Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Čtení o největších záhadách dávných Čech

lisk1Vladimír Liška je autor, který v tématice týkající se záhad představuje už téměř žijícího klasika, takže čtenáři vědí, co mohou očekávat. Své fanoušky nezklame ani v případě své zatím poslední publikace Největší záhady dávných Čech s výmluvným podtitulem Magická místa, tajemné bytosti, zázračné jevy.

 

Už v předmluvě čtenář najde důvod autorova zájmu o historii: Vladimír Liška tu vysvětluje význam jejího pochopení pro současnost i smutnou skutečnost, že suchá školní výuka od hlubšího zájmu často spíš odradí. "V platnosti stále zůstává základní premisa, že historie je učitelkou života, neboť z ní můžeme čerpat nejen zajímavé, ale někdy i velmi důležité vědomosti, jež mohou být zároveň poučením pro naši současnost a budoucnost," konstatuje zde autor. "Ale pokud si kladu otázku, proč jsou pro někoho dějiny nudou, nemohu se ubránit domu, že to není kvůli historii samotné, ale kvůli těm, kdo se ji ostatním pokoušejí přiblížit."

lisk2Vladimír Liška si k tomu zvolil témata opravdu atraktivní. Z nejstarší doby to jsou především Keltové, jejichž popularita už se u nás stala evergreenem, čarodějnice Kazi a její sídlo, hledání Wogastisburgu. Ze historické doby tu nechybí především stále vzrušující jihlavské podzemí, prokleté mlýny, tajemný hrad Krakovec a ještě tajemnější Sovinec, skutečné osudy zemana Dalibora, stejně jako pozadí chodské rebelie nebo zavraždění Eleonory Windischgrätzové během revoluce roku 1848. Z nové doby se přímo nabízejí témata související s nacistickými aktivitami (kam přesahuje i téma sovineckého hradu), je tu ale také výstižně popsaná tragédie důlního neštěstí v Příbrami roku 1892 a další zajímavé kauzy.

Vladimír Liška se i tentokrát nebojí jít proti proudu a vyvrací omyly nebo nepravdy, které do zdejšího historického povědomí zaneslo rádobyvlastenecké překrucování dějin. Čtenář tu najde celou řadu skutečností, které pro něj nejspíš budou velkým překvapením. Navíc jsou vždy dané do širších dobových souvislostí, takže výsledkem je plastický obraz popisovaných událostí.

Většina témat je přitom zpracovaná na poměrně malé ploše odpovídající přibližně rozsahu časopisového článku (obvykle ne víc než několik málo stránek), takže laický čtenář není zahlcen vodopádem historie, ale v rychlém sledu před ním defiluje jedno tajemství za druhým.

Odvrácenou tváří tohoto přístupu místy ovšem je určitá strohost vyprávění. Ani to ale nemusí být špatně: vnímavější čtenář nejspíš vytuší, že každý z příběhů by vydal na celou knihu, což leckoho možná přivede k hlubšímu zájmu o další zdroje informací - aby nakonec zjistil, že tajemství nidy nekončí, protože za každým odhaleným koutem se objevuje další temné neznámo. Liškovy Největší záhady dávných Čech ta jsou dobrým průvodcem na prvních krocích takového dobrodružství.

Něco takového ostatně naznačuje v epilogu knihy i sám autor: "Dějiny jsou jednou z největších detektivek lidstva s neustále otevřeným koncem a právě to je na nich tak zajímavé."

 

Jan A. Novák

Psáno pro Novákoviny

Bibliografie:

Liška, V.: Největší záhady dávných Čech. Frýdek-Místek, Alpress 2015, 190 str., černobílé ilustrace

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Ze stejného soudku

 
Joomla Tutorial at JoomlaShack.com