Novákoviny

Zdálo by se, že téma zombie je už hodně omšelé a vážně se jím mohou zabývat buď béčkoví autoři živořící na literární periferii, nebo úchylové, kteří bez oživlých mrtvol, stříkající krve a vyhřezlých orgánů nemohou být. Max Brooks v románu Světová válka Z (vydal Zoner Press) ale dokazuje, že to nemusí být pravda.  Jednak proto, že se na zombie specializoval a přesto si na nezájem čtenářů nemůže stěžovat, protože se zařadil mezi sériové pachatele bestselerů. A za druhé proto, že v románu Světová válka Z k zombiím přikročil netradičně: nejde o bezuzdnou nekrofilně sadomasochistickou fantazii, jak bývá v žánru zvykem, ale o fiktivní dokument dějů odehrávajících se v až nepříjemně reálných kulisách.

Autor Světové války Z sám sebe pasuje na redaktora vlastních materiálů, které připravoval pro oficiální vydání historie světové války s oživlými mrtvolami a které se tam z nejrůznějších důvodů nevešly. A to už může přitáhnout i čtenáře, kteří se jinak bez zombií docela dobře obejdou.

Vlastní dějové schéma je tradičně prosté: v Číně se z lidí začnou stávat nepříjemně aktivní mrtvoly s ne zcela pochopitelnou zálibou kousat si do živých, z nichž se pak zase stanou mrtvoly..., no a tak pořád dokola. Takže zdánlivě nic nového pod sluncem - jenže Brooks to podává formou rozhovorů s přímými účastníky událostí. Zavede nás při tom na nejrůznější místa planety a při tom do děje obratně vplétá snad všechny neduhy současného světa, od problémů s utečenci až po ilegální obchod s lidskými orgány. Navíc to dělá velmi poučeně, takže dokonce i když na zombie nevěříte a hru na dokument nepřijmete, přesto si dokážete představit, že kdyby tenhle problém nastal, tak by válka s ním nejspíš opravdu probíhala nějak takhle. Ale nejen to: místo zombií si můžete snadno dosadit věci i mnohem reálnější. Tady už Brooks výrazně přesahuje běžné hranice hororového žánru - a zdaleka nejen do takzvané postapokalyptické literatury.

Forma sbírky fiktivních dokumentů  ale má i úskalí. Kniha nenabízí hlavní hrdiny, přesněji řečeno, má jich až moc - což sice dobře koresponduje s kronikami skutečných válek, příjemnému čtení to ale nepřidá. Pokud vás veletoky krve a roztrhaná těla nepřitahují a ani zlořády reálného světa netoužíte řešit v oddechové četbě, pak jste odsouzeni k tomu se do každé kapitoly začítat znovu. Ano, já vím, legendární Bradburyho Marťanská kronika je také souhrn samostatných příběhů - jenže Bradbury byl jen jeden. Recenzenti Brookse přirovnávají spíš k Stephenu Kingovi  a nijak se nepletou: jde o kvalitní řemeslo, které není z nejhloupějších a přesně ví, co většinový čtenář chce.

(Max Brooks: Světová válka Z. Přel. Ondřej Doseděl. Obálka Maria Elias/Crown Publishing Group. Brno, Zoner press 2010. 334 s. 339 Kč

Jan A. Novák

You have no rights to post comments