novák

Psáno pro XB-1

 

Komentáře   

0 #1 Smithb320 2014-06-10 10:24
Fantastic website. A lot of useful information here. I'm sending it to a few pals ans also sharing in delicious. And naturally, thank you in your sweat! debkgcedckaagdg k
Citovat

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Ze stejného soudku

 
Joomla Templates: by JoomlaShack.com