Novákoviny

Digitálních zrcadlovek už jsou trhu mraky, na první pohled se od sebe ale nijak zvlášť neliší - a na druhý už teprve ne. Co horší: nejen na pohled, ale především ovládáním. Každé tlačítko a točítko ovládá několik funkcí najednou, mnohovrstevné menu připomíná labyrint a manuál - pokud vůbec existuje v papírové podobě - má stovky stran vytištěných drobounkým písmem, jakým se kdysi tiskly cestovní Bible. Pokud ho neznáte nazpaměť, tak v terénu požadovanou konfiguraci nenastavíte. Není divu, že hlavně u náročnějších fotografů sílí sentiment po starých časech, kdy i profesionální přístroje měly jen čtyři ovládací prvky s jasným posláním: clona, expozice, přetáčení filmu, spoušť. Právě jim se rozhodl vyjít vstříc Nikon se svým modelem Df.

Design Nikonu Df doslova udeří do očí, protože přístroj se od současných digitálních zrcadlovek nápadně odlišuje. Úder je to docela příjemný především pro ty fotografy, kteří pamatují časy největší slávy kinofilmových zrcadlovek - ti nejspíš zažijí silný pocit deja vu. Nejen díky klasické kombinaci stříbrného nebo černěného kovu a černého polepu, ale především díky mechanickým ovládacím kolečkům, které jakoby pocházely ze 70. let minulého století, nebo dob ještě starších.

obr: Nikon Df - digitální zrcadlovka se snímačem Full Frame a retro designem

Ale nenechte se mýlit, není to exponát z muzea fotografické techniky. Pod mile archaickým kabátem jsou nejmodernější digitální střeva - a ne ledajaká. Nikon Df je v podstatě profesionální zrcadlovka v mnoha ohledech odvozená od modelu D4 převlečená do retro kabátu.

Především to znamená, že obrazový snímač je full-frame, tj. má stejné rozměry jako políčko kinofilmu blahé paměti. Jeho rozlišení je i v tomto případě 16,2 milionu pixelů.

Citlivost lze nastavit v rozmezí ISO 100 až 12 800 a dál ještě rozšířit na 204 800. Snímač full-frame mimo jiné zajišťuje, že i při nastavení vysokých citlivostí je úroveň šumu velmi nízká.

Ovládací prvky ve stylu retro nejsou samoúčelné. Klasické kovové kroužky s velkým vroubkovaným povrchem umožňují pevné a jisté nastavení základních hodnot bez toho, aby fotograf musel použít menu.

Navíc je klasické uspořádání z kinofilmových časů po ergonomické stránce prověřené desítkami let užívání - a tedy sotva překonatelné. Zejména při reportážní a sportovní fotografii takové ovládání k nezaplacení.

Další prvky na povrchu přístroje pak už odpovídají digitálním vnitřnostem. Na prvním místě to je displej na zadní stěně, který má úhlopříčku 80 milimetrů a rozlišením 921 000 bodů. Menší displej je i na horní stěně. Zajímavou pomůcku představuje umělý horizont zobrazující se na displeji, který fotografovi umožňuje přesně kontrolovat náklon.

obr: Nikon Df, pohled shora. Klasické ovládací prvky v podobě točítek nejen upomínají na staré časy, ale především se s nimi pracuje mnohem lépe, než s multifunkčními tlačítky a mnohoúrovňovým menu

Displej doplňuje optický hledáček zachycující sto procent plochy obrazového pole. Uspořádání tlačítek na zadní i přední stěně je podobné jako u ostatních digitálních zrcadlovek Nikon, takže na své si přijdou i ti, kdo jsou s filosofií mnohovrstevného menu sžití.

Šasí z hořčíkové slitiny je stavěné pro náročné použití v tvrdých podmínkách: tělo fotoaparátu má zvýšenou odolnost proti vniknutí prachu a vlhkosti. Bez objektivu má přístroj hmotnost 710 gramů, což není zrovna málo - ale v kategorii profi zrcadlovek ani zas tak moc.

Také další schopnosti odpovídají digitálním zrcadlovkám nejvyšší kategorie: mimořádně rychlá reakce spouště, intervalové snímání atd. Stejně jako u jiných profi přístrojů tu ale některé věci nejsou: vestavěný blesk a možnost natáčet video. Kdo to chce, musí si pořídit něco levnějšího. Možná to ale udělá tak jako tak, protože Nikon Df je Rolls Royce i co se týče ceny: tělo se základním objektivem 50 mm stojí 71 990 Kč.

Nikon Df je přístroj pro opravdu náročné fotografy, zejména pro ty, kteří už mají i další doplňky od Nikonu, hlavně objektivy a blesky. Dovolenkový amatér ji moc neužije, ani kdyby se s ní chtěl jen chlubit: za krvavé peníze bude mít těžký stroj bez blesku, bez zoomu a bez videa.

Hodnocení:

Jan A. Novák

Psáno pro Ekonom

You have no rights to post comments