Novákoviny

"Věděl jsem, že Claudia by umírala stejně pokorně a rychle jako Rasputin. Mohl bych do ní vyprázdnit celý zásobník a pak se jí jen taktak stihl omluvit, než by mi zakroutila krkem..."

Tahle malá ukázka asi celkem přesně vystihuje, proč C. D. Payne vydává jednu knihu za druhou a o čtenáře nemá nouze: ať už je příběh jakýkoliv, nenudíte se u něj - a občas nečekaně vyprsknete smíchy.

Děj Neviditelného prozrazuje sám název. Téma, které zpracoval už Jules Verne (Tajemství Viléma Storitze) a brzy po něm nepřekonatelným způsobem H. G. Wells, je vděčné a věčné - kdo by se občas nechtěl zbavit břímě viditelnosti, když by se tím dalo vyřešit tolik problémů a splnit tolik nejtajnějších přání. Už Verne a Wells ale ukázali, že být neviditelný není žádný med a ani Paynův hrdina to nemá lehké. I když si při tom - na rozdíl od hrdinů klasiků děl sci-fi z prudérnějších časů - alespoň na nedostatek erotických zážitků rozhodně nemusí stěžovat.

Neviditelný C.D. Payna se jmenuje Axel Weston a je to bývalý novinář, který dojel na úpadek papírových médií drcených digitální konkurencí i na vlastní lenost, léčí se z alkoholismu, opustila ho manželka a ani jeho pes to s ním nemá lehké. Jednoho dne náhodou řekne jakési slovo, po němž zmizí a pak se stejným způsobem dokáže zase objevit. Vypadá to na naději v odraz ode dna, jenomže brzy se ukáže, že neviditelnost má také stinné stránky. A to i navzdory skutečnosti, že v Payneho podání jde (opět na rozdíl od klasiků) o neviditelnost velmi pohodlnou: mizí i oblek a předměty v něm ukryté. Axel neví proč a na jakém principu to funguje - a ani autor necítí potřebu s tím čtenáře zbytečně moc unavovat. Pak se do toho ještě zamíchají ženy, policie, FBI... a už to jede.

C.D. Payne je obratný mistr pera, ostatně jeden čas byl i novinář, stejně jako hlavní hrdina. Navíc samotné téma neviditelnosti je výkonným motorem příběhu, o to účinnějším, že ho rámuje čtenářsky vděčné prostředí Kalifornie. Současně ale autor nemá jiné ambice než jen vyprávět atraktivní děj. Navzdory tématu to vlastně ani není sci-fi v pravém slova smyslu, přestože v jednoduché přesmyčce jména H. G. Swell, které Axel jednou použije, lze vycítit jistou poctu klasikovi. Příběh je místy trochu plochý, hrdina občas zbytečně cynický a některé dějové zvraty víc účelové z hlediska udržení čtenářovi pozornosti než věrohodné - zejména výměna druhé hrdinovy partnerky za třetí a poslední... ale abych zbytečně neprozrazoval víc než je zdrávo.

Neviditelný je v každém případě nenáročné, ale příjemné čtení pro chvíle odpočinku nebo na dovolenou, při kterém se dobře pobavíte. Knih, o kterých tohle lze říci, není zas tak moc.

Jan. A. Novák

(C.D. Payne: Neviditelný. Přel. Richard Janda. Obálka: Jiří Mičkal. Brno, Jota 2012. 384 s. 248 Kč)

You have no rights to post comments