Novákoviny

Elektronické knihy dramaticky mění situaci jak čtenářů, tak i autorů a vydavatelů  - čtečka bývá označována za stejně revoluční počin v šíření psaného slova, jako byl Guttenbergův knihtisk. Už na frankfurtském knižním veletrhu v roce 1999 výrobci elektroniky prohlašovali, že přichází konec papírových publikací a tisku - podle některých prognóz k tomu mělo dojít dokonce do dvou let. Realita ale je zjevně jiná.

Nechybí proto ani konzervativní hlasy. Známý italský spisovatel Umberto Eco v souvislosti s elektronickými knihami napsal: "Kniha je jako lžíce, kladivo nebo kolo - když takovou věc jednou vynaleznete, už na ní není co vylepšovat."

Jiní autoři jsou smířliví realisté. "Můžete je milovat nebo nenávidět, ale na tom, že digitální knihy dělají trh, nic nezměníte," tvrdí Stephanie Duncan, která pracuje na projektu Bloomsbury°s Library Online. K tomu ale dodává: "Elektronická kniha je jen nový formát, stejně jako paperback byl nový formát ve 30. letech. S kvalitou obsahu a požitkem z čtení to nemá nic společného."

Zlaté časy teprve přijdou

V současnosti představuje tvoří podíl elektronických knih na českém knižním trhu jen přibližně 1,5 procent (na přelomu 2013/14 to podle odhadu nakladatelství Albatros Media bylo 0,8 procent). Jejich prodejci předpokládají, že během roku 2015 se zdvojnásobí - ale dokonce i kdyby to nebylo jen zbožné přání, pak v absolutních číslech nejde o žádný zázrak; do mnoho let ohlašované revoluce ve čtení to má hodně daleko.

Problémem ovšem je, že oficiální statistiky prodejů e-knih u nás neexistují. Odhady vycházejí jen z čísel zveřejněných některými prodejci, která z mnoha důvodů nemusí odpovídat skutečnosti. Předpokládejme však, že rámcově čísla sedí a že Česko je jen tradičně poněkud opožděné za světem. Podívejme se tedy, jak jsou na tom jinde.

Celkové tržby za elektronické knihy za rok 2013 v USA dosáhly 4, 52 miliardy dolarů. Podle Assotiation of American Publishers e-knihy v tomto roce generovaly přibližně 29 procent všech příjmů za prodej publikací. Zajímavé je zjištění, že elektronické knihy čte 54 procent amerických dětí ve věku od 2 do 13 let, z čehož prodejci vyvozují, že zlaté časy ještě přijdou. Momentálně totiž prožívají spíš útlum.

"Dejte sbohem léta pěstované představě o dramatickém nárůstu trhu elektronických knih," napsal loni Jeremmy Greenfield pro americký server Digital Book World. "Po létech boomu se nyní růst výrazně zpomalil, pořád ale ještě počet vydaných titulů roste."

Do roku 2012 se meziroční nárůst objemu trhu elektronických knih v USA pohyboval okolo 40 procent, v následujícím roce se snížil na 10 procent, podle některých zdrojů ještě méně (za rok 2014 zatím nejsou celková čísla k dispozici). Za stejné období však příjmy za papírové knihy dokonce poklesly, takže se zdá, že příčina zpomalení invaze elektronických knih není v nich samých.

I z Velké Británie jsou zatím souhrnné údaje jen za rok 2013. Elektronické knihy zde tvoří celou čtvrtinu prodaných knih, což oproti předešlému roku představovalo zvýšení o 14 procent. Celkem bylo prodáno okolo 80 miliónů kusů, přičemž tržby dosáhly 300 milionů liber (asi 10,5 miliard korun).

Kulturně blíž než anglosaské země nám je Německo, kde v předešlém roce tržby za elektronické knihy zabíraly necelá 4 procenta knižního trhu (zdroj Börsverein des Deutsches Buchhandels). O rok dřív to však bylo jen 2,4 procenta a přibližně čtyřicetiprocentní meziroční vzestup má dlouhodobě stabilní tendenci. Prodalo se 21,5 milionu kusů. Bez zajímavosti není ani pokles průměrné ceny jednoho "výtisku" z 10,7 Eur v roce 2010 na současných 7,58 eur.

Porsche versus Toyota

Na šíření elektronických knih má vliv celá řada faktorů, z nichž velká část je zcela mimo knižní trh. Neprávem opomíjený je problém pirátského šíření, který je u digitální podoby samozřejmě mnohem aktuálnější než u papírových výtisků. Na druhou stranu právě levná pirátská konkurence byla u mnoha českých vydavatelů jedním z důvodů zájmu o elektronické vydávání.

Na rozdíl od klasických knih zde do hry také vstupuje trh s elektronikou. Čtečky zatím oslovily pouze menší procento zákazníků; většina komentátorů se shoduje, že výrazným impulsem pro šíření elektronické knihy bylo teprve zjevení tabletů. Nemalou roli hraje také daňová politika (DPH), obchodní strategie hlavních hráčů na trhu, celková ekonomická situace - a v neposlední řadě i to, zda se ve sledovaném období objeví tituly schopné zaujmout typické odběratele elektronických publikací.

Jak ale takový typický odběratel vypadá?

Vynechme nepříliš objevná konstatování, že je mladý a nejspíš nepůjde o žádného sběratele bibliofilských výtisků. Ideální pro elektronické šíření jsou odborné publikace, učebnice, skripta atd. - v Německu například učebnice tvoří 15 procent, odborná literatura 35 procent, vše ostatní dohromady - od beletrie až po bedekry 49 procent. Zahraniční zkušenosti také ukazují, že k nejžádanějším titulům z klasické knižní nabídky kupodivu patří beletrie pro dospělé a teprve pak knihy pro děti.

Klasickým zbožím je neilustrovaný román na jedno použití, něco, co si se zájmem přečtete, ale nejspíš se k tomu už nikdy nevrátíte. Naproti tomu výpravným publikacím nebo bohatě ilustrovaným faktografiím displej nesvědčí - nejen kvůli technickým parametrům, ale hlavně proto, že nesplňuje představy o knize jako o uměleckém artefaktu. O něčem, co toužíme fyzicky vlastnit.

Vše nasvědčuje tomu, že elektronická revoluce se nekoná: elektronické knihy nejspíš papírovou konkurenci nepřeválcují, ale změní. Publicista David Campbell v článku pro Guardian říká: "Kvalitní knihy v pevné vazbě oproti e-books obstojí. Ale paperbacky na levném novinovém papíře ne."

Malcolm Gladwell, autor bestselleru The Tipping Point k tomu dodává: "Je to jako s auty - na jedné straně Porsche a BMW, na druhé Fiat a Toyota. Tvrdá vazba a e-book; nic mezi tím. Ale kniha pořád žije a vede se jí dobře, možná lépe než dřív."

Jan A. Novák

Psáno pro Ekonom

You have no rights to post comments