Recenze: Lazarova krypta
- Kategorie: Tipy a varování
- Vytvořeno 9. 8. 2011 10:31
Od doby, kdy Dan Brown napsal Da Vinciho kód, je recept na besteseller jasný: thriller ze současnosti střihnout středověkem, okořenit tajnou společnosti - a autor je za vodou. S takovými knihami se roztrhl pytel a většinou se dají číst, protože nakladatelští editoři si k vaření vybírají řemeslně zručné kuchaře. Harperova Lazarova krypta se nejdřív zdála být právě z této kuchyně: je tu thriller, je tu středověk; ostatně podtitul "Osm století lží ukrývá smrtící tajemství" také ledacos napovídá. A přece je něčím víc.
Ne, nechci vám namlouvat, že Krypta je Umění s velkým "U". I v tomto případě je to především kniha, která chce být dobře prodávána a snaží se zaujmout osvědčenými prostředky: strhujícím dějem plným zvratů (který se navíc odehrává paralelně v současnosti a v nejkrutějším středověku), tajemstvími někdy dost paranoidními a občas nechybí ani lehké náznaky červené knihovny. Ale - na rozdíl od drtivé většiny podobných knih - tady prvoplánově nejde o pohádku. Hlavní hrdinka nejenže nejeví prvky supermanství, ale je lidsky uvěřitelná a citová osa odcizování a opětovného nalezení její lásky je podána s takovým vcítěním, že leckomu možná připomene jeho vlastní příběh. Bez ohledu na to, že tady se děj odehrává v kulisách, kde jde o život.
Ale ani ty kulisy nejsou tuctové. Nejde o svět tajných služeb, svobodných zednářů, církevních řádů ani jiných spolků, které mají záhadno už jaksi v popisu své práce. Ellie Stantonová narazila na prostředí zdánlivě dýchající kancelářskou nudou: na banky, investiční společnosti a poradenské firmy. Ve skutečnosti ale je v mnoha ohledech je ještě zlověstnější - už proto, že má charakter chobotnice, jejíž neviditelná chapadla se snaží prorůst všude. Harper to ještě podtrhuje zápletkou vyrůstající ze syrově kruté reality středověkých zeměpánů požírajících se navzájem v nekonečné snaze uchvátit co nejvíc půdy a moci.
Už na prvních stránkách knihy jsem cítil, že tentokrát nejde o dílo řemeslníka, ale autora, který píše srdcem. Ten pocit mě pak neopustil až do poslední stránky. Harper navíc pracuje s nevšední důkladností: když v závěrečném poděkování zmiňuje dlouhé cesty, které absolvoval při sbírání materiálu, tak mu to rádi uvěříte. A nakonec nelze nezmínit ani pečlivý a citlivý překlad, který v tomto žánru bohužel není vždy samozřejmostí.
(Tom Harper: Lazarova krypta. Přel. Zdík Dušek. Obálka: neuvedeno. Praha, BB/Art 2011. 364 s. 249 Kč)
;">Jan A. Novák
Psáno pro XB-1