Novákoviny

Stížnosti na to, kolik hesel, PINů a PUKů si musí člověk pamatovat, aby zprovoznil svůj mobil (nebo se dostal ke svým penězům v bance), už jsou trochu omšelé. Vzpomněl jsem si ale na historku, která jim dává určitou naléhavost a navíc je docela zábavná. Alespoň pokud nejste zrovna těmi, komu se přihodila.

Ten kus silnice pod severním svahem zalesněného kopce jsem nikdy neměl rád. Ke své chalupě to odtud mám už jen posledních pár kilometrů, ale právě tady je kritické místo: povrch vlhký i v suchém počasí, mokré listí na podzim, náledí v zimě. Značka upozorňující na prudkou zatáčku tu nikdy nevydrží dlouho a pahýly přeražených stromů také ledacos naznačují.

Ten den navíc bylo docela hnusně a silnici pokrýval pěkně uklouzaný led. Příkop mi naštěstí nabídl měkkou sněhovou náruč, a tak se stalo jen to, že jedny dveře auta jsem najednou měl pod sebou a druhé nad sebou. Těmi horními jsem vylezl jak z tanku a navzdory leknutí mě ještě stačilo napadnout i správné řešení: zatelefonovat tchánovi, který má hned za kopcem silný traktor.

Teprve teď se ale ukázalo, že šok mě přece jen neminul. Z nepochopitelných důvodů jsem mobil hned prvním hmatem vypnul - a při pokusu věc napravit jsem ve své hlavě našel jen dokonalé vakuum. Žádný PIN, žádný PUK, kde nic, tu nic. Ať jsem se snažil sebevíc, jediné co se mi vybavilo, byla ta historka ze Švejka o strojvůdci, který si nepamatuje číslo své lokomotivy: "... a lokomotivu nenašel. Ta tam dodnes stojí na trati číslo 16."

Začínala mi být zima.

Abych to neprotahoval: prvním vozidlem, které se na jinak zcela pusté silnici objevilo, byl nějaký jiný traktor a z příkopu mě vytáhl. Jeho majitel peníze za živého Boha nechtěl, stačí, když mu na jaře, až sejde sníh, přinesu flašku. Na jaře jsem se dověděl, že v zimě umřel - prý se uchlastal. Pod dojmem četby strašidelných historek se bojím pátrat po datu jeho smrti; zjevil se tam tak zázračně, že by mě vůbec nepřekvapilo, kdyby předcházelo datu mé nehody.

Poučení?

Žádné není. Když si napíšu PIN na papírek, určitě mi u příležitosti krádeže mobilu ukradnou i papírek. Když ho nějak zašifruji, šifra se mi při nejbližším úleku vykouří z hlavy. Nezbývá než doufat, že vždycky bude nablízku nějaký ten tajemný traktorista.

 Jan A. Novák

Psáno pro Futurum.cz

You have no rights to post comments